Alžírsko strana 3 z 3

Alžírský prezident Abdal Azíz Buteflika po několikaměsíčních protestech Alžířanů odstoupil. Rezignaci oznámil ústavní radě. Státní televize tvrdí, že Buteflika avizoval odstoupení „počínaje dneškem“. Podle ústavy má prezidenta do příštích voleb, maximálně po dobu devadesáti dní, nahradit předseda horní komory parlamentu.

Alžírský prezident Abdal Azíz Buteflika rezignuje ještě před koncem svého dosavadního mandátu 28. dubna. Informovala o tom státní agentura APS. Dvaaosmdesátiletý Buteflika reaguje na mohutné demonstrace, na kterých Alžířané žádali jeho pád. Lidé však volají i po odchodu celé mocenské elity a demokratických reformách. Buteflika byl u moci dvacet let.

Abdalazíz Buteflika se za podpory armády dostal do čela Alžírska v roce 1999. Od té doby vyhrál každé další volby a postupně si získal světové uznání. Pomohl ukončit krvavou občanskou válku i znovu pozvednout skomírající ekonomiku. Po mrtvici, která jej upoutala na kolečkové křeslo a prakticky paralyzovala, však začal být prezidentem jen symbolicky. Když oznámil pátou kandidaturu, mladé Alžířany to vyhnalo do ulic. Protesty, které se od té doby opakují, podle analytiků v mnohém připomínají arabské jaro. A nesou s sebou i stejná rizika.

V diskusích o migrační krizi se často zapomíná na Alboránské moře. Právě přes ně přitom vede jedna z nejvyužívanějších tras pro běžence ze severní Afriky, kteří míří do Evropy. Lodě těch, kdo ztroskotají, pomáhá zachraňovat španělské letectvo ve spolupráci s námořnictvem v rámci unijní operace Sophia.

Šéf alžírské armády Káid Sálah vyzval k zahájení ústavní procedury, na jejímž konci může být prohlášení prezidenta Abdelazíze Butefliky za zdravotně nezpůsobilého k výkonu funkce. Informovala o tom agentura AFP a britská BBC. Dvaaosmdesátiletý Buteflika, který stojí v čele státu od roku 1999, čelí už více než měsíc bezprecedentnímu tlaku na odstoupení. Po celé zemi se konají velké demonstrace.

Statisíce Alžířanů v pátek opět demonstrovaly ve velkých městech za okamžité odstoupení prezidenta Abdal Azíze Butefliky. Informovala o tom agentura Reuters. Dvaaosmdesátiletý Buteflika na počátku minulého týdne po měsíci protestů oznámil, že už nebude znovu kandidovat. Prezidentem ale prý zůstane, dokud nebude přijata nová ústava.

Arabské státy se dohodly na založení vlastní kosmické agentury, která by měla pomáhat s koordinací jejich vesmírných aktivit. První společnou misí má být vlastní družice.

Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika po masových protestech oznámil, že nebude znovu kandidovat na post hlavy státu. Zároveň odložil volby plánované na 18. dubna a slíbil i změny ve složení vlády a politické a ekonomické reformy. Do konce roku předloží návrh ústavy, kterou by lidé měli schválit v referendu. Jmenovat chce i orgán, jehož úkolem bude naplánovat termín nových voleb. Vzápětí po ohlášení Buteflikova rozhodnutí ohlásil premiér Ahmad Ujahjá rezignaci. Vládu nově povede dosavadní ministr vnitra Núreddín Bedúí.

Desítky tisíc lidí se v pátek sešly v centru Alžíru na demonstraci proti další kandidatuře dlouholetého alžírského prezidenta Abdalazíze Butefliky v prezidentských volbách.  Místní úřady kvůli očekávaným protestům zastavily provoz městských vlaků a metra.

Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika slíbil zkrácení prezidentského mandátu a vypsání předčasných voleb v případě, že znovu vyhraje nadcházející volby. Churavějící dvaaosmdesátiletý Buteflika se prohlášením, ve kterém mimo jiné slíbil i lepší distribuci národního bohatství, snažil uklidnit protesty Alžířanů, jež se zvedly po oznámení jeho už páté kandidatury. Masové demonstrace se o víkendu a v pondělí konaly nejen v Alžírsku, ale i v Paříži, Marseille a Toulouse.

