Petice proti Těreškovové. Kritici jí vyčítají roli v přípravě prodlouženého prezidentství pro Putina

Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.

Proti Těreškovové vznikly nejméně dvě internetové petice. Jedna s téměř osmi tisíci podpisů žádá, aby byla zbavena titulu čestné občanky města Tutajev, které leží severovýchodně od Moskvy poblíž jejího rodiště. Podle petice se „aktivně zúčastnila show, kterou někteří lidé označují za státní převrat“. Pošpinila tím podle autorů čest obyvatel města.

Další petice, s více než třemi tisíci podpisy, zase požaduje přejmenování ulice ve městě Arťomovskij, která teď nese její jméno.

Na sociálních sítích odpůrci političku zesměšňují. „Těreškovová je první žena, která se odvážně vydala do vesmírného mrazu a temna, aby tam poté uvrhla celou zemi,“ praví se v jedné zprávě, kterou na Twitteru sdílel kritik Kremlu Alexej Navalnyj.

„Celý ten obscénní rozruch okolo změn v ústavě byl nachystán pro jediný okamžik znamenající dvě nová období pro Putina. Těreškovová, která si stále pamatuje Stalina, nezklamala,“ napsal opoziční politik Dmitrij Gudkov.

Osočení z nedostatku vlastenectví

Podporovatelka Putina je držitelkou řady státních vyznamenání, včetně medaile Hrdiny Sovětského svazu. Od roku 2011 zasedá v Dumě.

K navrhovaným změnám ústavy připojila svůj dodatek. Ten spočívá v tom, že omezení možnosti zastávat prezidentskou funkci pouze dvě období začne od příštího platit znovu. Putinovi se tak nebudou počítat dosavadní čtyři mandáty a bude moci zastávat ještě dva. To mu otevírá cestu k dalším celkem šestnácti letům v čele státu. Obě komory parlamentu tuto změnu společně s dalšími desítkami ústavních změn přijaly.

Putinovi spojenci včetně prezidenta autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova a předsedy sněmovny Vjačeslava Volodina zaujali častou pozici obránců režimu a petice s kritikou označili za nevlastenecké a řízené ze zahraničí. „Ani nechci mluvit o těch lidech, kteří nemilují svou vlast,“ prohlásila sama Těreškovová na adresu svých kritiků podle agentury RIA Novosti.

Moskevská radnice s odvoláním na nový koronavirus zakázala opozici mítinky proti změnám v ústavě, cenzurní úřad zablokoval i web s peticí. Proti změnám tak v moskevských ulicích protestují jednotliví demonstranti, jejichž akce nevyžaduje svolení úřadů. „Jsem proti uzurpaci moci,“ stálo na transparentu jednoho z nich. „Ne doživotní diktatuře,“ bylo na plakátku, který držel demonstrant protestující před sídlem sněmovny.

Změny ještě posoudí ústavní soud a 22. dubna se o nich bude konat referendum. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...