TÉMA

Jazyk strana 2 z 3

Заборона російської, захист української

Рішення українського навчального закладу Києво-Могилянської академії про заборону російської мови є законним. Про це говорить уповноважений із захисту української державної мови Тарас Кремінь. За його словами, за останній рік половина населення України перейшла на українську мову. Кремінь також розповів журналістці Чеського телебачення Вікторії Церкуник, що, наприклад, на Луганщині відбувається так званий лінгвоцид – знищення книжок або заборона викладання українською мовою в школах.
14. 2. 2023|

Šimpanzí hantec se liší údolí od údolí. Zvířata jsou schopná naučit se ho i v dospělosti, popsal výzkum

Ugandští šimpanzi žijící v různých skupinách používají lehce odlišná gesta pro popis stejných věcí. Podle vědců to znamená, že u těchto chytrých primátů existuje obdoba lidských dialektů.
11. 1. 2023|

Od tlakového bahna přes štafle po větrný pytel. Seznamte se s meteorologickým slangem

Každý obor má svůj slang, tedy sadu specifických pojmů a označení. Nicméně občas některé z těchto pojmů proniknou i k veřejnosti, a naopak někdy se hovorové označení postupně vžije i mezi odborníky. Platí to i o meteorologii.
30. 12. 2022|

Zájem o výuku ruštiny od začátku války klesl. Urychlil se tak dlouhodobý trend, říkají ředitelé škol

Zájem o výuku ruštiny na středních a jazykových školách od začátku invaze na Ukrajinu klesl. Na některých školách se letos neotevřely ruštinářské skupiny vůbec. Uvádějí to ředitelé gymnázií a jazykové školy. Některé jazykovky současně přestaly spolupracovat i s firmami, které k nim posílaly na kurzy své zaměstnance. Kvůli válce totiž přestaly s Ruskem obchodovat.
22. 10. 2022|
Doporučujeme

Rodičovština je téměř univerzální jazyk, liší se jen v detailech. Vědci zkoumají její pravidla

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.
17. 10. 2022|

Vědci zkusí přeložit vorvaňštinu. Na projekt nasadili pokročilé umělé inteligence

Porozumět komunikaci největších obyvatel oceánů by mohlo lidstvu pomoci je lépe chránit. Teď ambiciózní vědecký projekt na „překladač do velrybštiny“ nasadil nejpokročilejší umělé inteligence.
18. 7. 2022|

Novorozenci se začínají učit jazyk hned několik hodin po příchodu na svět

Tradiční pohled ukazuje novorozence jako bezmocné a pasivní bytosti, které tráví všechen čas jen pláčem, spánkem a krmením. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, teď ale prokázala, že kojenci začínají už během několika hodin doslova nasávat informace o okolním světě – včetně konkrétních jazyků, které se stanou jejich rodnými.
12. 7. 2022|

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva přicestovala do Číny a navštíví Sin-ťiang. USA mají velké obavy

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.
23. 5. 2022Aktualizováno23. 5. 2022|

Komunikuje hlavně dotykem. Hluchoslepá dívka zvládá výuku ve škole i sport

Na základní školu pro neslyšící v Ostravě-Porubě chodí do první třídy kromě dětí se sluchovým postižením i hluchoslepá dívka. Se ztrátou sluchu i zraku se potýká jen pár dětí v republice a jejich výuka se značně liší. Nedokážou se totiž samy dobře orientovat v prostoru a je pro ně těžké se začlenit jak do kolektivů pro slepé, tak i pro hluché.
4. 5. 2022|

Vychodili ruské školy, teď ale mluví jen ukrajinsky. Válka urychluje jazykový vývoj

Ukrajinština a ruština se jako jazyky značně odlišují. Od vyhlášení nezávislosti se Ukrajina snaží propagovat používání národního jazyka. Mají na to dokonce svého ombudsmana. Natáčel s ním zpravodaj ČT v Kyjevě David Borek.
18. 4. 2022|

Byl to souboj dinosaurů a vizionářů, popisuje informatik Zlatuška počátky internetu v Československu

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.
13. 2. 2022|
Doporučujeme

Kdy přesně se děti naučí rozpoznat rodný jazyk? I to zkoumá tým českých expertů

Kdy přesně během těhotenství se děti naučí poznat rodný jazyk? To je jedna z otázek, kterou chce zodpovědět tým odborníků z Psychologického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy. Vědci zkoumají, jak se děti před narozením i poté, co přijdou na svět, učí vnímat řeč. A matkám také radí, aby s ratolestmi mluvily co nejdříve.
28. 1. 2022|

V drsných slovech je skoro vždy hláska R. Platí to napříč jazyky celého světa

V jazycích napříč světem se u slov, která popisují drsné povrchy, s velkou pravděpodobností vyskytuje hláska R. Ukázala to nová studie, jejíž autoři současně upozorňují na to, že tento jazykový zákon platí po dobu už nejméně šesti tisíc let.
21. 1. 2022|

Psi rozeznávají různé lidské jazyky, zjistili vědci předčítáním Malého prince

Psi dokážou rozlišit jazyk, v němž byli vycvičeni, od neznámé řeči. Ve studii, kterou vydal časopis NeuroImage, to uvádí tým vědců z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti. Výzkumníci sledovali aktivitu mozku u osmnácti psů, když jim předčítali pasáže z Malého prince ve dvou odlišných jazycích, informovala agentura EFE.
8. 1. 2022|

