Vítězslav Schrek

Vláda chce zmírnit negativní dopady chystané dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku na okolní obce a města, a naopak udělat z této strategické investice výhodu pro celý region. Na Vysočině, kde zástupci vlády jednali o socioekonomických dopadech v souvislosti se stavbou nových bloků v Dukovanech, to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Na dopravní stavby vyčlení skoro čtrnáct miliard korun. Kromě Fialy se jednání účastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr dopravy Martin Kupka ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš.

Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ začne 18. března. Informovala o tom insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová. Věřitelé, kterých je přes patnáct tisíc, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.

Obvodní soud pro Prahu 9 poslal do vazby bývalého ředitele ústecké Krajské zdravotní Petra Malého i podnikatele Tomáše Buriana, který měl řídit skupinu, jež ovlivňovala veřejné zakázky v Krajské zdravotní a v jihlavské nemocnici. Následně do vazebních cel zamířili i podnikatelé Miroslav Hůserek a Jan Mára a nakonec i ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Policie v kauze začala stíhat deset lidí kvůli podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu. V pondělí kvůli tomu ve zdravotnických zařízeních zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci na pondělní zatčení deseti manažerů v krajských nemocnicích zastavilo financování jejich projektů z evropských dotací. Celkově má jít o podporu ve výši 959 milionů korun, zjistily Seznam Zprávy. Důvodem je podle serveru podezření, že zadržení šéfové zdravotnických zařízení byli součástí organizované zločinecké skupiny a že brali úplatky za přidělení konkrétních veřejných zakázek. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v pondělí uvedl, že jde o podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu pro nemocnice. Vyšetřování pokračuje výslechy. Mluvčí úřadu Paula Telová Alvesová informovala, že státní zástupce zvažuje návrh na vazbu pro některé z deseti obviněných. Pro kolik lidí by mohl žalobce vazbu navrhnout, ale neupřesnila.

Hejtmani a zástupci vlády se výrazně přiblížili dohodě na novém rozpočtovém určení daní. Nejpozději za tři roky by měly kraje dostávat víc z DPH i z daní z příjmu, oproti letošku zhruba o šest miliard. Do výše peněz taky promluví kritéria jako délka silnic nebo počet žáků středních škol. Jak zjistila Česká televize, s návrhem souhlasí většina hejtmanů.

Lékaři v nemocnicích zahájili v pátek protest a přestali sloužit dobrovolné přesčasy. Některá zařízení proto musela odložit plánovanou péči, jiná fungují prakticky bez omezení. Zástupci lékařů se ve čtvrtek dohodli s premiérem Petrem Fialou (ODS) na růstu mezd a platů. Pro příští rok jim nabídl téměř deset miliard korun. Protest ale lékaři chtějí odvolat až po podpisu dohody.

Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.

Pelhřimovská nemocnice má nový Pavilon péče o rodinu. Veřejnosti se otevře v pátek, zatím však jen pro prohlídky. Zdravotníci tam začnou přemisťovat pacienty od 4. září, první přijde na řadu gynekologie a porodnice. Stěhování jednotlivých oddělení bude probíhat za provozu, nepřetržitá péče však bude zajištěna, řekla mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Pavilon péče o rodinu přišel na 700 milionů korun.

Vysočina zrušila veřejné zakázky na dopravce, kteří měli deset let zajišťovat linkovou dopravu v regionu. Hejtmanství vypíše tendr znovu. Zadávací řízení trvalo dva roky, smlouvy ale kraj nemůže uzavřít kvůli rozhodnutí krajského soudu. Sice podal kasační stížnost, ale její vyřízení může trvat dlouho.

Do nitra Jihlavy už nebudou za dva roky zajíždět řidiči, kteří se potřebují dostat ze znojemské silnice I/38 na třebíčskou II/405. Jižně od města začala stavba části obchvatu. V budoucnu by měl obchvat vést dále na sever až ke staré brněnské silnici II/602. Kraj kvůli velkému zdržení při výběru zhotovitele nejspíše nestihne včas vyčerpat všechny evropské peníze, které by měl na stavbu získat. Vyčerpat je má nejpozději příští rok, stavba ale bude hotová až v roce 2024.

Někteří Češi dojíždí za zubařem až desítky, ne-li více kilometrů. Stomatologové chybí hlavně na venkově a ve více odlehlých městech. Když už se je tam podaří nalákat, zájem je obrovský. Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera jsou východiskem krajské dotace a důkladná spolupráce s pojišťovnami. Dle Hejtmana Vysočiny Vítězslava Schreka (ODS) není řešení tak jednoduché a apeluje na součinnost stomatologické komory a krajů. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Téma obnovení historických hranic Moravy a připojení k Vysočině se po volbách znovu otevřelo na Dačicku. Region se v 60. letech minulého století stal součástí Jihočeského kraje. Jeho návrat k Moravě nyní požaduje část politiků i voličů.

Firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která na sebe podala insolvenční návrh, nasadí od pondělí 3. října na úzkokolejce místo vlaků autobusy. Firmě vyprší 2. října platnost osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. JHMD argumentuje, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Firma nevyplatila v září zaměstnancům mzdu, protože jí chybí peníze, nefunguje jí ani web. Vyplývá to z vyjádření firmy a Drážního úřadu. Kraj Vysočina tvrdí, že postupuje podle smlouvy a firmě nic nedluží.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Česko už podle ministerstva vnitra opustilo zhruba sto čtyřicet tisíc uprchlíků. Resort ale neví, jestli tito lidé zamířili na Ukrajinu nebo do jiné země. Kabinet chce zpřísnit podmínky pro zisk humanitární dávky. Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den.

Vedení Vyškova se otevřeným dopisem obrátilo na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli ukrajinským Romům. V dopise zveřejněném i na webu města nesouhlasí s možností jejich umístění v bývalé důstojnické ubytovně. Proti umístění romských uprchlíků z Ukrajiny se v předchozích dnech vyslovily i Boskovice na Blanensku, na Vysočině pak například Kramolín.

Kramolín na Třebíčsku je proti umístění romských uprchlíků z Ukrajiny do tamní armádní ubytovny, kde je místo pro 45 lidí. Po jednání zástupců kraje a policie s tamními zastupiteli a občany zaslala obec Národnímu asistenčnímu centru pro pomoc Ukrajině nesouhlasné stanovisko k využití ubytovny pro zvláště zranitelné skupiny osob.

Společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) podala trestní oznámení na Kraj Vysočina. Podle dopravce neplní závazek hradit prokazatelné ztráty na úzkokolejce, od roku 2010 do loňska podle něj jde o 50 milionů korun. Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu podala firma na okresní zastupitelství v Jihlavě. Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) řekl, že o trestním oznámení neví. Kraj podle něj vůči JHMD postupuje podle smlouvy.

Ke zdravotnímu pojištění v Česku se již registrovalo téměř 153 tisíc ukrajinských uprchlíků, informoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Z toho je podle něj 68 tisíc dětí. Zdravotní pojištění mohou v Česku získat ti, kteří mají vízum o strpění, těch je nyní více než 150 tisíc. Kraje kvůli situaci s ubytováním uprchlíků chtějí vyšší státní příspěvek. Vláda jim podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vyhoví. Stát by mohl podle jeho odhadu dávat 250 korun. Kvůli uprchlické krizi rozhodl také Ústřední krizový štáb o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev. Poprvé se skupina sejde v úterý.

Česká národní banka (ČNB) zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Důvodem zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů je také to, že podle evropských regulačních orgánů je evropská divize ruské Sberbank v úpadku nebo jí úpadek hrozí. Podle Evropské centrální banky (ECB) se jí zhoršila likvidita kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu.

Peníze za covidovou epidemii pro pracovníky v sociálních službách už mají ředitelé zařízení na svých účtech. Plánují je vyplatit buď po částech, nebo až po dovolených. Alespoň tak se na tom dohodli na Vysočině. Důvodem je snaha nezvyšovat náklady. Třeba v domově seniorů v Mitrově o tom zaměstnance předem informovali.

Kraj Vysočina přispěje na stavbu Horácké multifunkční arény v Jihlavě půl miliardou korun. Návrh krajské rady v úterý zastupitelé kraje schválili 29 hlasy z celkových 38. Stavbu s předpokládanými náklady okolo jedné a půl miliardy korun připravuje město. Jednou z podmínek poskytnutí krajské dotace je to, že Jihlava zajistí peníze na celý projekt. Ucházet se bude také o státní dotaci.

Vláda umožnila od čtvrtka hejtmanům povolat do nemocnic zdravotníky ze zařízení neakutní péče s výjimkou těch lékařů, kteří registrují pacienty, tedy například praktiků a gynekologů. Situace v nemocnicích je totiž velmi vážná. Na hraně kapacit se po Pardubickém kraji, který v úterý vyhlásil stav hromadného postižení osob, ocitají zdravotnická zařízení i v jiných regionech. Stav postižení vyhlásily tři nemocnice ve středních Čechách, Karlovarský kraj tento krok zvažoval. Česko také jedná o mezinárodní pomoci, řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

V kulturním domě Máj v Pelhřimově ve středu zahájilo provoz první očkovací centrum mimo krajské nemocnice na Vysočině. Zdravotníci pelhřimovské nemocnice tam očkují vakcínou Moderna, řekl náměstek hospodářsko-technické správy Nemocnice Pelhřimov Petr Adam. Očkovací centra chce Vysočina ve všech pěti okresních městech.