Slovenská metropole po více než sedmdesáti letech odňala čestné občanství města prvnímu komunistickému československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi. Stejný krok učinili bratislavští zastupitelé i v případě bývalého sovětského vůdce Josifa Stalina.
Jednání Gottwalda a Stalina nebylo podle magistrátu slučitelné s oceněním v podobě čestného občanství města a dostalo se do rozporu s kritérii příslušného statutu metropole.
Gottwaldovi bylo čestné občanství Bratislavy uděleno v roce 1948, Stalinovi o dva roky dříve.
Dlouholetý předák Komunistické strany Československa Gottwald byl zvolen prezidentem v červnu 1948, několik měsíců po komunistickém převratu. Nesl zodpovědnost za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror nového režimu. Funkci hlavy státu zastával pět let, zemřel v březnu 1953, krátce po Stalinovi.
V komunistickém Československu byla v Bratislavě po Gottwaldovi a Stalinovi pojmenována náměstí, oba politici měli ve městě také sochy.
Čestné občanství pro papeže
Zastupitelstvo Bratislavy naopak schválilo udělení čestného občanství města někdejšímu papeži Janu Pavlovi II. in memoriam. Podobné pocty se dříve dostalo také zpěvákovi Karlu Gottovi a někdejšímu československému a českému prezidentovi Václavu Havlovi.
