Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika potýkala s dopady koronavirových opatření.
V zemích eurozóny hospodářství vzrostlo o 12,6 procenta, což je pouze o desetinu procentního bodu méně, než uváděl rychlý odhad. V obou případech je to ale i tak po rekordním propadu za druhé čtvrtletí nejvýraznější růst od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU kvůli omezením souvisejícím s pandemií propadla o 11,4 procenta. HDP eurozóny se snížil o 11,8 procenta.
„Zpřesněný předběžný odhad o výkonu ekonomiky eurozóny v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že se HDP v mezičtvrtletním vyjádření velmi silně oživil. Závěrečné čtvrtletí sice bude nepříznivě poznamenáno druhou vlnou pandemie, v roce 2021 by se ale ekonomika eurozóny měla vrátit k růstu, jenž bude patrný i v celoročním vyjádření,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Proti první vlně pandemie ale podle Jáče teď nadále funguje průmysl a mezinárodní obchod a situace v průmyslu se podle říjnových průzkumů v eurozóně dál zlepšila. „Omezení dopadají především na sektor služeb, negativních vlivů nebude ušetřena také spotřebitelská důvěra, celkový pokles ekonomické aktivity by ale díky fungujícímu průmyslu neměl být v letošním závěrečném čtvrtletí zdaleka tak dramatický, jak tomu bylo ve druhém čtvrtletí,“ dodal.
V meziročním srovnání evropské hospodářství nadále klesá, i když výrazně pomaleji. V EU činil meziroční pokles 4,3 procenta po propadu o 13,9 procenta ve druhém tříměsíčním období roku. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,4 procenta ze 14,8 procenta.
S ohledem na předchozí propad vzrostla proti druhému čtvrtletí ekonomika ve všech členských zemích, z nichž měl Eurostat k dispozici údaje. Ve srovnání se třetím kvartálem minulého roku naproti tomu všechny země klesly.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Následovaly ji jihoevropské země nejvíce zasažené první vlnou nákazy: ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česko naproti tomu patřilo k zemím s mírnějším růstem, jeho ekonomika vzrostla o 6,2 procenta.
