Pohraničí

Mnohé části České republiky čelí odlivu lidí, především mladších ročníků. Míří často do zahraničí, ale i jinam po Česku. Situace je vážná například v pohraničí. Místní politici s tím chtějí něco udělat, třeba prosadit daňově zvýhodněnou zónu. Například krušnohorské město Rotava je teď skoro poloviční ve srovnání se stavem před třiceti lety.

Židovský stát kvůli neutichajícím přeshraničním útokům teroristů z Hizballáhu čím dál víc zvažuje, že rozhodne o zahájení vojenské akce v Libanonu. Izraelský ministr obrany Joav Galant to sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států, který je na návštěvě židovského státu, napsala agentura Reuters. Izraelská média v úterý informovala o dalších nejméně pěti přeshraničních útocích na severu země. Šíitský Hizballáh podporovaný Íránem útočí na Izrael od loňského října v odplatě za izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Polsko kvůli bezpečnosti posiluje armádu v pohraničí, místním podnikatelům se to ale nelíbí. Část žoldnéřů Wagnerovy skupiny zatím zůstává na území Běloruska, proto Polsko reaguje. Jenže klesají příjmy z turistického ruchu.

Začátkem devadesátých let se postupně utlumovala těžba nerostných surovin. K nim vedle uhlí patřila i uranová ruda, kterou pro svůj jaderný průmysl i zbraně tolik potřeboval Sovětský svaz. Do SSSR také putovaly veškeré dodávky cenné horniny. Reportáž před 30 lety zachytila vyvezení posledního vozíku uranové rudy v dolu Zadní Chodov na Plzeňsku. Mimoto uvádí, na jaké odvětví se propuštění horníci nejspíš budou orientovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Otevření západních hranic po sametové revoluci s sebou přineslo svobodu cestování. Kostelům a církevním památkám v Československu však nastaly těžké časy. V brzkých porevolučních letech se staly terčem zlodějů, kteří je ve velkém vykrádali a cennosti pak odváželi za hranice. Jak potom takové památky vypadaly, dokládá příklad Kostela sv. Oldřicha ve Dřenicích na Chebsku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Moskva obviňuje ukrajinskou armádu z ostřelování ruského pohraničí v Bělgorodské oblasti. Podle jejího gubernátora dva lidé zemřeli a několik dalších bylo vážně zraněno. Ukrajina se k těmto incidentům nehlásí ani je nekomentuje. Oslovení obyvatelé Bělgorodské oblasti tvrdí, že na jejich životě invaze nic nezměnila a že počínání Moskvy schvalují. V ruském příhraničním regionu natáčel reportér ČT Karel Rožánek.

Výhodnější kurz koruny vůči zlotému, základní potraviny dočasně bez daně a také pohonné hmoty levnější až o deset korun za litr. To všechno nyní láká Čechy k nákupu v Polsku ještě víc než v minulosti. Za hranice jezdí auta i autobusy. Jejich cíl je jediný – tržnice.

Vesnice Grafenried, česky Lučina, měla zmizet z mapy stejně jako stovky dalších poblíž hranic s bývalým západním Německem a Rakouskem. Nejdřív ji poznamenal poválečný odsun jejích obyvatel, potom domy zboural komunistický režim. Před deseti lety ale skupina nadšenců z obou stran hranice začala ze zarostlých trosek místo znovu oživovat.

Některým školám stále chybí asistenti pedagoga. Problém pociťují zejména ty ve velkých městech, v nichž jsou vyšší mzdy, nebo v pohraničí, odkud lidé jezdí za vyššími platy do Německa nebo Rakouska. České televizi to potvrdila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání. Poptávka po asistentech přitom dlouhodobě stoupá a jejich počet každoročně roste – podle ministerstva školství se v posledních pěti letech zdvojnásobil.

Na Šumavě byl znovu otevřen železniční přechod Železná Ruda – Beyerisch Eisenstein, zrušený v roce 1953 po vzniku železné opony. Zároveň se tuzemské železnice v červnu 1991 staly součástí evropské sítě vlaků Eurocity.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

České pohraničí se i více než půlstoletí po druhé světové válce stále potýkalo s vylidněním i nedostatkem pracovních příležitostí. Obec Libá na Chebsku proto se sousedním německým městem Hohenbergem hledala cestu k obnově starých přechodů a investicím. Širší okolí pak chtělo vytvořit česko-německý region a bezcelní zóny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Někteří Češi z pohraničí, kteří mají kromě českého i polské občanství, začali využívat možnosti nechat se očkovat proti covidu-19 v Polsku. Sousední země začala od pátku nabízet možnost registrace na očkování lidem nad 70 let, zatímco v tuzemsku se mohou k vakcinaci registrovat až senioři nad 80 let.

Reportéři ČST nasedli do mercedesu s německou poznávací značkou a s pomocí skryté kamery natočili reportáž o tom, s jakými praktikami se setkával zahraniční turista přijíždějící v roce 1990 do Plzně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.