Téma Povodně 2024

Olomoucká radnice zveřejnila mapu záplavového území podél řeky Moravy. Ukazuje, jak se při dvacetileté a stoleté vodě chová řeka v okolí i centru města. Hydrotechnické výpočty už pracují i s novou protipovodňovou ochranou Olomouce. Oproti dosud platnému vymezení záplavového území z roku 2004 jsou nová data výrazně přesnější. Mapa má samosprávám umožnit rychleji a cíleněji reagovat na riziko záplav a předejít rozsáhlým škodám.

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.

Lidé, jejichž obydlí před rokem poničily povodně, mohou pořád žádat o dotaci na obnovu majetku. Úřady hlásí v posledních týdnech zvýšený zájem. Resort pro místní rozvoj eviduje přes dva tisíce žádostí, nejčastěji z Moravskoslezského a Olomouckého kraje. S jejich podáváním i následnou administrací třeba lidem na Jesenicku pomáhá Místní akční skupina. Jen za poslední měsíc se na její pracovníky obrátilo pět desítek lidí.

Beznaděj, frustrace, zmar. Tak na záplavy ve zpravodajském dokumentu režiséra Tomáše Vavrečky Začít znovu vzpomínají lidé, kterým velká voda před rokem změnila život. Zasáhla především Olomoucký a Moravskoslezský kraj a dotkla se celkem na 62 tisíc obyvatel. V pořadu 90' ČT24 o záplavách po uvedení snímku hovořili hasiči, ředitel ČHMÚ, generální ředitel Povodí Odry nebo koordinátorka pro mimořádné události z charitativní organizace. „Pro někoho povodně skončily v září, pro jiné v prosinci. Byť se to zdá neuvěřitelné, dvanáct měsíců poté pro někoho cesta teprve začíná,“ komentovala jedna ze spoluautorek dokumentu Pavla Šamaj.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Loňské povodně na severovýchodě Česka byly z hlediska škod třetí nejdražší živelní pohromou za posledních třicet let. Horší byly jen povodně na Moravě (1997) a zejména povodně v Čechách (2002). Střechu nad hlavou ztratilo po loňských zářijových událostech dlouhodobě téměř devět set rodin, protože jejich domy potřebovaly zásadní sanace, přestavby, či dokonce zcela novou výstavbu. Část lidí se navíc dostala do potíží kvůli své nízké nebo zcela chybějící pojistce. Někteří také podezírají pojišťovny z neférového jednání. V případě nespokojenosti se doporučuje, aby lidé začali s pojišťovnou komunikovat, například s jejím likvidačním oddělením nebo s jejím ombudsmanem. K dispozici je také ombudsmanka České asociace pojišťoven.

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Domácnosti zasažené loňskými zářijovými povodněmi se dodnes vypořádávají s jejich následky. Některé domy je možné opravit, mnohé rodiny však musely svůj domov opustit. Pro řešení situace mohou využít program podpory na obnovu majetku po povodních Živel 3. Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje více než tisícovku žádostí, necelým čtyřem stovkám již vyhovělo. Některým rodinám pomohly také neziskové organizace.

Na Jesenicku se po loňské zářijové povodni objevilo několik mobilních domů, které mohou sloužit jako náhradní bydlení. Do budoucna ale na místě zůstat nemohou, protože územní plány obcí s tímto typem staveb nepočítají. S výstavbou nových obydlí může lidem zasaženým povodněmi program Živel 3.

Skoro tři čtvrtě roku po povodních zůstávají železnice na Jesenicku podemleté, zborcené nebo zasypané. Například nádražím v Tomíkovicích vlak naposledy projel loni v polovině září – před tím, než se vylila z břehů řeka Vidnávka. Nedaleko nádraží ve Velké Kraši zase koleje visí ve vzduchu a veškerý materiál, který byl pod nimi, odplavila povodeň. Regionem procházejí dvě železnice, obě jsou teď zavřené. Místo vlaků jezdí autobusy, což pro některé místní znamená komplikace. Opravy mají začít v létě.

Evropská komise navrhla poskytnout Česku 114 milionů eur (zhruba 2,8 miliardy korun) na pomoc při odstraňování následků loňských povodní. Opatření je součástí širšího balíku povodňové pomoci v hodnotě 280 milionů eur, který kromě Česka zahrnuje také Slovensko, Polsko, Rakousko, Moldavsko a Bosnu a Hercegovinu. Peníze mají pocházet z Fondu solidarity Evropské unie. Návrh EK ještě musí schválit Evropský parlament a Rada EU, tedy členské státy.

Muže, který během zářijových povodní vykrádal v Bohumíně garáže rodinných domů, soud za odcizení několika kol a za zásah do domovní svobody pravomocně potrestal dvěma a půl lety vězení. ČT to řekl mluvčí Okresního soudu v Karviné Jan Martikán. Šestačtyřicetiletý obžalovaný svým jednáním způsobil škodu téměř 80 tisíc korun. Jedná se o jeden z celkem devíti případů rabování, které policisté v Moravskoslezském kraji při zářijových povodních řešili.