Ceny strana 3 z 5

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V úterním usnesení výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin. Ministr vidí cestu v pravidelných kontrolách, cenové stropy nechystá. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil situaci řešit jako u paliv a energií. Konkrétně řekl, že kabinet nechá fungovat trh a využije nástroje, které už stát má. Podle opozice jsou ale opatření nedostatečná.

Průměrná cena benzinu Natural 95 v Česku v posledním týdnu zdražila, vrátila se nad 37 korun za litr. Dál naopak klesá cena nafty, která je již pod 35 korunami, a je tak nejlacinější od loňského ledna. Nejdražší je tankování v Praze, která je jediným krajem s průměrnou cenou benzinu nad 38 korunami a nafty nad 36 korunami. Nejlevnější je v Jihočeském kraji.

Stát nařídil více kontrol cen potravin u výrobců, zpracovatelů i prodejců. Chce zajistit, aby se do cenovek promítly levnější energie nebo pohonné hmoty. Právě ceny potravin jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů vysoké inflace. Část ekonomů ale předpokládá, že už v dohledné době by mohly postupně začít klesat.

Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé Unii.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Přispělo k tomu podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení, například elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace se zmírnila ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta. Inflační tlaky v české ekonomice podle analytiků odeznívají jen zvolna, většina z nich ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.

Ceny bytů loni příliš neklesaly. Koncem roku byly naopak stále vyšší než na konci roku 2021, i když alespoň ceny starších bytů již klesly oproti vrcholu, který nastal loni v létě. Jen malé změny v cenách kontrastují s výrazným propadem poptávky – aktivita na realitním trhu se loni snížila o polovinu. Nových bytů se prodalo o 57 procent méně než v předchozím roce, starých bytů o 51 procent méně a rodinných domů o 49 procent méně, uvedla Česká bankovní asociace.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Dětské skupiny od pololetí začaly zdražovat. Strop maximálního školného, které mohou skupiny rodičům ze zákona účtovat, vláda navýšila o 18 procent. Tomu se přizpůsobují i provozovatelé skupin. Na řadě míst si rodiče za celotýdenní docházku připlatí až sedm set korun. Zatímco v menších městech nebo chudých regionech nejčastěji plánují ceník měnit až od začátku nového školního roku, v bohatších krajích přistupují ke zdražování už teď v pololetí.

Ceny vývozu i dovozu loni rostly výrazně rychleji než dříve. Vývozní ceny stouply meziročně o 12,7 procenta a dovozní o 17,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Statistici zveřejnili také údaje za loňský prosinec, které celoročnímu výsledku poněkud pomohly, protože meziroční růst cen vývozu a dovozu byl nejnižší za celý rok. Pokračovalo tedy postupné zpomalování, které bylo patrné od srpna.

Beyoncé se stala rekordmankou v historii cen Grammy, na letošním slavnostním udílení obdržela svůj dvaatřicátý zlatý gramofonek. Ikona R&B tak překonala bilanci britského dirigenta maďarského původu George Soltiho, který za celou svou kariéru získal 31 sošek.

Hospodám a restauracím se daří hlavně ve velkých městech, zatímco v menších obcích mívají často potíže. Celkově jsou teď tržby gastronomických podniků podle čísel z pokladních systémů o jedenáct procent vyšší než před covidem. Data ale nezahrnují inflaci.

Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.

Pohonné hmoty v Česku patří k nejlevnějším v Evropě. Z okolních států řidiči natankují levněji pouze v Polsku nebo ve Slovinsku, a to navíc pouze v případě benzinu. Naopak třeba v Německu jsou paliva i o osm korun dražší. Vyplývá to z informací analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v Česku byla v minulém týdnu 36,22 koruny za litr. Litr nafty stál 37,29 koruny. Podle analytiků lze očekávat v následujících týdnech zdražení.

Vláda možná při plánované revizi svého programového prohlášení vypustí záměr snížit odvody firem na sociální pojištění zaměstnanců o dva procentní body. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát si podle něj v současné situaci nemůže dovolit výpadek příjmů. O změnách v prohlášení nyní jednají pracovní skupiny. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy to není vhodné řešení. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zmínil, že jde o dobrou zprávu, ale zároveň podotkl, že by se vláda měla zabývat spíš konkrétními kroky pomoci občanům než programovému prohlášení.

Čeští výrobci loni zdražili. Ceny se v porovnání s předchozím rokem navýšily o čtvrtinu. Zdražily i stavební práce, a to meziročně o víc než dvanáct procent. Nejvíc ale ceny stoupaly u zemědělských producentů, bezmála o třetinu. Zdražování tak nekončí. Ceny výrobců se propisují dál do zboží pro zákazníky.

Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna.

Zlatý glóbus za nejlepší filmové drama si odnesl částečně autobiografický snímek režiséra Stevena Spielberga Fabelmanovi. Cenu za nejlepší komedii či muzikál dostaly Víly z Inisherinu režiséra Martina McDonagha, tento snímek měl také nejvíce nominací. Nejlepším hercem byl vyhlášen Austin Butler, který ztvárnil Elvise Presleyho v životopisném dramatu o této hudební hvězdě. Mezi ženami byla ve stejné kategorii vyznamenána Cate Blanchettová s filmem Tár.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.