Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a exministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Petr Bendl (ODS) debatovali v Otázkách Václava Moravce o stavu českého zemědělství zasaženého koronavirem. Řeč přišla na stoupající ceny potravin i kompenzační program Agricovid. Z něho se dosud podařilo zemědělcům vyčerpat jen zlomek z alokovaných peněz.
Debata se týkala kvóty na prodané české potraviny ve velkých obchodech, kterou poslanci schválili 20. ledna. Mnozí politici se od ní rychle po schválení začali distancovat a spoléhají na Senát, že paragraf vypustí.
Distancoval se i ministr Toman: „Myšlenka co největšího zastoupení pro nakupující na regálech je dobrá, ale provedení je velmi špatné.“ Neutrální stanovisko, které ve vztahu k normě původně zastával, prý mělo být pozitivním signálem pro zemědělce. Ministerstvo podle něj takto tlačí na konec dvojí kvality potravin a upřednostnění lokálních a regionálních výrobců u veřejných zadavatelů. Kvóty na potraviny jsou podle něj nešťastné, ale větší zastoupení českých potravin na pultech je výhodné.
Podle Jurečky je třeba vyjmout v Senátu pozměňovací návrh SPD a s minimálními úpravami zákon vrátit do sněmovny. Zákon je podle něj „tečkou“ za problémem dvojí kvality potravin, který se řeší šest let. I Bendl v pořadu uvedl, že návrh je v rozporu s evropským právem a že zdraží potraviny. Senátní verze zákona je podle něj potřeba. Státní správa se pak bude muset „poprat“ s řešením zmíněné dvojí kvality potravin.
Česko ztratilo výrobní kapacity na produkci zeleniny a ovoce
Kritici kvót na české potraviny upozornili, že norma by přinesla zdražení potravin. To se však děje i bez ní. V lednu ceny stouply v průměru meziměsíčně o 3,1 procenta, nejvíce zelenina, vejce nebo drůbež. „Já si nemyslím, že ta norma jako taková přispěje k růstu cen,“ uvedl Bendl. Jurečka s ním souhlasil. „Vliv na ceny potravin má více faktorů,“ dodal s tím, že jde hlavně o dlouholetou stabilitu výroby v souvislosti s dostatkem či nedostatkem vody. Podle něj musí být krajina stabilní a překonávat období sucha.
Česko má podle něj dlouhodobě podfinancovaný sektor zeleniny a ovoce. „My jsme tu výrobní kapacitu ztratili. Už tady jsou zemědělci, kteří by to chtěli vyrábět. Chybí jim ale poměrně velké investice na kvalitní zpracování a uskladnění,“ doplnil s tím, že Česko dohání obrovský investiční dluh.
Ztráty zemědělců dosahují šesti miliard korun
Podle Tomana ceny kopírují globální trend. „Česko má páté nejlevnější potraviny v Evropě podle Evropského statistického úřadu. Vliv na cenu má obchodník, ne zemědělec, ne potravinář,“ uvedl ministr. Zmínil podporu ministerstva rostlinné výrobě, jako je ovoce, zelenina či chmel. Prioritu má i živočišná výroba a investice v ní. „Podporujeme i skladování a zpracování, protože bez toho to nepůjde,“ uvedl.
Zemědělci si stěžují na zemědělský program Agricovid. Ten v součtu kompenzací nabízí zemědělcům a potravinářům tři miliardy korun. První kolo skončilo na konci ledna, vláda 1. února souhlasila s vypsáním další výzvy. Ministerstvo teď počítá s tím, že zemědělci a potravináři budou podávat žádosti od 15. března. Ztráta zemědělců dosahuje až šesti miliard korun.
„Obecně je vidět, jaký je v tom chaos,“ míní Bendl. „Zemědělci by přivítali jednoduchost procesu. Slyším, že by rádi požádali, ale nevyznají se v tom, chtějí nějaké jednoduché opatření, které by bylo administrativně co nejjednodušší,“ doplnil.
Agricovid je podle Tomana jednoduchý. Bendl oponuje, že nefunguje
Podle Jurečky měli zemědělci a potravináři už celý loňský rok omezenou možnost prodeje. Teď se podle něj podpora dohání, ale například malí farmáři jsou na dvaceti či třiceti procentech svých odbytů. Zmínil i ochranné prostředky proti covidu v zemědělství. „Když dojička přinese covid do dojírny, tak vám odstaví lidi, kteří jsou dneska prakticky nenahraditelní. Z hlediska dovednosti i schopnosti ve tři ráno vstát a jít to dělat,“ uvádí. Znovu by se podle něj měli zemědělci vybavit ochrannými pomůckami.
Podle Tomana je program Agricovid potravinářství a zemědělství velmi jednoduchý. Je třeba poslat žádost a prokázat, že tržby klesly o více než 25 procent, týká se to malých a středních firem. „Kdo má větší pokles než pětadvacet procent, tak na to dosáhne,“ uvedl.
V první výzvě programu Agricovid bylo podáno 191 žádostí za 73,4 milionu korun, předáno k proplacení bylo ale jen 123 žádostí za 42,4 milionu korun. Podle Tomana ministerstvo zachránilo 191 malých firem. Další objem peněz ve druhém kole, které je rozšířeno pro dodavatele do velkoobchodů, bude podle ministra znamenat větší čerpání. Program se bude nadále upravovat podle potřeb zemědělců.
Podle Bendla podpora kvůli zmíněným číslům nefunguje, je podle něj divné, že se peníze nevyčerpaly a zemědělci je nedostali. „Buď to někdo blbě odhadnul, nebo je to špatně zadministrované,“ uvedl. Podle Jurečky je nutnost nějaké věci změnit, například i v osvětě, a mít zpětnou vazbu od zemědělců, kteří potřebují peníze rychle.
