Hudební nástroje

Jednačtyřicetiletý hudebník Danis Koumartiz vyřezává v dílně v řecké vesničce Evropos ze dřeva tradiční lyry. Hotové tělo hudebního nástroje potáhne zvířecí kůží a poté připevní devět strun, které zvukem připomínají současnou kytaru. Koumartiz tak pokračuje v rodinné tradici zaměřené na výrobu replik starořeckých hudebních nástrojů. Předlohou mu jsou několik století stará vyobrazení na freskách a vázách.

Vyrábět hudební nástroje zkoušel Adolphe Sax už od šesti let. Tím osudným pro něj ale byl saxofon, který vynalezl a dal mu jméno. Talentovaný výrobce nástrojů přesto zemřel nedoceněný a stejně chudý, jako se 6. listopadu 1814 narodil.

Mravnostní policie nechala na severozápadě Afghánistánu spálit zabavené hudební nástroje a reprobedny. Informovala o tom agentura DPA. Hudba je v zemi ovládané islamistickým hnutím Taliban zakázaná.

Stovky opravených a desítky vyrobených hudebních nástrojů prošly dílnou v Odolově na Trutnovsku. Odsouzení vězni se v ní zabývají xylofony, houslemi nebo třeba kytarami už dvacet let. Většina z nástrojů míří mezi děti.

Než se dostane do rukou bubeníka, třicetkrát ji musí někdo vzít do ruky. A pak zvážit, změřit, usušit, ohoblovat, vybrousit, nalakovat, označit a zabalit. Život paličky ale není jepičí. Naopak, její odolnost musí být stoprocentní – a to umí zaručit jen ruční výroba. Automatický stroj to nesvede a na světě je jen málo firem, které to dovedou. Patří mezi ně i malá manufaktura na jihu Čech. Jak vypadá ruční výroba bubenických paliček v českých podmínkách, odhaluje obrazová galerie.