Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.
Petice proti Těreškovové. Kritici jí vyčítají roli v přípravě prodlouženého prezidentství pro Putina
Proti Těreškovové vznikly nejméně dvě internetové petice. Jedna s téměř osmi tisíci podpisů žádá, aby byla zbavena titulu čestné občanky města Tutajev, které leží severovýchodně od Moskvy poblíž jejího rodiště. Podle petice se „aktivně zúčastnila show, kterou někteří lidé označují za státní převrat“. Pošpinila tím podle autorů čest obyvatel města.
Další petice, s více než třemi tisíci podpisy, zase požaduje přejmenování ulice ve městě Arťomovskij, která teď nese její jméno.
Na sociálních sítích odpůrci političku zesměšňují. „Těreškovová je první žena, která se odvážně vydala do vesmírného mrazu a temna, aby tam poté uvrhla celou zemi,“ praví se v jedné zprávě, kterou na Twitteru sdílel kritik Kremlu Alexej Navalnyj.
„Celý ten obscénní rozruch okolo změn v ústavě byl nachystán pro jediný okamžik znamenající dvě nová období pro Putina. Těreškovová, která si stále pamatuje Stalina, nezklamala,“ napsal opoziční politik Dmitrij Gudkov.
Osočení z nedostatku vlastenectví
Podporovatelka Putina je držitelkou řady státních vyznamenání, včetně medaile Hrdiny Sovětského svazu. Od roku 2011 zasedá v Dumě.
K navrhovaným změnám ústavy připojila svůj dodatek. Ten spočívá v tom, že omezení možnosti zastávat prezidentskou funkci pouze dvě období začne od příštího platit znovu. Putinovi se tak nebudou počítat dosavadní čtyři mandáty a bude moci zastávat ještě dva. To mu otevírá cestu k dalším celkem šestnácti letům v čele státu. Obě komory parlamentu tuto změnu společně s dalšími desítkami ústavních změn přijaly.
Putinovi spojenci včetně prezidenta autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova a předsedy sněmovny Vjačeslava Volodina zaujali častou pozici obránců režimu a petice s kritikou označili za nevlastenecké a řízené ze zahraničí. „Ani nechci mluvit o těch lidech, kteří nemilují svou vlast,“ prohlásila sama Těreškovová na adresu svých kritiků podle agentury RIA Novosti.
Moskevská radnice s odvoláním na nový koronavirus zakázala opozici mítinky proti změnám v ústavě, cenzurní úřad zablokoval i web s peticí. Proti změnám tak v moskevských ulicích protestují jednotliví demonstranti, jejichž akce nevyžaduje svolení úřadů. „Jsem proti uzurpaci moci,“ stálo na transparentu jednoho z nich. „Ne doživotní diktatuře,“ bylo na plakátku, který držel demonstrant protestující před sídlem sněmovny.
Změny ještě posoudí ústavní soud a 22. dubna se o nich bude konat referendum. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.
