Svět skoncoval s olovnatým benzinem. Poslední stát ho přestal používat

Program OSN pro životní prostředí oznámil, že na světě už neexistuje jediná země, která by ještě používala olovnatý benzin pro osobní nebo nákladní automobily. Tou poslední bylo Alžírsko.

Olovnatý benzin bylo běžně používané palivo, které se používalo přibližně sto let . Mělo ale negativní dopad na životní prostředí i lidské zdraví. Kontaminovalo vzduch, půdu i vodu, ale škodilo i přímo člověku, protože způsobovalo srdeční choroby, rakovinu a mozkovou mrtvici. Navíc je spojováno s problémy vývoje mozku u dětí. 

7 minut
Studio ČT24: Vědec Pavel Šimíček o konci olovnatého benzinu
Zdroj: ČT24

Většina bohatých zemí začala olovnatý benzin zakazovat už v osmdesátých letech dvacátého století, postupně se přidávaly i chudší státy. Teprve v červenci ho ale přestalo používat Alžírsko –⁠ poslední země, která ho ještě spalovala.

Generální tajemník OSN António Guterres mluví o důležitém mezinárodním úspěchu. „Ukončení používání olovnatého benzinu zabrání každoročně více než milionu předčasných úmrtí na srdeční choroby, mrtvice a rakovinu a ochrání děti, jimž vystavení olovu poškozuje inteligenci,“ řekl.

Příběh olovnatého benzinu

Olovo se začalo přidávat do benzinu na počátku dvacátých let dvacátého století, aby se zlepšil výkon motorů. Vymyslel ho americký strojní inženýr a chemik Thomas Midgley, který už tehdy alespoň částečně rizika znal. Objevil totiž aditivum tetraethylolovo, které zabraňovalo samovolnému vznícení benzinu před plánovaným zažehnutím. Nebyl to mimochodem jediný Midgleyho kontroverzní čin, byl také v týmu, který vymyslel freony –⁠ jejich používání způsobilo vznik ozonové díry…

První problémy s olovnatým benzinem se každopádně objevily velmi rychle, už roku 1924, když v rafinerii společnosti Standard Oil po pouhých několika měsících provozu kvůli otravě zemřelo pět dělníků a další desítky byly hospitalizovány.

Když se tam Thomas Midgley snažil uklidňovat situaci, na tiskové konferenci si nalil tetra-ethyl na ruce a pak minutu chemikálii vdechoval. Přestože před novináři tvrdil, že by tuto domonstraci mohl opakovat klidně každý den, závod byl úřady rychle uzavřen. 

Výhody olovnatého paliva ale byly tak velké, že se vyplatilo zavádět přísnější pravidla a spalovat ho dál. Teprve v průběhu dalších desetiletí vědci prokázali všechna další výše popsaná rizika spojená s touto látkou, a tak ho vlády začaly různě omezovat.

Mezi prvními státy, které s úplným zákazem přišly, bylo Japonsko roku 1986. Jeho příkladu rychle následovaly další země. Přesto ještě na začátku roku 2000 stále olovnatý benzin používalo šestaosmdesát zemí světa.

Olovnatý benzin v Česku

Byla mezi nimi i Česká republika. Palivo se v tuzemsku prodávalo pod označením Super a Special. Jejich prodej byl ukončen od 1. ledna 2001; potom byly nahrazeny palivem Special s přísadou draselných solí, které bylo zrušeno bez náhrady v květnu 2010.

Některé země ale pokračovaly v užívání tohoto paliva i poté –⁠ Severní Korea, Myanmar a Afghánistán přestaly olovnatý benzin prodávat do roku 2016 a v druhé polovině minulého desetiletí toto toxické palivo dál používala jen hrstka zemí, včetně Iráku, Jemenu a Alžírska.

O to, aby se přestal používat, usilovala OSN skrze svůj orgán UNEP od roku 2002 –⁠ spolupracovala na tom s vládami, soukromými společnostmi i občanskými skupinami.

„Olovnaté palivo v kostce ilustruje, jakých chyb se lidstvo dopouští na všech úrovních naší společnosti,“ uvedla Inger Andersenová, výkonná ředitelka UNEP. Dodala ale, že vymýcení tohoto paliva současně ukazuje, že „lidstvo se dokáže poučit z chyb, které udělalo, a napravit je“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 1 hhodinou

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 19 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 20 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 22 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
včera v 10:07

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025
Načítání...