Eurostat strana 5 z 5

Dopady koronavirových opatření na evropská letiště jsou značné, k těm nejvíce zasaženým patří i Letiště Václava Havla v Praze. Ve své analýze to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Letišti v Praze Ruzyni počet cestujících v březnu meziročně klesl o více než 800 tisíc, což je zhruba o 65 procent. Velkým problémům ale čelí i regionální česká letiště.

Nemovitosti v Česku letos ani kvůli současné krizi plošně nezlevní. Případný pokles se může týkat především luxusních nemovitostí, domů, které jsou delší dobu neprodejné nebo bytů s neodpovídající cenou. Objem hypoték by mohl být vyšší než loni, uvedli zástupci ČSOB a dalších bank.

Průmyslová výroba v eurozóně v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 17,1 procenta, v celé EU pak činil propad 17,3 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V obou případech je to nejvýraznější propad od začátku měření a mnohem hlubší pokles než za finanční krize let 2008 a 2009. Duben byl první celý měsíc, kdy evropská ekonomika z velké části stála kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Ekonomická situace českých firem se kvůli koronavirové krizi výrazně zhoršuje. Propad zakázek za květen a červen hlásí sedmdesát procent firem. Potýkají se častěji se špatnou platební morálkou odběratelů. Většině z nich by pomohlo, kdyby vláda prodloužila program Antivirus na pokrytí části mzdových nákladů až do konce srpna. Daňová opatření státu zatím firmám nepomáhají, vyplývá z květnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi 242 podniky. Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu ale celkově v důsledku uvolňování opatření proti koronaviru zpomalil, ukazují předběžné výsledky průzkumu zveřejněného společností IHS Markit.

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Konkrétně německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla nejvíce od roku 2009, je už v recesi. A Evropský parlament žádá nové příjmy rozpočtu a dva biliony eur na obnovu ekonomik.

Ve Španělsku, které je třetí zemí s nejvyšším počtem obětí nemoci COVD-19, se virus šířil rychle, aniž by jej odhalili, obzvlášť mezi staršími lidmi. Podle odborníků, které oslovila agentura AFP, jsou důvody vysokého počtu obětí i způsob života Španělů a jejich blízké mezigenerační vazby.

Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,2 procenta z předloňských 1,8 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Pořízení vlastního bydlení je ve srovnání s ostatními státy Unie pro Čechy stále dražší. Zatímco například v Německu byty podražily v posledních pěti letech o čtvrtinu, v Česku to je o více než 37 procent. V Praze dokonce téměř o polovinu. Vyplývá to z aktuálních čísel Eurostatu. Zájem o koupi bytů nebo rodinných domů přesto neklesá. Tíživá situace je také u nájmů.

Míra nezaměstnanosti v eurozóně v říjnu klesla na 7,5 procenta, je tak nejníže od poloviny roku 2008. Proti září se snížila o desetinu procentního bodu, meziročně o půl bodu. Vyplývá to ze sezonně přepočtených údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii bylo bez práce 6,3 procenta lidí, stejně jako v předchozích měsících. Inflace v eurozóně stoupla v listopadu na jedno procento.

Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny v říjnu zpomalil na 0,7 procenta, což je o desetinu bodu níže než v září. V celé Evropské unii inflace klesla za měsíc z 1,2 na 1,1 procenta. V konečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Ceny rostou nejpomaleji za tři roky a inflace zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal ročenku. Shrnuje v ní základní demografická, ekonomická a společenská data, z nichž vyplývá mnohé. Například rostoucí potřeba zabývat se systémem důchodů, trvající rozdělení na prosperující sever, trápící se jih a dohánějící východ, důležitost zahraničních partnerů nebo masivní přesila silniční dopravy vypouštějící množství skleníkových plynů.

Obrázek Česka jako rizikové země neplatičů je podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého falešný. Z celkového počtu firem v Česku tvoří firmy v konkurzu totiž pouze 0,7 procenta, mezi živnostníky je v konkurzu pak 0,2 procenta osob, jak vyplývá z analýzy, kterou zveřejnila společnost InsolCentrum společně s Hospodářskou komorou.

