Eurostat strana 3 z 5

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci podle sezonně přepočtených údajů klesla proti červnu o desetinu procentního bodu na šest procent. Nejmenší zastoupení lidí bez práce zůstává v Česku, kde se nezaměstnanost proti červnu snížila o desetinu bodu na 2,3 procenta, konstatoval evropský statistický úřad Eurostat. Zároveň zpřesnil údaj za červen, kde původně uváděl také šestiprocentní nezaměstnanost.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že Evropská unie by měla odpovědět na „ruskou válečnou zbraň“ a zastropovat ceny energií. Poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se podivuje, proč nelze na energetickém trhu zastavit obchodování, když se tam ceny začnou skokově nerealisticky zvyšovat. Místopředseda ČMKOS Vít Samek kritizoval vládu, že oproti ostatním státům v Evropě nenabídla rychlá řešení, přitom „drahota“ dopadá na lidi právě teď.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další maximum. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad.

Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 procenta silnější než loni. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka. Předběžný odhad výsledku druhého čtvrtletí v celé Evropské unii zveřejnil také Eurostat. Podle něj stoupla ekonomika EU meziročně o čtyři procenta, oproti předchozímu kvartálu o 0,6 procenta.

Meziroční míra inflace v zemích Evropské unie v červnu vystoupila na rekordních 9,6 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V květnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Nejvýraznější inflace (i přes dvacet procent) byla v červnu v pobaltských zemích, za nimi následovala Česká republika s 16,6 procenta.

Ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 procenta. Nejvýraznější růst v rámci EU zaznamenaly v České republice, kde stouply o 24,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procenta, a zůstala tak na dubnové úrovni. Nejnižší podle Eurostatu nadále zůstává v České republice, kde se proti dubnu ale zvýšila o desetinu procentního bodu na 2,5 procenta. Česká ekonomika také letos v prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta.

Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho metodiky – po trojici pobaltských států – čtvrtou nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.

Do výčtu zdražujících položek patří i volně prodejné léky včetně těch nejžádanějších, tedy prášků proti bolesti a nachlazení. V cenách se promítá nákladnější výroba i logistika. Podle Eurostatu inflace v Evropské unii přesáhla osm procent.

Inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta. Je to o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve čtvrtek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má ze zemí sedmadvacítky třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta.

Hospodářství EU v prvním čtvrtletí vykázalo podle sezonně přepočtených údajů proti předchozím třem měsícům růst o 0,4 procenta, o desetinu procentního bodu méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Ukázal to rychlý odhad úřadu Eurostat. Z něj dále vyplývá, že míra inflace v zemích eurozóny v dubnu vystoupila na rekordních 7,5 procenta, v březnu byla na 7,4 procenta. Prudce vzrostly ceny energií, výrazně se ale zvýšily i ceny potravin. Rychlý odhad neobsahuje data za celou EU.

Vládní dluh unijních zemí loni mírně klesl na 88,1 procenta hrubého domácího produktu. Meziročně se tak snížil skoro o dva procentní body. Český vládní dluh loni byl podle Eurostatu šestý nejnižší – dosahoval zhruba 42 procent HDP. Oproti roku 2020 ale narostl o víc než čtyři procentní body a zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii, na což upozornilo i ministerstvo financí. V prvním čtvrtletí stoupl státní dluh o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což představuje rekordní hodnotu od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta.

Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat, údaje za celou Evropskou unii zveřejní zhruba v polovině měsíce. Výsledek je překvapivý, analytici totiž podle agentury Reuters očekávali, že tlak na růst cen poleví a míra inflace z prosincových pěti procent klesne zhruba na 4,4 procenta.

Ekonomika České republiky zaznamenala v roce 2021 růst o 3,3 procenta. Výrazně se tak pozvedla po předchozím propadu o 5,6 procenta v prvním pandemickém roce. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). V samotném posledním čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zrychlil na 3,6 procenta.

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu kvartálu, kdy růst činil 2,2 procenta. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 4,8 procenta ze 4,1 procenta ve třetím čtvrtletí.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou později.

Růst cen v Evropské unii způsobený zejména zdražováním energií v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. Ve své závěrečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V říjnu činila míra inflace v unijní sedmadvacítce 4,4 procenta. Ceny rostly ve všech unijních zemích vyjma České republiky, kde zůstala inflace na hodnotě 4,8 procenta.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Zvýšila se ze 4,1 procenta v říjnu, zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, tato data budou zveřejněna v polovině prosince.

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí dál zotavovala z dopadů koronavirového poklesu a vzrostla o 2,1 procenta. Hospodářství EU tak po poklesu o 0,1 procenta v prvním kvartálu roste již druhé tříměsíční období v řadě, oznámil Eurostat. V rychlém růstu pokračuje také inflace v eurozóně – v říjnu dle statistiků dosáhla 4,1 procenta.

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil studii, podle které bylo v roce 2020 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 96,5 milionu lidí Unie, což činilo 21,9 procenta populace. Česká republika vyšla ze srovnání nejlépe.