Zeleň

V Sokolově se rozběhl unikátní projekt, který má odhalit úniky tepla v panelových domech. Monitoruje je dron s termokamerou. Město může díky tomu opravy cílit s přesností na centimetry. Sokolovská radnice si od toho slibuje, že ušetří spoustu peněz. Dron dokáže za pár hodin prověřit plochy, které by člověk kontroloval několik dní. Některé panelové domy už jsou staré i více než padesát let. Právě na tak dlouhou dobu byla sídliště stavěna. Někteří odborníci tvrdí, že by mohla vydržet i dalšího půl století.

Ostrava plánuje zavést maximální třicetikilometrovou rychlost pro řidiče na třídě Přemyslovců. Ulice by se tak měla stát příjemným a klidným městským bulvárem. Rychlost začne platit po dokončení úprav v městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky, což by mohlo být za dva roky. V ulici se momentálně mění vodovod a opravuje kanalizace, poté dostane nový povrch, který doplní stromy i nové záhony.

Ostrava má k dispozici mapu, která ukazuje, ve kterých částech města je nejvyšší nebo nejnižší povrchová teplota. Data mohou posloužit městskému ateliéru při plánování nové výstavby. Ukazují, že nejteplejšími místy jsou v Ostravě centrum města, obchodní centra či průmyslové areály, naopak v Porubě je povrchová teplota nejnižší. Mapu vytvořili na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TU).

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

Druhý největší park v Ostravě – Sady Milady Horákové – se od základů promění. Vítězem soutěže na jeho revitalizaci se stalo studio Míza architekti, kteří chtějí prostranství výrazně oživit. V parku vznikne kavárna s vyhlídkou, kulturní louka a spousta dalších prvků. Vedle Sadů Milady Horákové má v budoucnu vzniknout také nová koncertní hala a nedaleko i Centrum digitalizace a vědy se zázemím pro Moravskoslezskou vědeckou knihovnu.

Plzeň za 46 milionů korun včetně DPH upravila park u Mže za obchodním centrem Plaza u centra města. Bude sloužit pro rekreaci, setkávání, sport i pro pořádání veřejných akcí. Během roku je tam třeba prázdninová Sportmania nebo část květnových Slavností svobody. Hlavní fáze úprav začala loni v prosinci, v plánu je ještě druhá etapa, řekl primátor Pavel Šindelář (ODS). Areál umožňuje denně průchod pěším a průjezd cyklistům.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Na pražský magistrát dorazily tisíce návrhů na změny Metropolitního plánu. Městským částem se nelíbí například podoba Břevnovské radiály nebo uspořádání plánovaných tras metra. Přály by si ale také nižší budovy v některých lokalitách nebo lepší ochranu zeleně. Podle předběžných čísel je k plánu na magistrátu přes čtyři tisíce podání. Ta však mohou obsahovat více podnětů, celkový počet zaslaných připomínek proto bude výrazně vyšší. Podání i připomínky Praha ještě sčítá, osoby i insituce je mohly podávat do 30. června.

Horní náměstí ve Znojmě čeká velká proměna. Namísto prázdné plochy by se měly podle vedení města objevit na náměstí stromy, které poskytnou stín. Prostranství se má také stát jakýmsi centrem dění, kde bude rušno až do večera. Z náměstí se rovněž mají přesunout parkovací stání, na jejich místě budou platany a vznikne tam kryté posezení. Přestavbu chce druhé největší město Jihomoravského kraje stihnout ještě letos.

Sokolov chce kvůli nedostatku místa zvětšit téměř o polovinu městský hřbitov. V plánu jsou nová hrobová a urnová místa, ale i úpravy zeleně a parkovacího stání. Do rozšířeného areálu chce vedení města zahrnout i sousední zaniklý židovský a německý hřbitov. Náklady na rozšíření a obnovu hřbitovního areálu radnice odhaduje na 55 milionů korun, řekla sokolovská starostka Renata Oulehlová (ANO).

Vědci z Mendelovy univerzity s distribuční firmou EG.D chtějí omezit kácení dřevin u elektrického vedení. Zahájili řízené sázení rostlin v ochranném pásmu vedení vysokého i velmi vysokého napětí, pro které vědci připravili tři druhy směsí. Cílem je zvýšit druhovou rozmanitost a také ušetřit náklady.

Celkem třináct obcí z mikroregionu Kostelecko na Prostějovsku má společný plán, jak reagovat na klimatické změny. Chtějí například pocitově snížit teploty během horkých dní, zadržet víc vody v krajině nebo se připravit na bleskové záplavy. Ve svých katastrech plánují vybudovat mokřady, remízky a vysadit ovocné aleje.

Plzeň chystá rekonstrukci posledního úseku tramvajové trati linky číslo 1 do Bolevce. Práce přinesou nové koleje, které budou uložené do recyklované pryže pro tišší jízdu a menší vibrace, a také rostlinami osázený tramvajový pás. Více než třicet let stará trať je ve špatném technickém stavu a potřebuje opravu, která si od 20. srpna zhruba do poloviny listopadu vyžádá výluku. Cestující budou muset využít náhradní autobusy.

Pražané mohou od úterý prostřednictvím pocitové mapy sdělit magistrátu či radnicím, kde se necítí bezpečně, jak se jim parkuje, kde chybí zeleň nebo jak by se měl proměnit veřejný prostor. Údaje město vyhodnotí na podzim, a začne s případným realizováním změn.

Na brněnském výstavišti začalo veřejné projednávání návrhu územního plánu. Připomínky k němu poslaly už přes dva tisíce lidí. Často jde o námitky městských částí k trasování silnic nebo o nesouhlas obyvatel se ztrátou zeleně v sousedství. Město a kancelář architekta má na jejich vypořádání rok. Nový dokument určující rozvoj Brna musí začít platit v roce 2022.