Eurostat strana 4 z 5

Růst cen v zemích Evropské unie, jehož tempo je nejvyšší za posledních deset let, v září opět zrychlil. Podle zveřejněné závěrečné zprávy statistického úřadu Eurostat dosáhla míra inflace 3,6 procenta, což je o čtyři desetiny bodu více než v srpnu. K jejímu zrychlování přispívají zejména prudce rostoucí ceny energií způsobené vysokou poptávkou a nedostatkem zásob. O stejnou hodnotu se za měsíc vyšplhala inflace i v zemích platících eurem, kde činila 3,4 procenta.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil studii, podle které bylo v roce 2020 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 96,5 milionu lidí Unie, což činilo 21,9 procenta populace. Česká republika vyšla ze srovnání nejlépe.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. Přispělo k tomu uvolnění restrikcí proti covidu-19, které výrazně zasáhly ekonomiku loni.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Hypotéky v červenci znovu zdražily, jejich cena roste nejrychleji od prosince 2018. Průměrně je banky nabízejí s úrokovou sazbou 2,23 procenta. Ukazují to data společnosti Fincentrum Hypoindex. Rekordní je ale i průměrná částka půjčky na nové bydlení. Nemovitosti v Česku za pět let zdražily o víc než polovinu, a pro řadu klientů je tak hypotéka už teď nedostupná.

Český vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi Evropské unie. Český vládní dluh je mezi státy sedmadvacítky šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí. Podle ministerstva financí bylo za růstem předfinancování letošních splátek dluhu. Ve zbytku roku již nárůst celkového zadlužení neočekává.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta a meziročně se snížila o 4,9 procenta. Oznámil to unijní statistický úřad Eurostat. Zpřesnil tak svůj únorový odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) v zemích platících eurem v mezičtvrtletním vyjádření snížil o 0,6 procenta a meziročně o pět procent. Na vině byla především nižší spotřeba v důsledku protipandemických opatření.

Podle dat Eurostatu je Česko na přední příčce žebříčku zemí, jejichž obyvatelé používají chytré elektronické doplňky připojené k internetu. Ty jim pomáhají spravovat domácnost, účelně cvičit, vyhledávat informace nebo pouštět hudbu.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a exministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Petr Bendl (ODS) debatovali v Otázkách Václava Moravce o stavu českého zemědělství zasaženého koronavirem. Řeč přišla na stoupající ceny potravin i kompenzační program Agricovid. Z něho se dosud podařilo zemědělcům vyčerpat jen zlomek z alokovaných peněz.

Čína se poprvé stala největším obchodním partnerem Evropské unie, a předstihla tak loni na této pozici Spojené státy. Obchod mezi Čínou a Unií loni dosáhl hodnoty 709 miliard dolarů (15,2 bilionu korun), zatímco hodnota obchodní výměny Unie s USA činila 671 miliard dolarů. Peking zároveň překonal obecný trend –⁠ loni obchod s většinou evropských partnerů klesl kvůli pandemii covidu-19, napsal zpravodajský server BBC.

Průmyslová výroba v Česku v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla i produkce aut a meziročně klesla o 7,7 procenta také stavební výroba. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěru roku ale průmysl rostl, v prosinci produkce meziročně stoupla o půl procenta. Podle analytiků právě on ekonomiku loni uchránil před ještě hlubším propadem.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.

Trh s bydlením na rozdíl od celé řady dalších oblastí ekonomiky pandemie moc nepoznamenala. Poptávka po bydlení zůstala loni obrovská, což se odrazilo i v rekordním objemu nově poskytnutých hypoték i v pokračujícím silném růstu cen bytů – Česko se v rámci EU dokonce drží na předních místech. Na druhou stranu průzkum Eurostatu ukazuje, že stále velká část Čechů žije jako „sardinky“, byť tento podíl klesá, a to navzdory rostoucí ceně. Přinášíme pohledy ekonomů i developerů, jak moc se bude v dohledné době bydlení v Česku měnit a jaké jsou aktuální trendy.

Růst průmyslové výroby v Evropské unii v listopadu meziměsíčně zrychlil na 2,3 z říjnových dvou procent. Oznámil to ve středu statistický úřad Eurostat. V samotné eurozóně se výroba zvýšila o 2,5 procenta po říjnovém nárůstu o 2,3 procenta.

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika potýkala s dopady koronavirových opatření.

Evropská unie a Spojené státy zveřejnily údaje o tom, kolik lidí zemřelo v první polovině letošního roku ve srovnání s předchozími lety. Tato data reálně ukazují skutečný dopad koronavirové pandemie v zemích, které na jaře zasáhla první vlna epidemie.

Průmyslová výroba v Evropské unii v srpnu podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o jedno procento, v zemích eurozóny pak o 0,7 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Je to citelné zpomalení proti červenci, výsledek je ale zhruba v souladu s odhady analytiků. V České republice výroba v srpnu klesla podle Eurostatu o 0,9 procenta. Vliv mají stále dopady koronaviru.

Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zpomalil na 7,7 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,6 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci března. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta.

Švédsko, jedna z mála zemí, které se zatím v boji proti novému koronaviru neuchýlily k lockdownům, zaznamenalo v posledních dnech opět rostoucí počet případů covidu-19. Podle agentury Reuters země zvažuje přijetí nových přísnějších opatření.

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta, zejména kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) pak činil 13,9 procenta. Ve své konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí zejména kvůli koronavirovým omezením klesla o rekordních 11,7 procenta. Meziročně se pak hrubý domácí produkt (HDP) propadl o 14,1 procenta, uvedl ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Propad je mírnější, než uváděl rychlý odhad z konce července. V něm úřad předpokládal pokles vůči prvnímu kvartálu na 11,9 procenta a proti druhému čtvrtletí loňského roku na 14,4.

Ekonomika Evropské unie zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní propad, za kterým jsou zejména opatření proti šíření nového koronaviru. Hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům snížil o 11,9 procenta, v meziročním srovnání pak o 14,4 procenta, ukázal rychlý odhad, který zveřejnil statistický úřad Eurostat. Evropa tak při použití srovnatelné metodiky výpočtu ve čtvrtletí zažila hlubší hospodářský propad než Spojené státy.