Poslední klapka. Zemřel režisér československé nové vlny Ivan Passer

Ve věku 86 let zemřel ve Spojených státech, kam po srpnové okupaci emigroval, český režisér a scenárista Ivan Passer. K vrcholům tuzemské kinematografie šedesátých let patří jeho snímek Intimní osvětlení. Představitel československé nové vlny je znám také spoluprací s Milošem Formanem. „Všechny své filmy považuji za výjimečné, protože chci každý vždycky udělat jinak než ten předchozí,“ znělo jeho krédo.

Passerovy životní cesty se vyznačují nenápadným, leč trvalým vzdorem proti požadavkům doby. Kráčel si vlastní cestou a jeho filmy se vyhýbaly komerci. Byl filmařský samouk, jehož vzdělání skončilo základní školou. Po válce sice nastoupil na gymnáziu v Poděbradech, společně s Václavem Havlem či Milošem Formanem, kvůli třídnímu původu ale nemohl v poúnorovém Československu dojít až k maturitě. Přesto se v roce 1957 dostal na FAMU (zfalšoval životopis), ale po třech letech byl z kádrových důvodů vyloučen. 

Jeho cesta k filmu tak nebyla přímá. Nejprve střídal různé dělnické profese: u soustruhu, v železárnách, na stavbě silnic, ve vodní elektrárně. Rok jezdil po vlasti s romským lunaparkem. Tato zkušenost člověka „společensky nemožného“ se stala námětem jeho děl, kde se s pochopením a humorem zabývá tragikomickými antihrdiny vystavenými tlaku prostředí a osudu. Jeho komorní, intimně a melancholicky osvětlené snímky nikdy neměly masové publikum.

U filmu začínal jako asistent režie. První příležitost dostal v roce 1959, kdy spolupracoval s Ladislavem Helgem na snímku Velká samota. O rok později se podílel i na méně známém špionážním dramatu Smyk režiséra Zbyňka Brynycha a jako asistent režie rovněž pracoval s Vojtěchem Jasným na filmech Procesí k panence (1961) a Až přijde kocour (1963). Passer byl také jedním ze spolupracovníků režiséra Alfréda Radoka při přípravě programu Laterny magiky pro výstavu Expo 58 v Bruselu.

Jako člen tvůrčího týmu Forman – Passer – Papoušek se podílel na námětech a scénářích svého někdejšího spolužáka Miloše Formana, jemuž dělal i asistenta režie. Na place se sešli u snímků Konkurs (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967). 

Nejnudnější Intimní osvětlení

Passerovým vlastním režijním, byť zatím ne celovečerním, debutem byla povídka Fádní odpoledne (1965). Měla se stát součástí generačního manifestu nové vlny Perličky na dně podle próz Bohumila Hrabala. Nakonec tam – stejně jako povídka Juraje Herze Sběrné surovosti – zařazena nebyla.

Jeho jediným dlouhometrážním filmem vzniklým v Československu zůstalo Intimní osvětlení. Scénář napsal společně s Jaroslavem Papouškem a Václavem Šaškem. V mozaikovitě roztříštěné skladbě filmu přibližuje zdánlivě nezajímavý víkend dvou bývalých spolužáků, kteří se definitivně loučí s iluzí, že naplní své mladické ideály.

Intimní osvětlení (1965, režie: Ivan Passer)
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Podobně jako československé filmy Miloše Formana se vyznačuje velkou autentičností každodenních všedních okamžiků. Nicméně na rozdíl od Formanova ostře ironického pohledu se Passerův snímek vyznačuje laskavějším přístupem k postavám i větší poetičností.

