Jakub Landovský strana 2 z 2

Kolona ruských vojenských vozidel mířících na ukrajinské hlavní město Kyjev měří až 64 kilometrů. V konvoji jsou stovky obrněných vozů, tanků, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem, uvedl deník The New York Times s odkazem na snímky. Cílem ruské armády může být úplné obklíčení a uzavření Kyjeva. Postup ruské armády na Kyjev se ale v posledních 24 hodinách v podstatě zastavil, zřejmě kvůli řadě logistických problémů, kvůli kterým se některé jednotky potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla. Podle agentury Reuters to v úterý řekl nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel.

Napětí mezi Západem a Ruskem zasahuje do výběru nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance. Mandát Jense Stoltenberga skončí už v závěru září, kvůli krizi ale členské státy s hledáním jeho nástupce nespěchají. Spekuluje se ale, že by v čele mohla poprvé zasednout žena.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Ruská armáda vyslala na cvičení k ukrajinským hranicím asi tři tisíce vojáků a tři sta jednotek vojenské techniky, informuje agentura Interfax s odkazem na vyjádření ruských ozbrojených sil. Rusko v posledních měsících podle agentury Reuters u hranic s Ukrajinou soustředilo odhadem sto tisíc vojáků, což vyvolalo obavy Kyjeva a Západu, že by mohlo plánovat invazi.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se Západem zase roste. NATO se obává další ruské invaze na Ukrajinu, Rusko se zase obává útoku ze Západu a požaduje jasné bezpečnostní záruky. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem pořadu Interview ČT24, je přesvědčen, že žádná členská země nemůže rozpínání Ruska s čistým svědomím dovolit a ujistil, že Ukrajina o přesunu svých vojsk Alianci poctivě informuje.

Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.

Po odchodu Američanů z Afghánistánu se Taliban dostal v zemi rychle k moci. Dvacetiletá mise NATO byla podle českého velvyslance při Alianci Jakuba Landovského i přesto úspěšná. Spojenci podle něj udělali v zemi maximum. Afghánské armádě chybí vůle bojovat, NATO jako vojenská organizace splnila svůj úkol na výbornou, myslí si Landovský, který byl hostem Interview ČT24.

Předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková v pořadu 90' ČT24 řekla, že bojovníci Talibanu aktivně hledají spolupracovníky cizích vojáků. Uvedla, že v Kábulu je momentálně osm rodin, o kterých spolek ví, že potřebují pomoc. Dostat se na kábulské letiště je prý stále větší problém. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) by měla Česká republika zachránit zhruba stovku lidí.

Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Česko má podporu Evropské unie, o koordinovanou reakci vůči Moskvě ale nepožádalo, řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Jeho slova později korigoval mluvčí. Dle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) Praha o solidaritu žádala. Velvyslanec při NATO Jakub Landovský zopakuje žádost spojencům v Severoatlantické alianci. Ruská diplomacie obvinila Českou republiku z nepřátelského aktu odůvodněného absurdně, podle Hamáčka reagovala ostřeji, než Česko čekalo. V ČT potvrdil, že velvyslanectví v Rusku opustilo 27 pracovníků.

Vláda v pondělí opět nevrátila ministerstvu obrany deset miliard, které mu odebrali poslanci při prosincovém schvalování státního rozpočtu na letošní rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom armádě slíbil, že bude mít peníze zpět do konce ledna. Oficiálním důvodem, proč vláda peníze ve prospěch armády nepřesunula, byla neúčast ministra obrany. Plánovaný přesun ale kritizují komunisté, kteří vládu tolerují.

Evropu v červnu překvapila zpráva o plánu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který nařídil z Německa stáhnout až třetinu ze stávajících 34,5 tisíce vojáků. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview ČT24, ale tvrdí, že přesuny vojáků jsou přirozené a že plánovaný pohyb má logiku.

Česko bude mít nového velvyslance při Severoatlantické alianci. Jiří Šedivý ve funkci po sedmi letech končí a místo něj nastupuje současný náměstek ministra obrany Jakub Landovský (ČSSD). V Interview ČT24 odpovídal třeba na to, jak bude vypadat nové kybernetické velitelství v české armádě a jak se bude v budoucnu kybernetickým útokům společně bránit Aliance. Ptal se ho Daniel Takáč.

Novým českým velvyslancem při NATO se má stát dosavadní náměstek ministra obrany Jakub Landovský (ČSSD). Řekl to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) během návštěvy v Německu. Podle něj by měl Landovský do funkce nastoupit v řádu měsíců. Vystřídat má Jiřího Šedivého, který zastupuje Česko v Alianci od září 2012.

Jednání českého premiéra Andreje Babiše s americkým prezidentem Donaldem Trumpem může mít výrazný dopad na Českou republiku. Co se ovšem týče zásadnějších rozhodnutí americké administrativy, tedy uvalení cel na dovoz aut z Evropy, tak prý nelze čekat, že by měla schůzka větší význam. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) se bude úspěch jednání poměřovat zejména tím, jak si Trump s Babišem lidsky „sednou“.

Jeho obličej sliboval Pražanům z předvolebních plakátů MHD zdarma, ČSSD se ovšem nakonec vůbec nedostala do zastupitelstva a zaznamenala v hlavním městě nejhorší výsledek od revoluce. „Já jsem mohl ve volbách voličům něco slibovat, ale pokud mi to neuvěřili, tak ta věc byla zbytečná,“ uvedl v Interview ČT24 náměstek ministra obrany Jakub Landovský. Podle něj teď sociální demokracii nezachrání různé platformy, protože u veřejnosti vytvářejí pocit, že je ve straně rozkol.