Jakub Landovský strana 2 z 3

Dezinformace jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) nebezpečné a je nutné je regulovat i na evropské úrovni. Také stálý představitel České republiky při NATO Jakub Landovský řekl, že je nutné s dezinformacemi pracovat a určitá pravidla, která na ně upozorní, jsou podle něj potřeba. O dopadech války v informačním prostoru debatovali Jourová a Landovský v Událostech, komentářích.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Závazky ohledně kolektivní obrany Severoatlantické aliance nejsou po výrocích kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO) v očích spojeneckých států ohrožené, myslí si stálý zástupce České republiky při NATO Jakub Landovský (ČSSD). Je podle něj důležité, že své vyjádření korigoval a v Bruselu se stále mohou diplomaté přesvědčit o dosavadní síle spojenectví ze strany Česka. Připouští nicméně, že podobné věty mohou zanechat možný argument proti dosud „bezchybnému výkonu“ českého zájmu na vytváření shody v Alianci. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) v pořadu Události, komentáře dodal, že výrok Andreje Babiše vycházel z pokusu uklidnit voliče v reakci na hypotetickou otázku moderátora Martina Řezníčka.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zcela jiný styl než šéf Kremlu Vladimir Putin, který jen vnukává strach. Ve čtvrtečních Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel amerických vojsk v Evropě Ben Hodges. Systém Patriot, který slíbily dodat válkou sužované zemi Spojené státy, podle něj zlepší bojeschopnost Ukrajiny, je ale potřeba mít realistická očekávání.

Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného „ruského světa“, který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt, prohlásil polský prezident Andrzej Duda. V polské Lodži se ve čtvrtek sešli ministři zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. Informují o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

Podle stálého představitele Česka při NATO Jakuba Landovského není pravděpodobné, že by s ukrajinskou ofenzivou na jihu země nastával na zásadní zlom ve válce. Řekl to v pořadu Interview ČT24. Obává se vývoje v zimě, jelikož zmrzlá půda umožní zintenzivnit manévry.

V roce 2025 plánuje stát poslat na obranné výdaje 155 miliard korun. Je to o 66 miliard víc než letos. Tato čísla se podle zjištění České televize objevují v aktuálním rozpočtovém výhledu na další roky, který začátkem měsíce schválila vláda. Stát by tak po dvou dekádách znovu splnil závazek vůči NATO, vydávat na obranu dvě procenta HDP.

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Severoatlantickou alianci (NATO) podle britského listu The Times čeká rozšíření. Pod vlivem nynější ruské agrese na Ukrajině se k NATO chtějí už v létě údajně připojit Švédsko a Finsko. Na to už reagoval Kreml, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova rozšiřování Aliance nepřispěje k bezpečnosti v Evropě. Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD) považuje vstup Švédska a Finska do Aliance za realistický.

Ukrajinu čeká ještě jeden, možná rozhodující ruský pokus o ofenzivu proti městům na severu země, očekává bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj budou nadcházející boje velmi tvrdé, podobné druhé světové válce. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se válka přenesla i na území členských států, i na variantu ruského omylu. Šedivý, Landovský a také Michael Žantovský byli hosty Událostí, komentářů.

Stálý zástupce Česka při NATO Jakub Landovský v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu přestávají platit pravidla, a je třeba se připravit na nejhorší scénáře. Zároveň však znovu jasně odmítl přímé zapojení Severoatlantické aliance do bojů a varoval před „naskakováním na ruskou rétoriku“.

Kolona ruských vojenských vozidel mířících na ukrajinské hlavní město Kyjev měří až 64 kilometrů. V konvoji jsou stovky obrněných vozů, tanků, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem, uvedl deník The New York Times s odkazem na snímky. Cílem ruské armády může být úplné obklíčení a uzavření Kyjeva. Postup ruské armády na Kyjev se ale v posledních 24 hodinách v podstatě zastavil, zřejmě kvůli řadě logistických problémů, kvůli kterým se některé jednotky potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla. Podle agentury Reuters to v úterý řekl nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel.

Napětí mezi Západem a Ruskem zasahuje do výběru nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Mandát Jense Stoltenberga skončí už v závěru září, kvůli krizi ale členské státy s hledáním jeho nástupce nespěchají. Spekuluje se ale, že by v čele mohla poprvé zasednout žena.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Ruská armáda vyslala na cvičení k ukrajinským hranicím asi tři tisíce vojáků a tři sta jednotek vojenské techniky, informuje agentura Interfax s odkazem na vyjádření ruských ozbrojených sil. Rusko v posledních měsících podle agentury Reuters u hranic s Ukrajinou soustředilo odhadem sto tisíc vojáků, což vyvolalo obavy Kyjeva a Západu, že by mohlo plánovat invazi.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se Západem zase roste. NATO se obává další ruské invaze na Ukrajinu, Rusko se zase obává útoku ze Západu a požaduje jasné bezpečnostní záruky. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem pořadu Interview ČT24, je přesvědčen, že žádná členská země nemůže rozpínání Ruska s čistým svědomím dovolit a ujistil, že Ukrajina o přesunu svých vojsk Alianci poctivě informuje.

Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.

Po odchodu Američanů z Afghánistánu se Taliban dostal v zemi rychle k moci. Dvacetiletá mise NATO byla podle českého velvyslance při Alianci Jakuba Landovského i přesto úspěšná. Spojenci podle něj udělali v zemi maximum. Afghánské armádě chybí vůle bojovat, NATO jako vojenská organizace splnila svůj úkol na výbornou, myslí si Landovský, který byl hostem Interview ČT24.

Předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková v pořadu 90' ČT24 řekla, že bojovníci Talibanu aktivně hledají spolupracovníky cizích vojáků. Uvedla, že v Kábulu je momentálně osm rodin, o kterých spolek ví, že potřebují pomoc. Dostat se na kábulské letiště je prý stále větší problém. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) by měla Česká republika zachránit zhruba stovku lidí.

Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.