Už jen pár dní mají zástupci odborů a zaměstnavatelů na dohodu o růstu minimální mzdy na příští rok. Termín do konce října jim dala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Pokud se odbory a firmy nedohodnou, navrhne Maláčová růst sama – a to o 1350 korun. Odbory se sejdou se zaměstnavateli 29. října. Najít kompromis bude obtížné. Zatímco firmy navrhují maximálně 700 korun měsíčně, odbory požadují více než dvakrát tolik.

Česko je podle Eurostatu v rámci EU zemí s třetím nejmenším množstvím komunálního odpadu na člověka. Zatímco dvě třetiny států ale produkci odpadu snižují, v tuzemsku je to rok od roku naopak a země zaostává i v jeho dalším zpracování. A to i přesto, že se v současnosti recykluje zhruba pětkrát víc materiálu než před deseti lety.

Každý den dojíždí za prací do zahraničí zhruba 56 600 Čechů, ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat. Drtivá většina si vydělává v sousedních zemích. Míří ale také třeba do Velké Británie. Zaměstnavatelé aktuálně v Evropě shánějí hlavně zdravotnický personál, počítačové specialisty nebo řidiče.

Růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí zpomalil shodně na 0,2 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V prvním kvartálu činil hospodářský růst v zemích eurozóny 0,4 procenta a v celé EU 0,5 procenta. Míra nezaměstnanosti v eurozóně je zároveň nejnižší od roku 2008.

Turistická sezona právě vrcholí. Agentura CzechTourism věří, že se počet turistů, kteří navštíví Česko a stráví tu minimálně jednu noc, přehoupne vůbec poprvé přes 22 milionů. Nejvíc lidí přijíždí tradičně z Německa, zájem o české památky ale roste mezi obyvateli Číny. Jejich počty se rok od roku zvyšují o desítky procent a už nyní čínští turisté svým počtem přeskočili ty z Ruska nebo Spojených států.

Autem a po domovině – tak vypadá podle čerstvých čísel Eurostatu obvykle dovolená Evropana. A platí to i pro Čechy. Ačkoliv stále více vyhledávají neobvyklá místa spojená s ještě neobvyklejším zážitkem, doma je doma. Většina Čechů totiž tráví dovolenou poznáváním tuzemských krás.

Točená nebo kopečková, nanuky, kornouty, polárkové dorty, sorbety, vaničky, kelímky,  jednotlivá balení, multipacky. Loňský rok byl rekordní a prodej zmrzliny stoupl o třetinu oproti předchozímu roku. A letos? Tradičně rozhodne teplé/studené počasí, ale pomoci může i nabídka netradičních chutí.

V Česku panují nejnižší příjmové rozdíly ze zemí Evropské unie. Příjem pětiny nejbohatších je tu 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších, zatímco v osmadvacítce dosahuje průměrný rozdíl pětinásobku. Česko je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V Unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Výše mediánu nominálních příjmů v Česku však dosahuje jen necelé poloviny průměru evropské osmadvacítky.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v lednu klesla na 6,5 procenta a je nejníže od začátku sledování měsíčních statistik v roce 2000. Vyplývá to ze sezonně upravených údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost je nadále v Česku. Míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny pak zůstala na 7,8 procenta, nejníže od finanční krize před deseti lety.

Tempo růstu HDP eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,8 procenta. Hospodářství celé Evropské unie rostlo loni o 1,9 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat. Itálie se dokonce ocitla v recesi. Hrubý domácí produkt třetí největší ekonomiky eurozóny se totiž snížil už druhý kvartál za sebou.

Ženy ve všech zemích Evropské unie vydělávají na hodinu méně než muži. Rozdíl činí v průměru 16,3 procenta. Nejhůř jsou na tom Estonky následované Češkami, které mají plat nižší o 22,5 procenta. Vyplývá to ze studie evropského statistického úřadu Eurostat, který srovnával mzdy v roce 2015.