Tehdejší vedení barrandovských studií Intimní osvětlení ohodnotilo jako nejnudnější film, který byl kdy natočen. Dnes je snímek řazen k zásadním československým titulům, nejen nové vlny. „Intimní osvětlení je takové dílo jako v dějinách literatury Němcové Babička. Sám Passer říkal, že Intimní osvětlení natočil jako film, na který by se mělo chodit jako na návštěvu k babičce, tedy opakovaně a vždy s velkou láskou a zaujetím,“ domnívá se filmový historik Jiří Voráč, jenž o Passerovi napsal knihu Filmový vypravěč rozmanitostí.

Za oceánem se Stalinem a Nomádem

Intimní osvětlení svým způsobem také stálo za Passerovým odchodem z rodné země. „V roce 1969 mi Miloš Forman ve Francii, kde jsem byl s Intimním osvětlením, řekl: ‚Teď nemáš co dělat, tak jeď se mnou do Ameriky.‘ Tak jsem poslechl,“ vzpomíná Passer. Za oceánem začínal přednáškami a hereckými kurzy. Natočil patnáct filmů. Nestal se komerčně úspěšným režisérem, ale zůstal umělcem, který usiluje o co nejpravdivější dílo.

Po dvou letech natočil pozoruhodný americký debut Zrozen k vítězství, líčící tragikomické osudy feťáka a zlodějíčka živořícího uprostřed New Yorku. O deset let později režíroval Cutterovu cestu s Jeffem Bridgesem a Johnem Heardem, psychologický thriller zabývající se vietnamským syndromem. Z historického setkání romantických básníků Byrona a Percyho Shelleyho pak vycházel snímek Strašidelné léto z roku 1988.

V roce 1992 natočil životopisný snímek Stalin, ve kterém sovětského diktátora ztvárnil Robert Duvall. Herec si prý Passera jako režiséra přímo vyžádal. „Stalin vstupoval lidem do života, aby je využil pro mocenské ambice, a když mu byli nepohodlní, tak je zlikvidoval. Tito lidé ho však dokázali milovat a obdivovat, je to tedy film o slepé lidské potřebě či sklonu zbožňovat jiného člověka, bez ohledu na skutečnost,“ podotýkal k životopisnému dramatu Passer.

Jeho poslední režijní prací byl v roce 2005 Nomád. „Pouštím se do neznámých končin také proto, že musím zvládnout překážky úplně jiného druhu, což člověka udržuje mladým,“ poznamenal k příběhu, který natočil v Kazachstánu s ruským režisérem Sergejem Bodrovem.

Nerealizovaný naopak zůstal projekt o bratrech Mašínových, kteří byli také Passerovými spolužáky na poděbradském gymnáziu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Značka Svěrák a Svěrák pořád funguje, říkají tři generace filmařské rodiny

Zdeněk, Jan a František Svěrákovi jsou zástupci tří generací talentovaných filmařů. Vyrůstali v jiné době a prošli si různými zkušenostmi, dva z nich navíc zatíženi nálepkou „syn toho Svěráka“. O filmu i vztazích mluvili jako hosté Interview Speciál.
před 5 hhodinami

Vězni v hlavní roli West Side Story. Národní divadlo zařadilo záznam na program

Muzikál West Side Story nastudovaný vězni viděla i veřejnost. Záznam tento víkend uvedlo pražské Národní divadlo. Podle vězeňské služby podobné projekty usnadňují návrat na svobodu. Divadlo ve vězení není běžné, i proto ho národní scéna mimořádně na program zařadila.
před 22 hhodinami

Zemřel herec Richard Chamberlain

Ve věku 90 let zemřel americký herec Richard Chamberlain, informuje list Variety. Proslavil se zejména v minisériích Šogun a Ptáci v trní, má za sebou ale i množství rolí na divadle. Podle listu byl Chamberlain pohledným a sošným „idolem“ klasického střihu, ačkoliv se nikdy nestal přímo hvězdou stříbrného plátna.
včeraAktualizovánovčera v 16:12

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
29. 3. 2025

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025

Minisérie Adolescent pomáhá dospět rodičům

Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
27. 3. 2025
Načítání...