Josif Stalin strana 3 z 4

Před sedmdesáti lety vpadla severokorejská vojska do Jižní Koreje a započala tím tříletý konflikt, lakonicky známý jako korejská válka. V ozbrojeném konfliktu zahynuly nejméně tři miliony lidí, z toho přes milion a půl Korejců. Po rozdělení poloostrova ztratily čtyři miliony lidí možnost kontaktu s rodinami na druhé straně hranice. Válka skončila příměřím, ale následky trápí Korejce dodnes.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal svého polského kolegu Jacka Czaputowicze, aby Polsko zvážilo otevření dalších hraničních přechodů hlavně na Liberecku a Královéhradecku. Polská strana naopak požaduje, aby Česko připustilo tranzitní pohyb polských pracovníků přes české území. Po Polsku navíc Petříček chce více informací o dalším vývoji v záležitosti prodloužení těžby v Dole Turów. Ministři zahraničí o tom informovali na brífinku po středečním společném jednání.

Odstranění sochy maršála Koněva rozjitřilo vztahy mezi českou a ruskou diplomacií. Po ostré výměně slov na obou stranách je podle poslance KSČM Jiřího Dolejše potřeba hledat spíše cestu k diplomacii než prohlubovat spory. A podle něj pozice ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na straně odpůrců sochy neovlivní podporu komunistů menšinové vládě Andreje Babiše (ANO).

Moskevský metropoliten V. I. Lenina, držitel Řádu Lenina a Řádu rudého praporu práce. Tak stále zní oficiální název. Za 85 let své existence se moskevské metro stalo svědkem pohnutých dějin Sovětského svazu i Ruska, které se do něj promítly na každém kroku a které zaznamenává i nadále.

Poslední měsíce druhé světové války byly ve znamení hladu a takové bylo i období po ní. Byl to jeden z prvních úkolů, se kterým se musely všechny státy poprat, když se začínaly znovu ekonomicky stavět na nohy. Úžasný vzestup západní Evropy k prosperitě nelze ale přičítat nějakému výjimečnému nadání na hospodářské řízení u politických představitelů, jak zmiňuje už renomovaný britský historik Ian Kershaw ve své knize Na horské dráze: Evropa v letech 1950–2017, ostatně se hospodářská politika od jedné země ke druhé lišila. Mimořádný růst vyvstal z jedinečných okolností, které nastaly po druhé světové válce.

„Včera ve dvě hodiny 41 minut ráno podepsal na velitelství generál Jodl –⁠ zástupce německého vrchního velení a velkoadmirála Dönitze, jmenované hlavy německého státu –⁠ akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě.“ Těmito slovy před 75 lety oznámil národu evropský konec dosud nejkrvavějšího konfliktu britský předseda vlády Winston Churchill. Stalin však  ještě neslavil.

Uplynulo dvacet let od ceremonie, kdy Vladimir Putin plnohodnotně usedl do křesla ruského prezidenta. Stalo se tak 7. května roku 2000 poté, co zvítězil ve volbách. Již čtyři měsíce předtím post zastával jako úřadující prezident. Do této role ho vybral jeho předchůdce Boris Jelcin.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 75 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední a celá východní Evropa ve sféře vlivu jejich režimu.

Josif Vissarionovič Stalin je na prodej za vyvolávací cenu 20 tisíc korun. Sochu sovětského diktátora nabízejí v Komárově na Berounsku. Pískovcové dílo s uraženou levou botou a klopou kabátu je zatím uloženo v depozitním skladu. O Stalina už projevili zájem potenciální kupci, dostane ho ten, kdo zaplatí nejvíc.

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za „nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ a svým rozkazem je nechal zavraždit. Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků – kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří po napadení SSSR oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

V 77 letech zemřel ruský spisovatel a politik Eduard Limonov. Dva dny před smrtí byl hospitalizován kvůli zhoršení onkologických problémů. Do dějin vstoupil jako intelektuální provokatér kombinující politické krajnosti ve snaze o revoluci. Stal se jednou z nejvýraznějších postav extremistické scény i opozice vůči Vladimiru Putinovi.

Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.

