Finanční analytický úřad strana 2 z 3

Stát obstavil další majetek oligarchy napojeného na Putinův režim. Konkrétně jde o vilu sankcionovaného miliardáře Andreje Kozicyna. Podnikatel ještě po začátku ruské invaze vlastnil elektrotechnický podnik v Kralupech nad Vltavou nebo firmu na výrobu letadel v Kunovicích.

Úřady prověřují činnost Ruského domu v Praze. Provozuje ho státní agentura se sídlem v Moskvě zapsaná na evropském sankčním seznamu. Centrum momentálně funguje jen omezeně, ještě loni ale nechalo přeložit do češtiny brožury s protiukrajinskou tématikou.

Rodina sankcionovaného ruského ministra školství Sergeje Kravcova se po začátku loňské invaze na Ukrajinu zbavila části nemovitostí u Karlových Varů. Šlo mimo jiné o pozemky nakoupené před osmi lety. Transakci podle informací České televize prověřuje Finanční analytický úřad. Příbuzní politika mají v Česku stále tři byty.

České úřady prověřují majetek ruského zbrojaře a poradce Vladimira Putina Borise Obnosova, jehož holding vyrábí rakety používané ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom protikorupční fond Alexeje Navalného. Zbrojařova rodina vlastní v Praze nemovitosti za desítky milionů korun. Zatímco holding je na sankčním seznamu Evropské unie, jeho vedení tam chybí.

Rusky hovořící podnikatelé napojení na kremelské politiky a oligarchy stále kontrolují majetek v miliardách korun. Podle analytiků ze společnosti Datlab jde zejména o nemovitosti a historické budovy. ČT zjistila, že rusky hovořící podnikatel s vazbami na sankcionované oligarchy, který vlastní zámek Hrubá Skála, ovládá i rozsáhlý komplex v centru Karlových Varů.

Finanční analytický úřad (FAÚ) definitivně obstavil peníze první ruské banky. Jde o VEB.RF, jejíž ředitel Igor Šuvalov má blízké vazby na Vladimira Putina. Téměř 180 milionů korun bylo na účtech zkrachovalé plzeňské firmy Pilsen Steel. Peníze měly zamířit právě do jmenovaného finančního domu, jenž českou společnost, která je nyní v insolvenci, dříve ovládal.

Policie obvinila sedmnáct lidí z krácení DPH, praní špinavých peněz a z členství v organizované zločinecké skupině. V případě prokázání viny jim hrozí až třináct let vězení. Pachatelé se podle kriminalistů obohatili trestnou činností nejméně o třicet milionů korun.

V Česku přibývá případů, kdy se Rusové napojení na Putinův režim zbavují lukrativního majetku. Vloni změnila majitele i pražská vila bývalého šéfa petrohradského elektrotechnického podniku Migridata Pirnazara. Novým majitelem je přitom podnikatel napojený na sankcionovaného ruského oligarchu.

Někdejší ředitel ruské státní společnosti Transněfť se v Česku zbavuje majetku. Neovládá už ani firmu, která si od Prahy na sedmdesát sedm let pronajala Slovanský dům. Hlavní město plánuje audit dlouhodobých smluv na pronájem svého majetku.

České úřady chystají zpřísněné kontroly při zadávání veřejných zakázek. Nová opatření připravuje ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti s protiruskými sankcemi. Řada institucí totiž nedokáže prověřit možné napojení účastníků veřejných tendrů na sankcionované subjekty. Stát chce usnadnit cestu ke spolupráci s Finančním analytickým úřadem nebo policií.

Finanční analytický úřad zkoumá původ peněz, které investovali ruští podnikatelé do několika desítek historických budov v Česku. Jde například o zámek Hrubá Skála ovládaný podnikatelem s vazbami na sankcionované oligarchy. Šetření se podle informací České televize týká i barokního zámku v Protivíně.

Další podnikatelé napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina převedli své majetky v Česku. Velmi pravděpodobně proto, aby se vyhnuli sankcím. Tentokrát původem čečenská rodina Bažajevových přepsala pozemky u Prahy na kazašskou firmu. Tématu se v pondělí ve 21:20 věnovali i Reportéři ČT.

Rok od obnoveného ruského útoku na Ukrajinu a zostření protiruských sankcí tuzemští analytici pokračují v hledání majetku s vazbou na sankcionované osoby. Jak ale přiznává Finanční analytický úřad, problém při uplatňování sankcí představuje struktura firem směřující k anonymním společnostem v daňových rájích.

