Do Británie se přes kanál La Manche už letos pokusilo dostat nelegálně více migrantů než za celý loňský rok. Výrazné průniky hlásí také Španělsko a o silném náporu migrantů informují italské úřady.
Do Británie v pondělí připlul rekordní počet migrantů za jediný den, na pevninu se dostalo 430 uprchlíků včetně žen a dětí. Od začátku roku překonalo Lamanšský průliv nejméně 8452 migrantů, tedy více lidí než za celý loňský rok. Vyplývá to z údajů agentury PA. Britský parlament začal ve stejný den projednávat rozsáhlé reformy azylového systému, které mají ilegální migraci ztížit.
Běženci jsou odkázáni jako jinde na světě na pašeráky. Těm hraje do karet příznivé počasí. Navíc letos změnili svou taktiku. „Dříve jsme se mnohem víc zaměřovali na Calais. Nyní jsme svědky rozsáhlého rozptýlení (migrantů) po celém francouzském pobřeží,“ uvedla britská ministryně vnitra Priti Patelová.
K francouzskému pobřeží se migranti dostávají ze sousedních států. Francie se pro ně stává rychlou tranzitní zemí, ze které je to k anglickým břehům nejblíže. „Víc než 60 procent přichází do Francie z Belgie. Jedná se o rostoucí trend,“ dodala Patelová.
Vlna z Maroka do Španělska pokračuje
Více než dvěma stům migrantů ze subsaharské Afriky se ve čtvrtek ráno podařilo zdolat vysoké ploty oddělující Maroko od španělské enklávy Melilla. Podle španělských úřadů je to jedna z největších skupin, které se v posledních letech hranici do země Evropské unie podařilo překonat, napsala agentura AFP.
Více než tři sta lidí se pokusilo přelézt trojitý kovový plot opatřený ostnatým drátem a 238 z nich se podařilo dosáhnout španělské půdy. Při zásahu byli lehce zraněni tři policisté. Migranty kvůli pandemickým opatřením převezli do detenčního zařízení.
V polovině května do Ceuty, druhé španělské enklávy na severu Afriky, dorazilo více než 10 tisíc migrantů, nejčastěji mladých nebo nezletilých Maročanů. Tehdejší přistěhovaleckou vlnu umožnilo omezení kontrol marockých pohraničníků. Rabat snížení kontrol nařídil po roztržce s Madridem, kterou vyvolalo španělské rozhodnutí hospitalizovat povstaleckého vůdce ze Západní Sahary Ibráhíma Ghálího, zapřisáhlého nepřítele Maroka. Ghálí na začátku června opustil nemocnici a odjel do Alžírska, napětí mezi Španělskem a Marokem však trvá.
Itálie hlásí silný nápor
O silném náporu migrantů hovoří i italské úřady, podle nichž letos do země doplulo už skoro 25 tisíc lidí, loni to ve stejném období bylo něco přes 10 tisíc.
Jen na italský ostrov Lampedusa dorazily od začátku července skoro tři tisíce osob, za čtvrtek tam přistálo sedm lodí se 140 běženci na palubě, uvedla agentura APA. Středisko pro migranty na ostrově s kapacitou pro 250 osob je prakticky neustále přeplněné, aktuálně v něm pobývá asi osm set lidí.
V Bruselu skončila hladovka za zlegalizování pobytu
Belgičtí zdravotníci převezli ve čtvrtek do nemocnice asi padesát ze 450 migrantů, kteří v Bruselu do středy drželi téměř dvouměsíční protestní hladovku za legalizaci svého pobytu. Informovala o tom agentura AFP. „Někteří z nich skončili na jednotce intenzivní péče, zejména kvůli problémům s ledvinami,“ uvedl ředitel belgické pobočky humanitární organizace Lékaři světa Michel Genet.
Dotyční od 23. května obývali kostel a prostory vlámské i frankofonní části Bruselské svobodné univerzity. Znovu se rozhodli přijímat potravu a tekutiny po oznámení belgické vlády, která navrhla, že při posouzení jejich žádostí o pobyt vezme v potaz výjimečné okolnosti. Řadí se mezi ně například délka jejich pobytu v Belgii, zaměstnání, zranitelnost či potřeba mezinárodní ochrany.
Migranti začali protestovat v květnu po čtyřech měsících neúspěšných jednání s imigračními úřady. Někteří z nich tvrdí, že v Belgii žijí a pracují řadu let a podílí se tak na ekonomickém chodu země. Většina z nich je původem z Alžírska či Maroka a nemají tak nárok na azyl. Belgie totiž tyto země považuje za bezpečné.