Když jí bylo šestnáct let, vstoupila do armády, přestože zuřila druhá světová válka. Jako ošetřovatelka šla Olga Pěničková s první brigádou generála Ludvíka Svobody a společně s ostatními zdravotníky se starala o raněné. Jí samotné poranily střepiny nohu. Jejího otce odvlekli Sověti do gulagu. Na dramatické události vzpomíná v seriálu Paměťová stopa.

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.

Před pětasedmdesáti lety v Baltském moři potopila sovětská torpéda někdejší chloubu německého námořnictva, loď Wilhelm Gustloff. Místo vojáků ovšem přetížené plavidlo převáželo z Gdyně do Kielu přes deset tisíc běženců, z nichž 9400 našlo smrt v ledových vodách Baltu. S takovou bilancí (jež asi šestinásobně převyšuje počet obětí Titanicu) představuje zánik Wilhelma Gustloffa největší námořní tragédii v dějinách.

Před pětasedmdesáti lety se ztratil švédský diplomat Raoul Wallenberg, který v Maďarsku před nacisty zachránil možná až sto tisíc Židů. Přežil Hitlera a jeho vládu, ale osvobození sovětskou Rudou armádou se pro něj stalo osudným – 17. ledna 1945 byl zatčen v Budapešti sovětskou kontrarozvědkou a od té doby ho už nikdo nespatřil.

Ve věku 86 let zemřel ve Spojených státech, kam po srpnové okupaci emigroval, český režisér a scenárista Ivan Passer. K vrcholům tuzemské kinematografie šedesátých let patří jeho snímek Intimní osvětlení. Představitel československé nové vlny je znám také spoluprací s Milošem Formanem. „Všechny své filmy považuji za výjimečné, protože chci každý vždycky udělat jinak než ten předchozí,“ znělo jeho krédo.

Padesátá léta v Československu přirovnávají historikové i pamětníci k období temna. Mohou za to především vykonstruované procesy, které vedly k justičním vraždám a mnohaletým trestům, jež dopadly i na nevinné. První snaha revidovat rozsudky se přitom objevila právě už v 50. letech. Takzvaná Barákova komise, která vznikla 10. ledna 1955, měla přezkoumat procesy s členy strany – včetně Rudolfa Slánského. Ve skutečnosti ale viníky příliš nehledala a sloužila především jako alibi pro ty, kdo se sami na předchozích zinscenovaných monstrprocesech podíleli.

Před osmdesáti lety vrcholila zimní válka, v níž Sovětský svaz zaútočil na Finsko. Přes početní i technickou převahu nedokázala Rudá armáda severskou zemi porazit – a silný podíl na tom měl Simo Häyhä, zřejmě nejlepší sniper v dějinách, který si od rudarmějců vysloužil i přezdívku Bílá smrt.

Varšavská radnice ovládaná opozicí se znovu pře s konzervativní polskou vládou o obnovu Saského paláce v centru města. Nákladnou investici považuje momentálně za druhořadou. Kabinet naopak mluví o symbolickém významu stavby, kterou zničili za druhé světové války nacisti.

Přesně před osmdesáti lety vpadly sovětské jednotky do Finska a začala takzvaná zimní válka. Stalo se tak poté, co Helsinky odmítly bezprecedentní územní požadavky Moskvy. Sovětský svaz očekával bleskovou válku, Finové se však přesile dokázali bránit tři měsíce. Nakonec sice přišli o část svého území, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik ale uhájili svou suverenitu.

Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády vedené Andrejem Vlasovem. S nacisty pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Záměr vybudovat jim památník v Praze-Řeporyjích nyní vyvolal nevoli ruské strany.

Pražský magistrát ve čtvrtek znovu zpřístupnil uzavřené prostory nad podzemím bývalého Stalinova pomníku na Letné, které hrozily zřícením. Místo ale hlídají strážníci a nadále ho monitoruje najatá odborná firma, dodal mluvčí magistrátu Vít Hofman. Strop je ve špatném stavu a stavební úřad Prahy 7 nechal prostor v září uzavřít. Praha ale v úterý obdržela výsledky zátěžových testů, které ukázaly, že bezprostřední propad stropu podzemí nehrozí. Co bude s torzem pomníku do budoucna, zatím není jasné.