Stát se chce zaměřit na původ peněz, které přicházejí na účty českých bank z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Současná legislativa ale neumožňuje obstavit finance nejasného původu. Má to změnit novela zákona, o níž jedná ministerstvo spravedlnosti. Pracují na ní i zástupci Finančního analytického úřadu (FAÚ), kteří jinak uplatňují protiruské sankce.

Policie vyhlásila pátrání po ruském finančníkovi Romanu Popovovi. Spolu s dalšími lidmi ho stíhá v kauze zkrachovalé česko-ruské ERB banky. Podle detektivů se hledaný zdržuje na neznámém místě a kontaktovat se ho nedaří. Některé informace naznačují, že odjel do vlasti. O jeho majetek se zajímají české tajné služby i Finanční analytický úřad – bankéř totiž podnikal s byznysmeny, kterých se dotýkají sankce.

Tuzemské úřady v souvislosti se sankcemi prověřují majetek ruských politiků a podnikatelů podezřelých z krádeže desítek tun zlata. Vyšetřovatelé a novináři pracují s verzí, že z jeho prodeje Rusové následně financovali zakládání firem v Česku. Web Investigace.cz upozorňuje, že si dotyční v tuzemsku pořídili i luxusní byty.

Příští rok by Česko mělo mít vlastní sankční seznam. Takzvaný Magnitského zákon schválený letos reaguje na ruskou agresi vůči Ukrajině a jeho paragrafy umožní uvalit postihy i na lidi, kteří nejsou na celoevropském soupisu. O tuto národní evidenci se bude starat ministerstvo zahraničí. Úřady dosud často narážely na nedostatečné kompetence a anonymní firmy.

Finsko zmrazilo majetek oligarchovi Gennadiji Timčenkovi, který v Helsinkách mimo jiné spoluvlastní sportovní arénu, ale má vazby i na Česko. Blízký spojenec Vladimira Putina prostřednictvím svých firem založil v Praze pobočku společnosti Gunvor, která obchoduje se zemním plynem. Podnikal také s Romanem Popovem stíhaným kvůli krachu Česko-ruské banky.

Finanční analytický úřad (FAÚ) pravomocně zmrazil akcie sankcionovaného ruského poslance Andreje Trifonova ve společnosti ČKD Blansko Holding. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. FAÚ zmrazil akcie předběžným opatřením už v květnu, jeho nové rozhodnutí je ale pravomocné. Trifonov strojírenskou firmu ovládá přes ruskou společnost Ťažmaš. Kvůli možnému obcházení sankcí se případem zabývají i policisté.

Finanční analytický úřad (FAÚ) zkoumá majetkové přesuny u desítek lidí podezřelých ze spojení s Putinovým režimem. Podle informací ČT se zajímá i o dva ruské politiky, kteří se po začátku války na Ukrajině zbavili nemovitostí za víc než dvacet milionů korun.

Finanční analytický úřad (FAÚ) podle informací ČT aktuálně prověřuje hned několik desítek případů lidí napojených na Putinův režim, kteří v tuzemsku ukryli majetek přes třetí osoby. Jde i o exposlance ruské Státní dumy Sergeje Sopčuka. Ten dle webu Investigace v Česku investoval desítky milionů do nemovitostí. V Rusku je stíhaný za zpronevěru v řádu miliard.

Navzdory evropským sankcím se podle české agentury Datlab počty veřejných zakázek pro firmy s ruským vlivem nezměnily. Výzkum v rámci EU pak zmapoval zakázky za téměř tři sta milionů eur (asi sedm miliard korun), které jdou měsíčně společnostem s vazbami na sankcionované osoby.

Česko je pro ruský organizovaný zločin jednou ze zaslíbených zemí – zejména pro praní špinavých peněz. Ročně se v Česku podle Finančního analytického úřadu vyperou desítky miliard korun. Nečinná firma s ruskými majiteli přes své účty u České spořitelny protočila tři čtvrtě miliardy. Banka na to upozornila a policie před dvěma lety zajistila sto milionů. Letos však musela peníze opět uvolnit, protože Rusko nespolupracuje na odhalení pachatelů. A co může být lepší pro zmatení stop než vytvořit dojem, že firma pomáhá ukrajinským dětem? Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek.

Kyjev vyzval Česko, aby se připojilo k vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Podle tamní prokuratury jich má Rusko na svědomí zhruba padesát tisíc. Jejich mapování se věnují úřady i řada lidskoprávních organizací. Zástupkyně tří z nich o svých zkušenostech promluvily ve čtvrtek v české sněmovně. Tuzemská policie válečné zločiny zatím mapuje samostatně na základě svědectví uprchlíků. Mezinárodní tým v tuto chvíli tvoří sedm zemí.