Josif Stalin strana 4 z 4

Karpatsko-dukelská operace sovětské armády měla podpořit Slovenské národní povstání, které vypuklo 29. srpna 1944. Velitelé akce plánovali rychlý vojenský postup, nakonec se ale krvavé boje protáhly na několik měsíců. Poprvé se na území tehdejšího okupovaného Československa sovětským a československým vojákům podařilo vkročit 6. října 1944.

Statika prostor pod někdejším Stalinovým pomníkem v Praze na Letné je v tak špatném stavu, že by se mohly zhroutit. Ukázal to čerstvý posudek. Hlavní město teď chce podpěrami zajistit alespoň strop pod metronomem, což má vyjít zhruba na sedm milionů korun.

V noci z 23. na 24. srpna 1939 byla v Moskvě podepsána Smlouva o neútočení mezi Svazem sovětských socialistických republik a Německem. Pakt a navazující dodatky k němu zahájily novou etapu v rozvoji vztahů mezi Sovětským svazem a nacistickou Třetí říší – krátce před vypuknutím druhé světové války. Význam události, jež na desetiletí dopředu ovlivnila osudy národů střední a východní Evropy, jakož i způsob, jímž se s jejím odkazem v současném Rusku nakládá, přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Německý útok na Polsko z 1. září 1939 měl předehru v Moskvě. Smlouva o neútočení se Sovětským svazem z 23. srpna ujistila Hitlera, že se mu Stalin nepostaví do cesty, když se rozhodne dobýt západní část Polska, zároveň východ země přenechala právě Sovětům. Rusko dnes interpretuje pakt Ribbentrop-Molotov tak, že nebylo vyhnutí. Ruský historik Andrej Zubov si to však nemyslí. Podle něj po vzájemné dohodě prahli jak Hitler, tak Stalin. Andrej Zubov byl hostem čtvrtečních Událostí, komentářů.

Ministři zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov a nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepsali 23. srpna 1939 dohodu o neútočení. V tajném dodatku si rozdělili Polsko a Sověti dostali volnou ruku k okupaci Pobaltí a Moldavska. Spojenectví diktatur trvalo téměř dva roky.

Polsko si ve čtvrtek připomnělo 75 let od začátku Varšavského povstání. Proti obrovské přesile vojsk nacistického Německa se tehdy postavila odbojová organizace Zemská armáda. Vzdorovat vydržela 63 dní. Boje nepřežilo až 18 tisíc jejích vojáků a téměř 180 tisíc civilistů. Povstalci mimo jiné spoléhali na Rudou armádu, která stála u bran Varšavy. Ta se ale k povstání nepřidala.

„Masovým zatýkáním dávají krymským Tatarům jasný signál: Jestli se vám to nelíbí, odejděte.“ Těmito slovy komentoval v březnu Refat Čubarov, předseda neoficiálního krymskotatarského parlamentu, represe ruských úřadů vůči příslušníkům své menšiny na anektovaném Krymu. Tataři čelí perzekucím po celých pět let od anexe ukrajinského poloostrova Ruskem. Desítky jich ruští policisté zadrželi třeba také loni v květnu v Simferopolu, když si chtěli připomenout výročí stalinských deportací. Začaly přesně před 75 lety.

Sbírá literární ceny a nebojí se veřejně kritizovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Čtenáři a kritiky uznávaná, ale ruským režimem zatracovaná spisovatelka Ljudmila Ulická je dobře známá i českému publiku. Nyní česky vychází její román Případ Kukockij, který je oslavou svobodného rozhodnutí. Nejen o něm s proslulou autorkou v jejím moskevském bytě hovořil zahraniční zpravodaj České televize Miroslav Karas. Celý rozhovor odvysílá sobotní Interview ČT24.

Ukrajina se nezúčastní finále letošního ročníku mezinárodní soutěže Eurovize. Zpěvačce Maruv, která vyhrála národní kolo, vadily podmínky smlouvy s televizí. Ta po ní požadovala mimo jiné zrušení koncertů v Rusku, ale i další závazky, které hudebnice vnímá jako politické. Účast proto odmítla. Na květnové finále do Tel Avivu poté odmítli jet i interpreti, kteří se umístili v národním kole na dalších místech, a ukrajinská veřejnoprávní televize proto účast v soutěži úplně zrušila.

Vůdce československých komunistů Klement Gottwald a sovětský diktátor Josif Stalin už nebudou čestnými občany Chrudimi. Zastupitelé těsně podpořili návrh Pirátů. Podobná iniciativa už se v minulosti objevila, tehdy však nebyla úspěšná. Tentokrát změnu podpořilo 16 z 27 zastupitelů.

Před 90 lety, 23. února 1929, skončil pátý sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) – přelomová událost v dějinách strany i celé země. Vedení KSČ totiž ovládli „karlínští kluci“ v čele s 33letým Klementem Gottwaldem, který prosazoval radikální bolševizaci a naprosté podřízení Moskvě a Stalinovi. Komunisté se stali militantní a nekompromisní opozicí, která otevřeně usilovala o zničení demokratické republiky a byla prodlouženou rukou Moskvy.

Posunout Polsko na západ, vojensky rozdrtit a následně rozparcelovat Německo, založit OSN a zapojit Moskvu do války proti Japonsku. To jsou v kostce hlavní body, na nichž se dohodla „velká trojka“ během týdenní Jaltské konference. Ta začala před 70 lety, když už bylo jasné, že porážka Hitlera je otázkou týdnů. I když nelze tvrdit, že by si Churchill, Roosevelt a Stalin na krymském summitu mezi sebou rozdělili Evropu, jak se obvykle traduje, faktem zůstává, že konference byla jedním z faktorů, které k tomu přispěly, a dle některých historiků vytvořila i základ pro spuštění železné opony a studenou válku.