Zlaté české paličky. Udržet bubeníkům rytmus pomáhá malá manufaktura Než se dostane do rukou bubeníka, třicetkrát ji musí někdo vzít do ruky. A pak zvážit, změřit, usušit, ohoblovat, vybrousit, nalakovat, označit a zabalit. Život paličky ale není jepičí. Naopak, její odolnost musí být stoprocentní – a to umí zaručit jen ruční výroba. Automatický stroj to nesvede a na světě je jen málo firem, které to dovedou. Patří mezi ně i malá manufaktura na jihu Čech. Jak vypadá ruční výroba bubenických paliček v českých podmínkách, odhaluje obrazová galerie.
Ruční výroba bubenických paliček v jihočeské obci Čestice
Mimo typu dřeva je důležitá i jeho hustota a hmotnost. Finální produkt má i své typové označení a magii výběru rozumí jen bubeníci samotní. Každému totiž vyhovuje palička jiná
Může mít různou váhu, délku, šířku, vyvážení nebo velikost hlavičky. Některým bubeníkům stačí standardní základní palička. Nejčastěji používaná palička na světě má označení 5A a má průměr 14 milimetrů. Jiní muzikanti s výrobcem velmi diskutují a parametry přesně specifikují
Na světě však není mnoho firem, které „paličkovou“ vědu ovládají. Jednou z těch, které to umí, je malá manufaktura ze Strakonicka
Historie firmy sahá už do období před sametovou revolucí, když tehdejší bubeník skupiny Abraxas a truhlář v jedné osobě Ivan Pelíšek zjistil, že se v tehdejším Československu nedaly sehnat kvalitní paličky
Začal si tedy paličky sám vyrábět. Láska k hudbě a k dřevu mu tak v 90. letech minulého století otevřela cestu do byznysu, který byl tehdy v plenkách. V českém prostředí prakticky neexistovala konkurence. A tak se stalo, že start firmy byl raketový
Situace se ale postupně začala měnit a malá společnost musela přemýšlet, kterým směrem se vydat. Firmám, které paličky chrlily po tisíci kusech, nemohla v globalizovaném světě konkurovat
Právě kvalita a ruční práce se ukázala jako cesta. Bubeníci tak mají mimo standardizovaných paliček možnost nechat si dle svého přání vyrobit přesně ty, které jim sednou do ruky
Muzikanti si své požadavky na parametry zadávají v elektronické podobě. Není ale výjimkou, že navštíví přímo výrobnu, aby se podívali, jak právě ta jejich palička vzniká
Hlavní dřevinou, která se pro výrobu využívá, je lehčí a levnější habr a těžší, dražší hikor. Habr se pěstuje v českých podmínkách, ale hikor je rozšířen převážně v Severní Americe a východní Asii. Důležité je dřevo nechat zhruba rok odležet a dosušit v sušárně, jak ukazuje fotografie
Po vysušení dřeva je nutné vyrobit hranoly, které se následně váží. Truhlář musí sledovat jednotlivé kusy, zda nemají kaz. Hranoly se pak vloží do soustruhu, který je upraví na základní tvar. Nevýhoda dřeva je, že kmen má jinou hmotnost uprostřed a na kraji stromu. Jihočeská firma jako první na světě začala vážit paličky před opracováním. Katalogové paličky tak od té doby mají stejnou hmotnost
Není to pravidlo, ale tvrdost dřeva často rozhoduje o hudebním stylu, ve kterém se bubeník pohybuje. Habrové paličky se využívají převážně v jazzovém pojetí hudby. Hikor díky své tvrdosti nachází uplatnění kupříkladu v rocku a metalu
Jednotlivé paličky mají dokonce svoji kategorizaci, která je značena číslem a písmenem. Profesionální bubeníci se v tomto rozlišení orientují. Jihočeská manufaktura PellWood vyrábí přes 60 druhů paliček, například filcové, špejlové, zesílené, odlehčené nebo dětské
V roce 2017 převzal firmu pana Pelíška syn Vojtěch, který je rovněž bubeníkem. Takže je na kvalitu schopný dohlížet jak ze směru řemeslného, tak i uměleckého. Samozřejmostí jsou i manažerské schopnosti, bez kterých by se firma, která vyváží své zboží do 29 zemí, neobešla
Aby byla zachována vysoká úroveň výrobku, musí firma spolupracovat s aktivními hráči. Portfolio spolupracujících bubeníků je opravdu rozmanité. Patří mezi ně bubeníci světového formátu, jako je Russell Gilbrook hrající s kapelou Uriah Heep
Z českých hráčů je mezi zákazníky například Martin Houdek hrající se skupinou Monkey Business, Martin Švec z punkového Plexisu nebo Kamil Slezák ze swingového orchestru B-Side Band. Paličky znějí také třeba ve skupinách Mirai, Visací zámek, Ready Kirken nebo Vladimír Mišík ETC
Na fotografii nanáší na paličku pracovnice prostřednictvím sítotisku jméno bubeníka. Ti je zpravidla po koncertě odhazují mezi fanoušky, kterým tak zůstane připomínka
V tomto konkrétním případě jde o vycházející finskou hvězdu Santtu Sillonsaariho
Špatně zvolená palička může hráčům způsobit zdravotní potíže. Mezi nejčastější zdravotní komplikace patří záněty šlach nebo tenisový loket. Rozhoduje ale i mnoho dalších faktorů jako je stavba těla (ruky), genetická zátěž nebo přetrénování. Na snímku jsou paličky v procesu lakování
Kultuře a specificky muzice se v posledním roce kvůli koronaviru moc nedařilo. Koncerty se prakticky neodehrály žádné. Současný majitel firmy Vojtěch Pelíšek se ale vyjádřil, že jejich manufakturu tento fakt ve výrobě zásadně neomezil
Naopak lehce stoupl odbyt v Česku a Slovensku a dokonce výrazně nakupovali bubeníci v Polsku. Ale třeba dodávky do Anglie se zmenšily zhruba o 30 procent. Jak říká Pelíšek: „Bubeníci během lockdownu nepolevili a pilně cvičili“