Příjmení se nepřechylovala už za Masaryka, upozornila Valdrová. Jde o globalizaci, oponuje Oliva

Relativně drobná změna zákona, která ale zároveň může způsobit průlom v českém jazyce. Rostoucí zájem žen o nepřechýlené příjmení, tedy bez některého z typicky českých ženských zakončení, přivedl v tomto týdnu sněmovnu ke změně zákona o matrikách. Normu, která má umožnit všem Češkám, aby používaly příjmení v ryze mužské podobě, teď proberou senátoři. O tématu debatovali jazykovědci v Událostech, komentářích.
5. 6. 2021|

Český lingvista zachraňuje jazyk a fala. Pro místní vytvořil první týpí a první slovník

Na celém světě se mluví zhruba sedmi tisíci jazyky, čtvrtině z nich podle OSN hrozí, že zcela vymizí. Nejohroženější jsou ty, které postrádají písmo. K zanikajícím jazykům patří i a fala z regionu u španělsko-portugalských hranic. Jeho mluvčí se nemohou opřít o oficiální gramatiku ani žádný pořádný slovník. První s podporou místních sepisuje lingvista Miroslav Valeš z Technické univerzity v Liberci.
23. 3. 2021|

Na Slovensku začíná sčítání obyvatel. Lidé mají poprvé možnost přihlásit se k druhé národnosti

Na Slovensku začíná sčítání lidu. Bude plně elektronické, občané ale můžou požádat o pomoc asistenta. Novinky se týkají i národnostních menšin. Snižuje se hranice pro uplatnění jazykových práv, takže víc obcí by mohlo v úředním styku používat maďarštinu nebo romštinu. Poprvé navíc bude možné označit dvě národnosti.
15. 2. 2021Aktualizováno15. 2. 2021|

Mizející jazyky pomohly třeba při výzkumu požárů. Lingvisté zveřejnili databázi jejich nahrávek

Veřejnosti se otevřela sbírka nahrávek ohrožených jazyků. Lingvisté z projektu Pangloss je pořizují u vymírajících kultur po celém světě a nejvíc jich zatím nasbírali v jihovýchodní Asii a na pacifických ostrovech. Zaznamenali však třeba i horní lužickou srbštinu nebo slovanský jazyk přežívající ve třech vesnicích italského Molise. Nejde jen o zachování kulturního dědictví, mizející slovní zásoba už třeba pomohla při zkoumání australských požárů nebo objevu nutričně vydatné plodiny žijcící ze slané vody.
4. 2. 2021|

Základy řeči vznikly už před 30 miliony lety, ukázal experiment na šimpanzích

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.
23. 10. 2020|
90' ČT24

Kvůli -ová mě vnímali jako holku z Východu, která si jela přivydělat, říká kritička přechylování

Návrh novely matričního zákona, který předložili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) a opoziční poslanec Ondřej Profant (Piráti) by měl umožnit ženám snadněji se „zbavit“ koncovky –ová v jejich příjmení, pokud by o ně nestály. Návrh však vzbudil bouři. Zatímco jeho zastánci jsou přesvědčeni, že by se na současném stavu změnilo jen málo, odpůrci se obávají o zachování podstaty českého jazyka a domnívají se, že současný stav všem stačí. O přechylování debatovali v 90' ČT24 politici, jazykoví experti i ženy, které se rozhodly žít s nepřechýleným příjmením.
16. 5. 2020|

Děti cizinců mají problémy s češtinou. Propadají, systémová pomoc ale neexistuje

Na základních školách přibývá dětí, které neumí česky. Podle společnosti META, která se jejich situací zabývá, jde asi o třetinový nárůst za pět let – a tvoří ho potomci cizinců, kteří přicházejí za prací. Systém intenzivních jazykových kurzů přitom neexistuje, i když neznalost jazyka komplikuje práci učitelům i samotným dětem. Problém v úterý řešili odborníci na konferenci ombudsmanky.
21. 1. 2020|

Řada domorodých dětí v Austrálii neumí anglicky. Rychle se učí psaním vlastních knih

Severoaustralské městečko Tennant Creek ukazuje novou metodu vzdělávání. Ze žáků se tu stávají autoři vlastních příběhů. Základní školy se snaží čelit stoupající neznalosti angličtiny mezi studenty. V Severním teritoriu úřední jazyk země neovládá 40 procent z nich. Doma mluví australskými domorodými jazyky.
4. 12. 2019|

Běloruské poslankyně musí být hlavně přitažlivé, říká jejich končící opoziční kolegyně

Volali lidem a doporučovali jim, aby mou kandidaturu nepodepsali, říká Alena Anisimová z Běloruska. Je jednou ze dvou opozičních poslankyň, kterým po jednom období už režim nedovolil v nedělních parlamentních volbách kandidovat znovu. V rozhovoru pro web ČT24 mluvila o tom, jak si režim kandidáty vybírá, že poslankyně musí být hlavně krásné, jak se někteří srovnávají se svým svědomím a jaké problémy má běloruština.
22. 11. 2019|

Mravná to touha a zyma to s hrubkou. Kritické vydání Máje odhaluje i chyby

Po více než šedesáti letech vyšlo aktualizované kritické vydání jedněch z nejznámějších českých básní: Máje od Karla Hynka Máchy. Připravil ho tým odborníků z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Po desítkách let se jim podařilo  nahlédnout podrobně do jediného dochovaného úplného rukopisu.
30. 7. 2019Aktualizováno30. 7. 2019|
Načítání...