Ceny strana 5 z 5

Státem regulovaná cena elektřiny bude v příštím roce v průměru o 16,7 procenta nižší, oznámil předseda rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Stát na to poskytne úřadu 38,1 miliardy korun. Regulovaná cena plynu v příštím roce naopak vzroste, a to o 1,7 procenta. Trávníček zdůraznil, že podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá vzhledem k tomu, že cena silové elektřiny celkově roste.

Americká Národní akademie hudebního umění a věd vyhlásila nominace pro 65. ročník cen Grammy, které bude udílet na počátku února příštího roku v Los Angeles. Nejvíce nominací patří zpěvačce Beyoncé. Ta je také nejčastěji nominovanou umělkyní na Grammy v její více než šedesátileté historii.

Národní památkový ústav (NPÚ) ocenil záchranu motorového železničního vozu Slovenská strela a obnovu kostela Nejsvětější Trojice s rajským dvorem ve Fulneku, při které byly objeveny gotické nástěnné malby. Cenu Osobnost památkové péče získali in memoriam kunsthistorik Jiří Kaš a projektant Jindřich Rineš.

Zhruba o čtvrtinu vyšší než loni byly v říjnu výrobní ceny v průmyslu a zemědělství. O dvanáct procent pak stouply ve stavebnictví a o šest procent ve službách, informoval Český statistický úřad. Meziroční růst byl mírnější než v září, ale meziměsíčně ceny ve většině odvětví i tak rovněž mírně rostly. Výjimkou je zemědělství, kde byly ceny výrobců oproti předchozímu měsíci o tři procenta nižší.

Provozovatelé kulturních domů museli vysoké účty za elektřinu promítnout do cen pronájmů. Ty se tak na zimní sezonu zvednou o desítky procent, někde až o třetinu. A to i přes to, že se snaží ušetřit snižováním teploty v sálech. Část programu se některé kulturní domy proto snaží přesunout na jaro.

Na většině míst v Česku od příštího roku zdraží vodné a stočné. Například v Praze by to mělo být do dvaceti procent. Někde ale může jít až o třetinový nárůst cen.

Před 30 lety došlo k navýšení cen benzinu a nafty v důsledku uplatnění nové sazby daně z obratu, která byla přibližně o 13 procent vyšší. V závislosti na světových cenách ropy museli začít čeští motoristé počítat s pohyblivými cenami. Odborníci odhadovali, že v budoucnu lidé za litr benzinu nebo nafty zaplatí 20 až 22 korun.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Před 30 lety, kdy mobily byly pro většinu populace ještě hudbou budoucnosti, lidé telefonovali z pevných linek, případně z telefonních budek. Všechny linky tehdy měl na starosti státní podnik Správa pošt a telekomunikací Praha. Na podzim 1992 výrazně zdražil a hodina hovoru pak volajícího přišla i na deset korun.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 koruny za litr. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 koruny více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu.

V Olomouckém kraji začaly výrazně zlevňovat byty, někde až o desítky procent. Je to dáno zejména vysokými úrokovými sazbami u hypoték, drahými energiemi i stavebním materiálem. V poslední době tak lidé stále častěji volí nájem před koupí vlastního bydlení. Jenže právě kvůli tomu se teď ceny pronájmů zvedají.

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

„Přestože k nám už od začátku září žádný ruský plyn neteče, tak se nám bez něj v rámci stávajících dodávek daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale dokonce plnit zásobníky,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že zásobníky jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle ministra vláda zajistila dostatek plynu na zimu a zastropovala ceny energií. Důležitou roli v zajišťování energetické bezpečnosti hrají podle ministerstva energetické úspory, chce v nich jít příkladem.

České dráhy se již nemusí obávat postihu od Evropské komise kvůli své reakci na nástup konkurence na trase Praha–Ostrava. Komise ukončila jejich vyšetřování s tím, že nezjistila, že by dráhy jezdily za podnákladové ceny, proto po šesti letech ukončila řízení. Státem vlastněné firmě tak pominula hrozba vysoké pokuty.

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtečním mimořádném prohlášení to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v Unii.

Meziroční růst cen výrobců v Česku pokračoval také v srpnu. V zemědělství a průmyslu ale bylo tempo zdražování mírnější než v červenci, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve druhém prázdninovém měsíci nejvíce rostly ceny v zemědělství, meziročně o 38,3 procenta. Meziročně se ceny všech výrobců zvyšují nepřetržitě skoro od začátku loňského roku.

Inflace činila v srpnu 17,2 procenta, oznámil Český statistický úřad. Meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s červencem nižší – poprvé po třinácti měsících. Ceny stouply i meziměsíčně, a to o 0,4 procenta, i to je ovšem mírnější růst než mezi červencem a červnem. Nejvýrazněji ve srovnání s loňským srpnem zdražily zemní plyn, elektřina, tuhá paliva i teplo a teplá voda, ale také potraviny. Mouka byla letos v srpnu o 61 procent dražší než loni. Inflace byla poněkud nižší, než předpokládali analytici, a o dva procentní body nižší, než vyplývalo ze srpnové prognózy České národní banky.

Výrobci skla a porcelánu bojují s enormním nárůstem cen energií. Některé podniky už musely omezit výrobu. Sklárny na Blanensku odstavily jednu ze dvou pecí. Vedení firmy už propustilo část zaměstnanců. Kritickou situaci řeší i podniky v Karlovarském kraji. Tamní podnikatelé se obrátili na hejtmanství, aby jim pomohlo při vyjednávání s vládou.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje v krizi snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a znovuspuštění kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož firmy za pandemie dostávaly příspěvky na mzdy od státu, prohlásil na shromáždění v Praze předák ČMKOS Josef Středula. Zákonný kurzarbeit podle předáků není připravený, takže ho není možné rychle využít. Kvůli nynější situaci naplánovali odboráři také na 8. října demonstraci v Praze na Václavském náměstí.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Prudce rostoucí náklady na energie a obaly se promítnou v cenách piva. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražuje od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 korun na půllitru. Změny se týkají balených i čepovaných piv, což potvrdil mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. V podobném duchu reaguje také Budějovický Budvar, Staropramen nebo náchodský Primátor.