Galaxie strana 2 z 3

Velký třesk je popisován jako moment, v němž vznikl viditelný vesmír. Vědci se teď hlouběji zamysleli nad tím, jestli je nutné, že při něm vznikla i neviditelná část kosmu – ta, která tvoří jeho naprostou většinu.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které by podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Tehdy přitom panovaly podmínky, které by neměly umožňovat, aby něco takového vzniklo.

Vědci přišli s novým měřením, jehož výsledky mohou změnit celou řadu předpokladů, které má moderní věda o vesmíru. Pokud se výsledky potvrdí, mohly by například vyvrátit představu o tom, že v srdci černé díry je singularita, tedy jev nevysvětlitelný fyzikálními zákony.

Nové snímky takzvané Přízračné galaxie M74 ukazují sílu spolupráce vesmírných observatoří na různých vlnových délkách. Vědci totiž využili data jak ze staršího Hubbleova dalekohledu tak i z nového Webbova teleskopu.

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na dvou nově zveřejněných snímcích se vyjímá největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila nové snímky galaxie Cartwheel vzdálené 500 milionů světelných let. Pořídil je vesmírný teleskop Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír.

Pouhý týden poté, co NASA zveřejnila první snímky z Webbova teleskopu, ukázal tým kolem tohoto přístroje galaxii, která existovala už před 13,5 miliardami let.

Astronomové z Massachusettského technologického institutu (MIT) detekovali zvláštní, neobvykle trvalý rádiový signál ze vzdálené galaxie. Objevuje se s překvapivou pravidelností a připomíná srdeční tlukot.

Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila další čtyři snímky, které pořídil její vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ukazují několik kosmických jevů v dosud nevídaných detailech.

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za pouhé čtyři roky. Studii vydal časopis Astrophysical Journal.

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Tým vedený vědci z University of North Carolina at Chapel Hill objevil zatím přehlížené masivní černé díry, které se skrývaly v trpasličích galaxiích. Astronomům tento objev může pomoci s lepším pochopením toho, jak vznikla a funguje supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy.

Tým astronomů z Massachusettského technologického institutu (MIT) „naslouchal“ odrazům záření kolem dvojhvězd. Nalezl tak osm nových černých děr, a dokonce dokázal popsat některé jejich vlastnosti.

Díky náhodnému složení mohutné kupy galaxií objevili astronomové nejvzdálenější známou hvězdu v historii. Podle astronomů může být až pětsetktrát hmotnější než Slunce. Vědci objev popsali v odborném časopise Nature.

Srážku supermasivních černých děr zatím lidstvo nemělo šanci pozorovat, vědci dokonce ani nevědí, jestli k ní někdy došlo. Nový výzkum ale naznačuje, že se tato událost možná odehraje během příštích 100 až 300 dní. Řada vědců je ale k predikci skeptická.

Alcyoneus je obří rádiová galaxie vzdálená od Země asi tři miliardy světelných let. S rozměry pěti megaparseků – tedy asi 16,3 milionu světelných let – je tedy řádově stokrát větší než Mléčná dráha, která se rozpíná na osmadvaceti tisících parsecích. Podle nové studie je Alcyoneus největší známou strukturou galaktického původu.

Astronomové objevili černou díru, která se nepodobá žádné jiné, kterou věda zná. S hmotností asi sto tisíc Sluncí je menší než černé díry, které se našly v centrech galaxií, ale přitom větší než černé díry, které vznikají při explozích hvězd. Je tak jednou z mála potvrzených černých děr střední hmotnosti, tedy záhadných objektů, který astronomové už dlouho hledají.

Astronomům se poprvé podařilo pozorovat poslední dny hvězdy typu červený veleobr před jeho konečným zhroucením a mohutnou explozí v supernovu.

Jednou z největších záhad astronomie a astrofyziky je temná hmota. Měla by být v kosmu prakticky všudypřítomná, ale zatím se nedá rozpoznat – vědci jen dokáží poznat, že se v kosmu nachází a kde, ale neumí popsat, z čeho se skládá. Teď se tato záhada ještě prohlubuje. Mezinárodní tým astronomů pod vedením nizozemských vědců totiž v galaxii AGC 114905 b nenašel vůbec žádné stopy temné hmoty, přestože vědci provedli podrobná měření pomocí nejmodernějších teleskopů.

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Lidé v on-line hrách milují prozkoumávání cizích světů nebo dokonce celých vesmírů. Teď vědci nabízejí něco podobného v reálném kosmu. Mezinárodní tým výzkumníků vytvořil celý virtuální vesmír a dal ho volně k dispozici na internet. Po stažení speciálního programu ho může procházet každý.

Když padá plyn do černé díry, uvolňuje přitom obrovské množství energie a chrlí elektromagnetické záření do všech směrů, proto takové objekty patří k těm nejjasnějším v celém známém vesmíru. Astronomové ale byli až doposud schopní pozorovat světlo a další záření ze supermasivní černé díry jen tehdy, když zářila přímo směrem k našim teleskopům – cokoli zpoza ní bylo vždy zakryté a tedy neviditelné. Až dosud.

Dalekohled Jamese Webba, který by se mohl podívat na samotný vznik hvězd a odhalit řadu tajemství vesmíru, je v podstatě připraven k podzimnímu startu. Mise už prošla úspěšně finální analýzou, a to znamená, že dlouho odkládanému letu by už nic nemělo zabránit.

Nová počítačová simulace ukazuje, že technologicky vyspělá civilizace může i při použití pomalých lodí kolonizovat celou galaxii v krátkém čase. Model také pomáhá vědcům určit, kde by měli pátrat po případných vysoce vyspělých mimozemských civilizacích.