Ceny strana 2 z 5

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Zákazníci podle pekařů sice stále kupují stejné množství obyčejných rohlíků a chleba, častěji ale sahají po těch nejlevnějších druzích. Naopak prodej sladkého pečiva klesl kvůli zdražování o desítky procent.

Ceny výrobců v zemědělství začaly v květnu klesat. Oproti loňskému květnu byly o desetinu nižší, uvedl Český statistický úřad. Ceny v průmyslu a stavebnictví i ceny tržních služeb pro podniky ještě meziročně rostly, zdražování bylo ale mírnější než v předchozích měsících.

Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu dál zpomaloval. Ceny se zvýšily o 11,1 procenta, tedy o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu. Zůstaly ale na dvouciferné hodnotě. Nad deset procent se inflace dostala již počátkem loňského roku, na celkové zdražování mají vliv hlavně ceny potravin. Meziměsíčně rostly ceny o 0,3 procenta, informoval Český statistický úřad.

Meziroční růst cen výrobců v průmyslu a stavebnictví v dubnu opět zpomalil, v zemědělství se téměř zastavil. V průmyslu ceny proti loňskému dubnu stouply o 6,4 procenta, stavební práce zdražily o 7,8 procenta a ceny v zemědělství vzrostly o 0,1 procenta. Růst cen tržních služeb pro podniky zrychlil na 6,6 procenta. Vyplynulo to z údajů, které zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Výroky guvernéra centrální banky a premiéra, kteří se ve středu vzájemně obvinili, že mohou za vysokou inflaci, rozpoutaly širší polemiku politiků i ekonomů. Jejich názory se různí. Zejména opoziční politici tvrdí, že za zvyšování cen může vláda, zatímco někteří ekonomové ho považují spíše za důsledek nečinnosti České národní banky.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Sněmovní zemědělský výbor chce, aby ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) připravil podporu pro budování regionálních skladovacích kapacit a zpracování lokální zemědělské produkce. Mělo by to přispět k zastavení růstu cen potravin. V úterním usnesení výbor také žádá, aby navrhl maximální možné navýšení investic do obnovitelných zdrojů v dodavatelsko-odběratelském řetězci produkce a prodeje potravin. Podle výboru by měl rovněž připravit návrhy na snížení administrativní zátěže produkce potravin. Ministr vidí cestu v pravidelných kontrolách, cenové stropy nechystá. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil situaci řešit jako u paliv a energií. Konkrétně řekl, že kabinet nechá fungovat trh a využije nástroje, které už stát má. Podle opozice jsou ale opatření nedostatečná.

Průměrná cena benzinu Natural 95 v Česku v posledním týdnu zdražila, vrátila se nad 37 korun za litr. Dál naopak klesá cena nafty, která je již pod 35 korunami, a je tak nejlacinější od loňského ledna. Nejdražší je tankování v Praze, která je jediným krajem s průměrnou cenou benzinu nad 38 korunami a nafty nad 36 korunami. Nejlevnější je v Jihočeském kraji.

Stát nařídil více kontrol cen potravin u výrobců, zpracovatelů i prodejců. Chce zajistit, aby se do cenovek promítly levnější energie nebo pohonné hmoty. Právě ceny potravin jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů vysoké inflace. Část ekonomů ale předpokládá, že už v dohledné době by mohly postupně začít klesat.

Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé Unii.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v únoru zpomalil z lednových 17,5 procenta na 16,7 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Přispělo k tomu podle statistiků hlavně zmírnění růstu cen týkajících se bydlení, například elektřiny a plynu. Meziměsíční inflace se zmírnila ještě výrazněji než meziroční. Zatímco v lednu rostly ceny meziměsíčně o šest procent, v únoru už jen o 0,6 procenta. Inflační tlaky v české ekonomice podle analytiků odeznívají jen zvolna, většina z nich ale očekává v dalších měsících zpomalení růstu cen.

Ceny cukru v obchodech stouply loni na podzim mnohem prudčeji než ceny v cukrovarech. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se kvůli tomu obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Interview ČT24 řekl, že přestal fungovat trh, a očekává, že úřad „umravní hráče“. Připustil, že by v budoucnu mohl upozornit antimonopolní úřad i na další komodity, i když u cukru považuje věc za nejjasnější. A to přesto, že obchodníci se hájí tím, že jim zdražily energie, i tím, že na podzim přišlo plošné zdražení zkrátka proto, že se kontraktují ceny jednou ročně – právě v této době.

Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.

Ceny bytů loni příliš neklesaly. Koncem roku byly naopak stále vyšší než na konci roku 2021, i když alespoň ceny starších bytů již klesly oproti vrcholu, který nastal loni v létě. Jen malé změny v cenách kontrastují s výrazným propadem poptávky – aktivita na realitním trhu se loni snížila o polovinu. Nových bytů se prodalo o 57 procent méně než v předchozím roce, starých bytů o 51 procent méně a rodinných domů o 49 procent méně, uvedla Česká bankovní asociace.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Dětské skupiny od pololetí začaly zdražovat. Strop maximálního školného, které mohou skupiny rodičům ze zákona účtovat, vláda navýšila o 18 procent. Tomu se přizpůsobují i provozovatelé skupin. Na řadě míst si rodiče za celotýdenní docházku připlatí až sedm set korun. Zatímco v menších městech nebo chudých regionech nejčastěji plánují ceník měnit až od začátku nového školního roku, v bohatších krajích přistupují ke zdražování už teď v pololetí.

Ceny vývozu i dovozu loni rostly výrazně rychleji než dříve. Vývozní ceny stouply meziročně o 12,7 procenta a dovozní o 17,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Statistici zveřejnili také údaje za loňský prosinec, které celoročnímu výsledku poněkud pomohly, protože meziroční růst cen vývozu a dovozu byl nejnižší za celý rok. Pokračovalo tedy postupné zpomalování, které bylo patrné od srpna.

Beyoncé se stala rekordmankou v historii cen Grammy, na letošním slavnostním udílení obdržela svůj dvaatřicátý zlatý gramofonek. Ikona R&B tak překonala bilanci britského dirigenta maďarského původu George Soltiho, který za celou svou kariéru získal 31 sošek.

Hospodám a restauracím se daří hlavně ve velkých městech, zatímco v menších obcích mívají často potíže. Celkově jsou teď tržby gastronomických podniků podle čísel z pokladních systémů o jedenáct procent vyšší než před covidem. Data ale nezahrnují inflaci.

Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.

Pohonné hmoty v Česku patří k nejlevnějším v Evropě. Z okolních států řidiči natankují levněji pouze v Polsku nebo ve Slovinsku, a to navíc pouze v případě benzinu. Naopak třeba v Německu jsou paliva i o osm korun dražší. Vyplývá to z informací analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v Česku byla v minulém týdnu 36,22 koruny za litr. Litr nafty stál 37,29 koruny. Podle analytiků lze očekávat v následujících týdnech zdražení.