Desetitisíce Alžířanů vyšly do ulic na protest proti záměru současného prezidenta Abdalazíze Butefliky už popáté získat nejvyšší funkci. Demonstranti se shromáždili v Alžíru i v dalších městech. V hlavním městě se snažili policisté rozehnat davy studentů vodními děly, napsala agentura AFP. Navzdory protestům Buteflikův tým odevzdal dokumenty potřebné pro kandidaturu. Zemi s 42 miliony obyvatel vládne od roku 1999 a k moci ho vynesla krvavá občanská válka, která trvala deset let.

Česká ortopedická škola dala světu nejpoužívanější léčbu na dysplázii, tedy vývojou poruchu kyčelních kloubů u novorozenců. „Bohužel o tom nikdo na světě vůbec netuší,“ řekl profesor Tomáš Trč v Hyde Parku Civilizace.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.

Vyšetřovatelé našli ve věcech vraha ze Štrasburku video, na němž Chérif Chekatt slíbil věrnost Islámskému státu (IS). Jako první o tom tento týden informoval týdeník Marianne, zprávu potvrdily soudní zdroje. Chekatt 11. prosince na vánočním trhu ve Štrasburku zabil pět lidí. Policie jej zastřelila po 48hodinovém pátrání.

Prezident Emmanuel Macron přiznal zodpovědnost francouzského státu za smrt aktivisty, který v padesátých letech podporoval nezávislost Alžírska. Jako první politik v čele země také oficiálně přiznal, že stát mučil a zabíjel oponenty ve válce s bývalou kolonií. Úřady mají zpřístupnit archivní materiály, které se týkají všech zmizelých z této doby.

Francie za dob IV. republiky (1946–1958) čelila vnitropolitické krizi, nestabilitě kvůli co půl roku se měnící vládě, ale i narůstajícím nepokojům ve francouzských koloniích především na území Indočíny a severní Afriky. V Alžírsku, ve kterém v roce 1954 vypukla válka za nezávislost, žily statisíce Francouzů, kteří o tuto zemi nechtěli přijít. Kolonii měl udržet puč francouzských generálů a jimi do čela vynesený Charles de Gaulle. Změna ovšem nakonec vedla k pádu IV. republiky a o Alžírsko Francie přišla o čtyři roky později.

V Alžírsku havarovalo vojenské letadlo. Podle ministerstva obrany zahynulo 257 lidí, včetně deseti členů posádky. Z vraku se podle civilní ochrany podařilo zachránit několik zraněných, kteří utrpěli těžké popáleniny. Příčina neštěstí není známa. Alžírský prezident Abdal AzízButeflika vyhlásil kvůli neštěstí třídenní státní smutek.

Tři století bylo Alžírsko pod tureckou nadvládou, aby ji v roce 1830 vystřídala nadvláda francouzská. Dnes největší stát Afriky si Paříž jako koloniální mocnost udržela dlouhých 132 let. Cesta k alžírské nezávislosti vedla přes osm let trvající válečný konflikt. Na jeho konci byly tisíce zničených vesnic, desetitisíce mrtvých a traumata z válečných zločinů, se kterými se dodnes nevyrovnali Alžířané ani Francouzi. Poprvé od zvolení do bývalé kolonie přijel současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který o tehdejším počínání Francie otevřeně mluví jako o zločinech proti lidskosti.

Před 75 lety – 8. listopadu 1942 – se spojenecké jednotky USA a Británie vylodily v severní Africe. Operace Torch neboli Pochodeň měla otestovat, nakolik je americká armáda schopna v druhé světové válce zasáhnout proti nacistům. Nakonec předestřela cestu k pozdějším operacím v Evropě.

Německo vyhostí dva muže afrického původu, které úřady považují za islámské radikály, ačkoli se oba narodili již ve spolkové republice. V Německu jde o první případ tohoto druhu. S deportací, kterou nařídil dolnosaský zemský ministr vnitra Boris Pistorius, již souhlasil soud. Pistorius předpokládá, že oba muži opustí Německo do poloviny dubna.