Kdy přesně během těhotenství se děti naučí poznat rodný jazyk? To je jedna z otázek, kterou chce zodpovědět tým odborníků z Psychologického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy. Vědci zkoumají, jak se děti před narozením i poté, co přijdou na svět, učí vnímat řeč. A matkám také radí, aby s ratolestmi mluvily co nejdříve.
Kdy přesně se děti naučí rozpoznat rodný jazyk? I to zkoumá tým českých expertů
Jakub se narodil předčasně. Vědci u něj teď zjišťují, co všechno se o češtině naučil ještě v děloze. „Poznat hlas svojí matky, naučí se rozpoznat třeba básničku, kterou maminka často v těhotenství říká, naučí se poznat mateřský jazyk od cizího jazyka,“ vypočítává Kateřina Chládková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. I proto odborníci doporučují budoucím matkám s nenarozeným dítětem mluvit co nejdřív a co nejčastěji. A nepřestávat ani po porodu.
Výzkum novorozeňat provádí experti v porodnici v Havlíčkově Brodě. Lékaři dětem pouští různé audionahrávky pomocí speciálních sluchátek a pomocí EEG sledují, jak na ně reaguje jejich mozek. Klíčových je šest elektrod, které je potřeba všechny nasadit. A pak se do sluchátek pustí záznam, v němž zní třeba slabiky fe a fa.
„Dalo by se to přirovnat k tomu, jestli dítě slyší tak jako dospělý rozdíl mezi parníkem a perníkem,“ dává konkrétní příklad Josef Urbanec z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Vědci se chtějí zaměřit na další skupinu matek a dětí
Rozeznat některé samohlásky a to, jestli jsou dlouhé, se děti učí už během těhotenství. Vědci teď zjišťují, kdy přesně. Právě proto se zaměřili na nedonošené děti. „Řeč zpracovávají slaběji a rozdíl mezi samohláskami fe a fa neslyší tak dobře. Nebo nevnímají tak dobře v mozkové kůře,“ přibližuje Chládková.
Jinými slovy – hůř se dětem rozlišuje, co je řeč a co jen zvuk. To se ale podle studií časem srovná spolu s tím, jak se dál vyvíjí jejich mozek. Teď se chtějí odborníci zaměřit na vnímání řeči u novorozeňat neslyšících matek, které používají znakový jazyk. Do studie hledají těhotné dobrovolnice.