Bydlení strana 3 z 5

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.

Tuzemská zkušenost s panelovými domy trvá už sedm dekád. Do toho vůbec prvního se v metropoli nastěhovali nájemníci v severní části města před přesně sedmdesáti lety. Od té doby se z nich stala jedna z nejrozšířenější forem bydlení. V panelácích žije téměř každý třetí Čech a vyrostlo v nich už několik generací. Původní plány jim přitom dávaly mnohem kratší životnost.

Na Jesenicku se po loňské zářijové povodni objevilo několik mobilních domů, které mohou sloužit jako náhradní bydlení. Do budoucna ale na místě zůstat nemohou, protože územní plány obcí s tímto typem staveb nepočítají. S výstavbou nových obydlí může lidem zasaženým povodněmi program Živel 3.

V Česku přibývá lidí, kteří žijí sami. Už skoro třetina domácností má podle statistik jen jednoho člena. Před dvaceti lety jejich podíl nebyl ani čtvrtinový. Důvodů je hned několik. Patří mezi ně zvyšující se životní úroveň i skutečnost, že mladá generace odkládá založení rodiny. Častou příčinou zůstává také ovdovění. V seniorském věku žije v jednočlenné domácnosti každý druhý – hlavně ženy. Se stárnutím populace navíc může tento trend podle demografů dál sílit.

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.

Stále více domácností žádá o podporu z programu Oprav dům po babičce nebo o zvýhodněné úvěry. Finanční prostředky nejčastěji využívají na zateplení domů nebo modernizaci topení. Zvýhodněný úvěr už využily téměř dva tisíce domácností. V průměru si půjčují 1,5 milionu korun se splatností devatenáct a půl roku. Zájem o samotné dotace je ještě vyšší. Žadatelé mohou zdarma využít odborné poradenství na 1400 kontaktních místech stavebních spořitelen. Největší zájem o informace i dotace mají lidé z Jihočeského kraje.

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.

O sněmovních volbách, platech ve státní sféře, indexu prosperity a finančního zdraví, dostupnosti bydlení či výdajích na obranu debatovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnili zástupce občanského hnutí Přísaha Pavel Černý, předseda hnutí Hlas Petr Hrdý a Radek Pileček z hnutí Jihočeši 2012.

Realitní makléři po celém Česku se shodují, že oproti loňskému roku zdražily nájmy v průměru o desetinu. S rostoucí cenou přibývá lidí, kteří bydlí ve sdíleném nájmu. Zatímco ale ještě před nedávnem se to týkalo hlavně studentů v univerzitních městech, nyní se už do jednoho společného bytu sestěhovávají i starší a pracující lidé. A podle expertů zdražování nekončí.

Senátoři ve středu projednávali zákon o podpoře bydlení, kde s řadou připomínek vystoupili zástupci opozice. Hlasování přesunuli na čtvrtek. Cílem předlohy je zajistit větší záruky pro lidi, kteří jsou ohroženi bytovou nouzí. Tři ze čtyř senátních výborů naopak doporučily zákon schválit, pouze hospodářský výbor žádné usnesení nepřijal. Horní komora již podpořila novelu o regulaci lobbování, novelu o vojenské policii a o ozbrojených silách.

Senátoři během středečního jednání schválili zákon o regulaci lobbování, který mimo jiné zavádí registr lobbistů a lobbovaných. Na úvod schůze se horní parlamentní komora věnovala také novele zákona o Vojenské policii, kterou rovněž schválila. Podpořila i novelu zákona o ozbrojených silách.

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.

Od začátku roku už nelze umisťovat děti mladší tří let do kojeneckých ústavů. A byl nejvyšší čas. Za velký počet dětí v ústavech sklízelo Česko kritiku domácích i zahraničních institucí. Podle Asociace Dítě a rodina bylo v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Přechod na nový režim byl dle zástupců krajů hladký. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo o krok správným směrem, další výzvy ale čekají.

Ekonomice se daří, i tak někdy zaznívá, že se Češi mají špatně. Podle hostů Událostí, komentářů objektivní statistiky nutně nereflektují subjektivní pocity lidí. Míru spokojenosti totiž neurčují pouze ukazatele jako růst HDP či míra inflace, ale například zdraví, vzorce myšlení a zakořeněná míra pesimismu, kterou postkomunistické společnosti trpí. I tak si prý Češi uvědomují, že jejich životní úroveň je většinově dobrá. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídali socioložka Paulina Tabery, ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková, spisovatel a datový inženýr Petr Ludwig, předseda školských odborů František Dobšík a Tibor Švec (STAN) ze Svazu měst a obcí.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.

O podporu na výstavbu cenově dostupného nájemního bydlení z evropských peněz bude možné žádat od 15. května. Z Národního plánu obnovy (NPO) je na ni vyčleněno 2,25 miliardy korun a sloužit má zejména na výstavbu větších bytových projektů. Národní rozvojová banka (NRB) zároveň zveřejnila výzvu k podávání žádostí o peníze, informovalo ministerstvo pro místní rozvoj.

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply podobným tempem na 27,2 miliardy. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,72 na 4,68 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.