Obrázek Česka jako rizikové země neplatičů je podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého falešný. Z celkového počtu firem v Česku tvoří firmy v konkurzu totiž pouze 0,7 procenta, mezi živnostníky je v konkurzu pak 0,2 procenta osob, jak vyplývá z analýzy, kterou zveřejnila společnost InsolCentrum společně s Hospodářskou komorou.
V konkurzu se nachází méně než procento všech firem i živnostníků. To je pozitivní, hodnotí Dlouhý
Podle dlouhodobých statistik insolvenčních řízení věřitel získá v průměru z konkurzu živnostníků 16 procent a z konkurzů firem sedm procent pohledávky. V případě procesu oddlužení občanů se věřitelům, zpravidla podnikatelům, vrací v průměru 56 procent dluhu.
„Česká republika je označována jako země chudoby s pandemií exekucí a milionem lidí v dluhové pasti. Představa, že máme masově zadluženou populaci, je v rozporu se zdravým úsudkem, takový stát by totiž vykazoval výrazně horší makroekonomické a fiskální charakteristiky, třeba vysokou nezaměstnanost a růst sociálních dávek,“ uvedla k číslům jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.
Počty insolvenčních případů v Česku (k 1. 1. 2019)
Společnost InsolCentrum deset let zpracovávala všechny dostupné údaje z tuzemských insolvenčních procesů. Výsledkem jsou podrobně členěné informace odrážející mimo jiné údaje o 114 tisících Čechů v režimu oddlužení nebo o 3400 firmách a 2300 živnostnících v konkurzu. Aktuální údaje o počtu insolvenčních řízení, složení dlužníků, výši dluhů a míře uspokojení věřitelů lze najít na speciálním portálu InsolCentra, kde lze filtrovat údaje podle regionu a lokality.
„V konkurzu se nachází výrazně méně než jedno procento všech obchodních společností i živnostníků, což je pozitivní zprávou. Komplexní čísla představují vesměs pozitivní zprávy. Zmiňuji to zde i v souvislosti s různými legislativními změnami, nedávnými i těmi teprve chystanými,“ řekl prezident HK Dlouhý. Poukázal na statistiky Eurostatu, podle kterých jsou Češi navíc nejlepší v EU ve splácení závazků.
Exekuční řízení se přesto loni týkalo více než osmi set tisíc lidí
S uvedenými čísly však neladí údaje o exekucích. Dostupné zdroje totiž uvádějí, že exekuční řízení bylo loni v Česku vedeno vůči 821 tisícům osobám. I pod dojmem tohoto údaje loni zákonodárci rozvolnili podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu na úkor věřitelů.
Oddlužení (114 tisíc k 1. 1. 2019)
Hospodářská komora proto navrhuje, aby si stát vyžádal ověřená data o exekučních dlužnících jako nezbytný podklad pro ekonomické, legislativní, sociální i regionální koncepce rozvoje.
„Přesná data o exekucích pomohou uklidnit současnou disharmonii právního prostředí. Což by pomohlo jak advokátům, tak soudům, ale zejména samotným exekutorům,“ podotkl předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek.
Konkursy občanů (2,5 tisíce případů k 1. 1. 2019)
„Jakákoliv bagatelizace tohoto problému je účelová a nebezpečná. Materiál nijak neprokazuje, že počet exekucí je nižší, než uvádí Centrální evidence exekucí,“ reagoval dluhový analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Zároveň Veselá podle něj do údajů nezahrnuje například daňové a správní exekuce, které vedou třeba Česká správa sociálního zabezpečení, finanční správa, celní správa, což naopak podle něho data ještě navyšuje.
Dluhy českých domácností a firem (zdroj: ČT24)
Snaha zametat problém předlužení pod koberec se podle Hůleho opět objevuje ve chvíli, kdy sněmovna projednává novelu exekučního řádu, který by mohl pomoci lidem v dluhových pastech, konkrétně zavedení tzv. místní příslušnosti exekutorů.