Galaxie strana 3 z 3

Tým vědců z Mezinárodního centra pro relativistickou astrofyziku přišel s důkazy, které ukazují, že za Sagittariem A* není masivní černá díra, ale že se jedná o masivní koncentraci záhadné látky známé jako temná hmota. Argument popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters.

Nikdo ji neviděl, ale fyzici věří, že ji vesmír má. Temná hmota tvoří podle fyziků asi čtvrtinu kosmu, ale přímo se pozorovat nedá. Vědci ji mohou pozorovat pouze prostřednictvím jejího působení na prostor. Právě tak vytvořili zatím nejpřesnější mapu toho, kde se temná hmota vyskytuje.

Vědci a instituce podílející se na programu Event Horizon Telescope (EHT), kterým se v roce 2019 podařilo získat historicky první snímek černé díry, zveřejnili nový pohled na tento extrémně hmotný objekt ležící ve středu galaxie M87.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.

Zhruba 230 milionů světelných let od Země se nachází černá díra, která se chová zcela jinak než všechny ostatní, o nichž astronomové vědí. Zatímco normálně se tyto extrémně hmotné objekty nacházejí ve středu galaxie a tam pohlcují hmotu, tato se od své původní galaxie vzdaluje.

Vzhledem k tomu, že existuje život na Zemi, není důvod, proč by neměl být ještě někde jinde, domnívá se Carole Mundellová. Profesorka extragalaktické astronomie, pozorovací astrofyzička a vedoucí oddělení astrofyziky na britské Univerzitě v Bathu byla hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem rozhovoru byly mimo jiné černé díry a gama záblesky ve vesmíru.

Astronomové poprvé pozorovali, jak „umírá“ galaxie ve vzdáleném vesmíru. Vědci z Evropské jižní observatoře (ESO) zachytili stopy vzdálené galaxie, která rychle ztrácí schopnost vytvářet nové hvězdy, informovala agentura AFP. K pozorování použili observatoř ALMA, jež je umístěna v Chile. Světlo z galaxie putovalo k Zemi zhruba devět miliard let.

Nová soustava velmi výkonných radioteleskopů v západní Austrálii zachytila při mapování vesmíru jeden milion dříve neznámých galaxií. Moderní technologie umožnila, aby hledání probíhalo rekordní rychlostí.

V centru naší galaxie je překvapivě málo rudých obrů – jasných prastarých gigantických hvězd. Naopak je tam více mladších hvězd, než je běžné. Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV) spolupracovali na studii, která se tuto zvláštnost snaží vysvětlit. Podle jejich modelu obři v této oblasti prošli zdánlivým „omlazením“. Práce vyšla v časopisu The Astrophysical Journal.

Astronomové našli kosmický objekt, který je zdrojem jednoho z nejpodivnějších rádiových signálů ve vesmíru. Nejsou to mimozemské civilizace, jak se někdy spekulovalo, ale magnetar, extrémní neutronová hvězda.

Už dvě desetiletí vědí astronomové, že se rozpínání vesmíru zrychluje a že za to může takzvaná temná energie, která tvoří až tři čtvrtiny veškeré hmoty kosmu. Jenže tuhle temnou energii nikdy nikdo nespatřil a nikdo nedokázal přijít s logickým a prokazatelným vysvětlením, co je vlastně zač. Nyní s možným objasněním přišli astrofyzici z Havaje.

Americká vesmírná agentura NASA se rozhodla, že přezkoumá některá necitlivá označení pro kosmické objekty – zejména ta, která se dají interpretovat rasisticky, anebo mají rasistické konotace. Zrušila už dvě přezdívky: Galaxie siamská dvojčata a Eskymácká mlhovina.

Astronomové oznámili, že objevili jednu z největších struktur ve známém vesmíru. Jedná se o „zeď“ galaxií, která má délku asi 1,4 miliardy světelných let. Je Zemi natolik blízká, že je podle vědců s podivem, že se ji nepodařilo odhalit dříve.

Astronomové pozorovali pomocí dalekohledu VLT zmizení velmi masivní nestabilní hvězdy v trpasličí galaxii. Vysvětlení této události zatím nemají, spekulují ale o několika možnostech. Definitivní odpověď může přijít až za několik let.

V naší domovské galaxii Mléčná dráha existuje 36 inteligentních mimozemských civilizací, které jsou schopné komunikovat s ostatními. K takovému číslu dospěli na základě výpočtů britští astrofyzikové, kteří se pokusili aktualizovat teorii o možném výskytu mimozemských civilizací ve vesmíru. Vědci ale upozornili, že objevení možných signálů vysílaných ze vzdálených vesmírných těles může být s použitím současných technologií nesmírně obtížné, jelikož nejbližší možný živý svět je od Země vzdálen nejméně 17 tisíc světelných let.

Astronomové poprvé pozorovali extrémně silné rychlé rádiové záblesky (FRB), jejichž zdroj se zřejmě nachází v naší vlastní galaxii. Podle vědců by to mohlo pomoci tento záhadný fenomén lépe pochopit.

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

V květnu letošního roku se u černé díry, která leží ve středu Mléčné dráhy, odehrálo něco pozoruhodného, kvůli čemu se výrazně zvětšila její jasnost. Astronomové hledají vysvětlení tohoto jedinečného jevu, mají rovnou několik teorií.

Jediný ruský radioteleskop Spektr-R přestal reagovat na pokyny přicházející ze Země. Ruským médiím to oznámil šéf vesmírného centra Nikolaj Kordašev. Přístroj ale zatím stále posílá shromážděná data. Odborníci se teď snaží spojení s radioteleskopem obnovit a nevylučují, že reagovat znovu začne.

Astronomové objevili záhadné, ultra krátké záblesky energie z hlubin vesmíru. Je to teprve podruhé v dějinách, kdy se tyto zatím nevysvětlitelné signály podařilo odhalit. Řada seriózních astronomů spekuluje dokonce o tom, že by mohly dokazovat existenci inteligentního života mimo Zemi.