Obrázek Česka jako rizikové země neplatičů je podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého falešný. Z celkového počtu firem v Česku tvoří firmy v konkurzu totiž pouze 0,7 procenta, mezi živnostníky je v konkurzu pak 0,2 procenta osob, jak vyplývá z analýzy, kterou zveřejnila společnost InsolCentrum společně s Hospodářskou komorou.
Podle dlouhodobých statistik insolvenčních řízení věřitel získá v průměru z konkurzu živnostníků 16 procent a z konkurzů firem sedm procent pohledávky. V případě procesu oddlužení občanů se věřitelům, zpravidla podnikatelům, vrací v průměru 56 procent dluhu.
„Česká republika je označována jako země chudoby s pandemií exekucí a milionem lidí v dluhové pasti. Představa, že máme masově zadluženou populaci, je v rozporu se zdravým úsudkem, takový stát by totiž vykazoval výrazně horší makroekonomické a fiskální charakteristiky, třeba vysokou nezaměstnanost a růst sociálních dávek,“ uvedla k číslům jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.
Společnost InsolCentrum deset let zpracovávala všechny dostupné údaje z tuzemských insolvenčních procesů. Výsledkem jsou podrobně členěné informace odrážející mimo jiné údaje o 114 tisících Čechů v režimu oddlužení nebo o 3400 firmách a 2300 živnostnících v konkurzu. Aktuální údaje o počtu insolvenčních řízení, složení dlužníků, výši dluhů a míře uspokojení věřitelů lze najít na speciálním portálu InsolCentra, kde lze filtrovat údaje podle regionu a lokality.
„V konkurzu se nachází výrazně méně než jedno procento všech obchodních společností i živnostníků, což je pozitivní zprávou. Komplexní čísla představují vesměs pozitivní zprávy. Zmiňuji to zde i v souvislosti s různými legislativními změnami, nedávnými i těmi teprve chystanými,“ řekl prezident HK Dlouhý. Poukázal na statistiky Eurostatu, podle kterých jsou Češi navíc nejlepší v EU ve splácení závazků.
Exekuční řízení se přesto loni týkalo více než osmi set tisíc lidí
S uvedenými čísly však neladí údaje o exekucích. Dostupné zdroje totiž uvádějí, že exekuční řízení bylo loni v Česku vedeno vůči 821 tisícům osobám. I pod dojmem tohoto údaje loni zákonodárci rozvolnili podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu na úkor věřitelů.
Hospodářská komora proto navrhuje, aby si stát vyžádal ověřená data o exekučních dlužnících jako nezbytný podklad pro ekonomické, legislativní, sociální i regionální koncepce rozvoje.
„Přesná data o exekucích pomohou uklidnit současnou disharmonii právního prostředí. Což by pomohlo jak advokátům, tak soudům, ale zejména samotným exekutorům,“ podotkl předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek.
„Jakákoliv bagatelizace tohoto problému je účelová a nebezpečná. Materiál nijak neprokazuje, že počet exekucí je nižší, než uvádí Centrální evidence exekucí,“ reagoval dluhový analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Zároveň Veselá podle něj do údajů nezahrnuje například daňové a správní exekuce, které vedou třeba Česká správa sociálního zabezpečení, finanční správa, celní správa, což naopak podle něho data ještě navyšuje.
Snaha zametat problém předlužení pod koberec se podle Hůleho opět objevuje ve chvíli, kdy sněmovna projednává novelu exekučního řádu, který by mohl pomoci lidem v dluhových pastech, konkrétně zavedení tzv. místní příslušnosti exekutorů.
