Petice proti Těreškovové. Kritici jí vyčítají roli v přípravě prodlouženého prezidentství pro Putina

Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.

Proti Těreškovové vznikly nejméně dvě internetové petice. Jedna s téměř osmi tisíci podpisů žádá, aby byla zbavena titulu čestné občanky města Tutajev, které leží severovýchodně od Moskvy poblíž jejího rodiště. Podle petice se „aktivně zúčastnila show, kterou někteří lidé označují za státní převrat“. Pošpinila tím podle autorů čest obyvatel města.

Další petice, s více než třemi tisíci podpisy, zase požaduje přejmenování ulice ve městě Arťomovskij, která teď nese její jméno.

Na sociálních sítích odpůrci političku zesměšňují. „Těreškovová je první žena, která se odvážně vydala do vesmírného mrazu a temna, aby tam poté uvrhla celou zemi,“ praví se v jedné zprávě, kterou na Twitteru sdílel kritik Kremlu Alexej Navalnyj.

„Celý ten obscénní rozruch okolo změn v ústavě byl nachystán pro jediný okamžik znamenající dvě nová období pro Putina. Těreškovová, která si stále pamatuje Stalina, nezklamala,“ napsal opoziční politik Dmitrij Gudkov.

Osočení z nedostatku vlastenectví

Podporovatelka Putina je držitelkou řady státních vyznamenání, včetně medaile Hrdiny Sovětského svazu. Od roku 2011 zasedá v Dumě.

K navrhovaným změnám ústavy připojila svůj dodatek. Ten spočívá v tom, že omezení možnosti zastávat prezidentskou funkci pouze dvě období začne od příštího platit znovu. Putinovi se tak nebudou počítat dosavadní čtyři mandáty a bude moci zastávat ještě dva. To mu otevírá cestu k dalším celkem šestnácti letům v čele státu. Obě komory parlamentu tuto změnu společně s dalšími desítkami ústavních změn přijaly.

Putinovi spojenci včetně prezidenta autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova a předsedy sněmovny Vjačeslava Volodina zaujali častou pozici obránců režimu a petice s kritikou označili za nevlastenecké a řízené ze zahraničí. „Ani nechci mluvit o těch lidech, kteří nemilují svou vlast,“ prohlásila sama Těreškovová na adresu svých kritiků podle agentury RIA Novosti.

Moskevská radnice s odvoláním na nový koronavirus zakázala opozici mítinky proti změnám v ústavě, cenzurní úřad zablokoval i web s peticí. Proti změnám tak v moskevských ulicích protestují jednotliví demonstranti, jejichž akce nevyžaduje svolení úřadů. „Jsem proti uzurpaci moci,“ stálo na transparentu jednoho z nich. „Ne doživotní diktatuře,“ bylo na plakátku, který držel demonstrant protestující před sídlem sněmovny.

Změny ještě posoudí ústavní soud a 22. dubna se o nich bude konat referendum. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě.
06:28Aktualizovánopřed 41 mminutami

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 10 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 10 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 13 hhodinami
Načítání...