Alžírsko strana 2 z 4

Ve věku 84 let zemřel bývalý alžírský prezident Abdal Azíz Buteflika. Podle tiskové agentury AP o tom v pátek informovala alžírská státní televize. Buteflika v 50. a 60. letech minulého století bojoval za nezávislost Alžírska na koloniální Francii a u moci byl dvacet let. V roce 2019 ho přiměly k odchodu prodemokratické protesty.

Francouzská armáda zabila islamistického radikála Adnána abú Valída Sahrávího, který byl lídrem džihádistické skupiny Islámský stát větší Sahary (ISGS). V roce 2017 spáchala jeho skupina smrtelný útok na americké vojáky. V srpnu 2020 Sahráví osobně nařídil vraždu šesti francouzských charitativních pracovníků a jejich nigerijského řidiče.

Libyjské úřady po sedmi letech propustily z vězení jednoho ze synů bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, oznámil v pondělí mluvčí libyjské vlády. Saadí Kaddáfí vzápětí odletěl do Turecka, uvedla agentura AP s odvoláním na libyjská média.

Program OSN pro životní prostředí oznámil, že na světě už neexistuje jediná země, která by ještě používala olovnatý benzin pro osobní nebo nákladní automobily. Tou poslední bylo Alžírsko.

Maroko uzavírá své velvyslanectví v Alžírsku poté, co Alžír v úterý oznámil, že přerušuje vzájemné diplomatické styky. Vrcholí tak rozepře mezi oběma zeměmi, jejichž vzájemné vztahy v současnosti kalí hned několik sporů – mimo jiné kvůli Západní Sahaře či izraelskému špionážnímu programu Pegasus.

Středomoří dál sužují vysoké teploty a požáry. Nedaleko Říma se muselo evakuovat několik desítek lidí, oheň se rychle šíří v přírodní rezervaci Monte Catillo asi dvacet kilometrů od okraje metropole. Hoří i na několika dalších místech jižní Itálii. V Řecku se hasičům poprvé po dvou týdnech podařilo dostat všechna ohniska pod kontrolu. V Alžírsku zadrželi 22 lidí podezřelých ze založení nejničivějších požárů v historii země. Lesní požáry na východě Sibiře již poničily plochu velkou skoro jako Česko. Kvůli sporu politiků nemohou požáry v Bosně hasit armádní vrtulníky.

Na řeckém Peloponéském poloostrově, kde hasiči dva týdny bojují s lesními požáry, očekávají další posily. Situace se tam v úterý kvůli rychle se měnícímu větru zhoršila, evakuováno proto bylo preventivně 21 vesnic. Na Peloponés do oblasti požárů, kde pomáhají i čeští hasiči, se nyní masivně stahují řečtí hasiči z okolí Atén, řekl velitel české jednotky Richard Franc. S lesními požáry se potýká také Alžírsko, které hlásí nejméně 65 obětí.

Do Británie se přes kanál La Manche už letos pokusilo dostat nelegálně více migrantů než za celý loňský rok. Výrazné průniky hlásí také Španělsko a o silném náporu migrantů informují italské úřady.

Posun k takzvané zelené energii do roku 2040 připraví státy, kde se těží ropa a zemní plyn, až o třináct bilionů dolarů (až 277 bilionů korun). Uvádí to čtvrteční zpráva organizace Carbon Tracker, která si všímá finančních dopadů ekologičtějších způsobů výroby energie. Státní pokladny by v některých zemích mohly přijít minimálně o čtyřicet procent příjmů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce podniknout „symbolické kroky“ k vyrovnání se s francouzskou koloniální minulostí v Alžírsku, ale o oficiální omluvě neuvažuje, uvedl úřad prezidenta. Macron tak reaguje na výsledky zprávy o kolonizaci a válce v Alžírsku, kterou osobně zadal k vypracování historiku Benjaminu Storovi, píší francouzská média.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Maroko je čtvrtý muslimský stát, který letos přistoupil na normalizaci vztahů s Izraelem. Důležitou roli přitom sehrály USA. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters severoafrickému státu slíbil, že Spojené státy uznají jeho nároky svrchovanosti nad sousední Západní Saharou. Marocký královský dvůr oznámil, že USA otevřou v Západní Sahaře svůj konzulát. Izrael letos normalizoval vztahy také se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Súdánem.

