Bydlení strana 4 z 5

Zájem o bydlení v obcích v okolí nových úseků dálnice D35 na Pardubicku roste. Například ve Chvojenci kvůli tomu chystají další změny územního plánu. Rozsah volných ploch k zastavění je však omezený, stejně jsou na tom i okolní obce. Podle realitních makléřů přitom zájem o výstavbu v těchto lokalitách ještě poroste.

Letní prázdniny jsou zatím sice v polovině, univerzitní koleje v Pardubicích však už teď hlásí plný stav. Několik míst se ještě najde, ale kapacity velmi rychle dochází. Za ubytování na vysokoškolských kolejích si studenti navíc opět připlatí. Mnozí tak volí raději privát. Cena za něj je sice většinou o něco vyšší, ale roli v jejich rozhodování někdy hraje i soukromí a lepší vybavení.

Lidé se čím dále častěji obrací na úřady s žádostí o příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí v červnu vyplatilo 267 370 příspěvků na bydlení, což je o polovinu více než loni ve stejném období. Vzrostla i výše průměrného příspěvku – ze čtyř tisíc na šest. Nárůst zájmu úřad přisuzuje zhoršené ekonomické situaci způsobené ruskou agresí na Ukrajině a také faktu, že na příspěvek nyní dosáhne více lidí.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.

V Paříži vznikají už řadu let úspěšné stavební projekty, jejichž smyslem je, aby v domech společně žili lidé z různých společenských vrstev a zabránilo se vzniku ghett. Česká vláda se teď chce francouzským modelem inspirovat. Sama plánuje podpořit dostupné bydlení a do jeho financování zapojit i soukromý sektor. Investice má do roku 2025 dosáhnout patnácti miliard korun.

Až jeden milion korun ve formě zálohy, tedy předem, dostanou žadatelé o dotaci na zateplení starších rodinných domů v programu Oprav dům po babičce. Na pondělní tiskové konferenci k představení programu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Úspěšní žadatelé budou mít také možnost od ledna 2024 čerpat zvýhodněný úvěr od stavebních spořitelen. Na každé nezaopatřené dítě navíc bude možné získat bonus 50 tisíc korun, doplnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Rodiny také budou moci požádat o bonus i za další děti narozené v době po podání žádosti.

Před místy, kde pomáhají uprchlíkům, se opět tvoří fronty. Někde je dávají do souvislosti s novelou zákona, která k začátku července mimo jiné omezila příspěvek na bydlení většině uprchlíků – těm dospělým, kteří v Česku již pobývají déle než pět měsíců a zároveň nepatří do některé ze zranitelných skupin.

Premiér Petr Fiala (ODS) označil za letošní vládní priority schválení úsporného balíčku a důchodové reformy. Opatření proti deficitnímu hospodaření začne sněmovna projednávat příští týden. Úpravu penzijního systému pak chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předložit na podzim. Kabinet má ale letos na programu řadu dalších návrhů – šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) se například chystá předložit změnu krizové legislativy. Reaguje i na zkušenosti s covidem.

Města a obce zvyšují nájemné. V Praze zaplatí lidé za městský byt o 7,5 procenta více. Jinde ale přistoupili k růstu dokonce o průměrnou loňskou inflaci – tedy o patnáct procent. V České Lípě nebo Příboře pak měsíční platba v obecních bytech vzroste až o dvacet procent.

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Státní správa by se podle prezidenta Petra Pavla měla decentralizovat. Domnívá se, že radnice by dokázaly leccos vyřizovat lépe a rychleji než centrální instituce. Řekl to na závěr oficiální návštěvy Prahy. V jejím druhém dnu navštívil například staveniště metra D, prohlédl si nízkoprahové centrum Jahoda, zúčastnil se také debaty na téma dostupnosti bydlení, což je v metropoli velký problém.

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Britská centrální banka kvůli vysoké inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu až o půl procentního bodu na pět procent. Objevily se podle ní zprávy naznačující, že pokles inflace potrvá déle. Měnový výbor Bank of England zvýšil hlavní úrok už potřinácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Nedostupné bydlení – takový je jeden z hlavních důvodů, který uvádějí mladé rodiny jako odpověď na otázku, proč nechtějí žít v menších městech. Některé radnice se to pokoušejí změnit výstavbou městských bytů. Používají k tomu i staré objekty, které už neslouží původnímu účelu, nebo chystají výstavbu v opuštěných průmyslových či zemědělských areálech.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Češi mají větší zájem o financování vlastního bydlení. V květnu si zažádalo o hypotéku asi o pětinu víc lidí než v dubnu. Podle ekonomů to znamená, že se pomalu smiřují s vysokými sazbami, nemovitosti navíc mírně zlevnily. Přesto jsou pro řadu lidí hypotéky stále nedostupné. I proto centrální banka zmírnila podmínky pro jejich poskytování, když zrušila takzvaný parametr DSTI. Ten uváděl, že poměr měsíčních splátek nesmí přesáhnout 45 procent příjmů žadatele.

Vesnice chtějí přilákat mladé lidi a zbrzdit úbytek obyvatel. Například Horní Bečva na Vsetínsku chce výhradně na vlastní náklady postavit dvaapadesát bytů. Domy mají stát do dvou let. Některým obcím už se na výhodné bydlení mladé rodiny nalákat podařilo. Nárůst počtu obyvatel hlásí například Zaječí na Břeclavsku nebo Dambořice na Hodonínsku.

Stavební firmy letos čekají pokles trhu o dvě procenta, sestupný trend bude podle nich pokračovat i příští rok. „Není to pád do propasti,“ soudí ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj firmy prokázaly v době krize odolnost. Ministr si také dovede představit další zjednodušení povolování staveb, prozradil v pořadu Události, komentáře.

Zájem lidí o bydlení v okolí velkých měst se v posledním roce podle prodejců zvedl asi o třetinu. Kvůli drahým nemovitostem i hypotékám jsou nabídky v metropolích méně dostupné. Místo Prahy tak raději volí Beroun, Kladno nebo Mělník.

V Praze začala rekonstrukce Discolandu Sylvie. Místo, které v roce 1992 otevřel podnikatel Ivan Jonák, bylo symbolem devadesátých let. Scházeli se v něm celebrity i členové pražského podsvětí. Provoz skončil v roce 1994, kdy byl Jonák odsouzen za objednávku vraždy své manželky, která podnik spoluvlastnila. Developer tam během následujících dvou let postaví desítky bytů.

Jak zajistit, aby bydlení v Česku bylo dostupné, se tento týden řešilo ve sněmovně. Někteří politici slibují peníze, jiní chtějí situaci řešit i novými zákony. Normu o podpoře bydlení momentálně připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Platit má od roku 2025.