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Občané Alžírska v referendu podpořili změnu ústavy, souhlas vyjádřilo 66,8 procenta hlasujících. Rozhodli tak například o tom, že prezident země i zákonodárci budou moci zastávat mandát maximálně ve dvou volebních obdobích. Uspořádáním referenda nejvyšší představitelé země reagovali hlavně na požadavky prodemokratického protestního hnutí Hirák. Změny budou platné i přes rekordně nízkou účast.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Předseda představenstva automobilky Škoda Auto Bernhard Maier končí po necelých pěti letech v čele společnosti. Jeho nástupce zvolí představenstvo společnosti v srpnu. Podnik o tom informoval v tiskové zprávě.

Fond pro oživení evropských ekonomik, které postihla pandemie koronaviru, by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem Evropské unie (EU). Členské země by měly dostávat pomoc ve formě půjček, grantů či finančních záruk, které by měly být v rámci plánu obnovy vyvážené. V USA už v souvislosti s koronavirem zemřelo více lidí, než jaký byl počet amerických obětí války ve Vietnamu, kde padlo 58 318 Američanů. List The New York Times ale ve středu napsal, že celkový počet obětí v USA může být mnohem vyšší.

Německá automobilová skupina Volkswagen uzavře na dva až tři týdny své evropské závody. Největšího výrobce aut na světě k tomu vede pandemie způsobená novým typem koronaviru a s ní související odbytové potíže. Poslední směna bude ve většině provozů tento pátek, oznámil koncern. Výrobu přeruší také automobilka Škoda Auto, která pod něj spadá, a to ve středu ve 22 hodin. Tuto informaci poskytnutou odborovým předákem Jaroslavem Povšíkem potvrdil i mluvčí firmy Tomáš Kotera. Obnovena má být výroba v pondělí 6. dubna. Zaměstnanci dostanou 70 procent platu. Výrobu zastavuje i kolínská automobilka TPCA, a to od 25. března. Pandemie koronaviru zároveň znemožnila koncernu VW odhadnout výhled na tento rok.

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

Šikana v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto nebyla podle policie trestným činem, šlo pouze o přestupek. Vyšetřování v úterý skončilo, přestupek prošetří magistrát, řekla policejní mluvčí Lucie Nováková.

Účastníci mezinárodní konference o Libyi se v Berlíně dohodli na dodržování zbrojního embarga a slíbili konec vojenské podpory znesvářeným stranám. Státníci se podle německé kancléřky Angely Merkelové, která akci uspořádala, shodli, že konflikt v Libyi nemá vojenské řešení. Jednání se účastnil ruský prezident Vladimir Putin, francouzská hlava státu Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Do německé metropole dorazili také představitelé obou znepřátelených libyjských stran.

Novým alžírským premiérem byl jmenován Abdal Azíz Džarád, politolog vyučující na univerzitě v Alžíru. S odkazem na státní televizi o tom informovaly světové tiskové agentury. Ministerského předsedu do funkce jmenoval nedávno zvolený prezident Abdal Madžíd Tabbúni, jehož legitimitu však neuznávají demonstranti, kteří přes deset měsíců pravidelně vycházejí do ulic a požadují odstoupení vládnoucí garnitury a zavedení ústavních reforem.

Novým alžírským prezidentem se stal již po prvním kole voleb Abdal Madžíd Tabbúni, bývalý ministr a následně premiér vlády exprezidenta Abdal Azíze Butefliky. Vyplývá to z předběžných výsledků oznámených volební komisí, podle nichž Tabbúni obdržel přes 58 procent hlasů. Proti volbám protestují již několik měsíců desetitisíce lidí v alžírských městech. Hlasování se zúčastnilo jen čtyřicet procent voličů, což je nejméně v historii svobodných voleb v Alžírsku.