Šimon Pánek

Ukrajinská armáda se po dvou letech vzdoru vůči plnohodnotné ruské invazi drží lépe, než čekal celý svět, uvedl vojenský analytik Vlastimil Bříza v pořadu Události, komentáře. Druhý rok trvajícího konfliktu označil za „krvavý“, jelikož se podle něj ztráty ruské armády blíží počtu ztrát některých zemí za druhé světové války. O válce podle Břízy rozhodnou dva faktory – morálka ukrajinské armády i obyvatelstva a vojenská pomoc ze Západu.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve středečních Událostech, komentářích znovu jasně odsoudil zničení Kachovské přehrady na Dněpru, z níž obvinil Rusko. Nejnovější události na Ukrajině podle něj ukazují, že Rusko se v napadené zemi „chová barbarsky“. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek doplnil, že zásadní je v regionu zajistit dodávky pitné vody. Zároveň upozornil, že tamní obyvatelé budou možná muset chodit k cisternám s vodou dlouhé měsíce.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Přes sto návrhů na státní vyznamenání poslali lidé do Poslanecké sněmovny. Ta nyní z těchto podkladů bude vybírat, koho doporučí prezidentu Petru Pavlovi k ocenění. Mezi jmény, která přišla do dolní komory, je podle informací ČT i Jiří Brady. O jeho možném vyznamenání se hovořilo už v roce 2016. Podmínkou ale mělo být, že jeho synovec, tedy tehdejší ministr kultury, zruší setkání s dalajlámou. Miloš Zeman však tehdy popřel, že by kdy vyznamenání Bradyho schválil.

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Mohutné pondělní zemětřesení má v Turecku a Sýrii už přes 33 tisíc potvrzených obětí. V neděli čeští psovodi pomáhali polským záchranářům s hledáním dalších přeživších v troskách zřícených domů. Tým českých záchranářů se z Turecka vrátí zřejmě v noci na pátek, záležet bude na vývoji situace a požadavcích turecké strany.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Šimon Pánek je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Česko-izraelská smíšená obchodní komora jí vyznamenává osobnosti, které projevily odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Podle předsedy výboru Jana Pirka, který o udělení ceny rozhoduje, splňuje zakladatel organizace Člověk v tísni všechna kritéria zcela jednoznačně. Cenu Arnošta Lustiga obvykle předávají vrcholní politici, letos ji udělil předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

Evropská unie je důležitější než NATO, probudila se jako velká geopolitická síla. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu to v Událostech, komentářích řekl profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň. Ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek hodnotil pozitivně prvotní reakci českého státu na příliv ukrajinských uprchlíků, z dlouhodobějšího hlediska ale vláda podle něj situaci zatím spíš podceňuje.

Od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazilo do Česka přes tři sta tisíc běženců, přičemž kapacity hromadného ubytování se rychle vyčerpávají. Vláda se tak nyní snaží, aby bylo co nejvíce uprchlíků ubytováno v rodinách, motivací má být příspěvek. Činit bude tři tisíce korun na osobu za měsíc. Maximálně budou však lidé moci získat dvanáct tisíc korun měsíčně. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen.

Česká televize v úterý uspořádala na Václavském náměstí benefiční koncert na pomoc lidem, které zasáhl ruský válečný vpád na Ukrajinu. Bez nároku na honorář vystoupily například kapely Mirai, Chinaski, Mig 21 a Pražský výběr, Marie Rottrová a Tomáš Klus či hudebníci z České filharmonie. Do sbírky lidé darovali 160 milionů korun, z toho výtěžek přes DMS přesáhl dvaadvacet milionů korun, dary na účet činily 138 milionů korun. Vybrané peníze Česká televize pošle do sbírky Člověka v tísni SOS Ukrajina.

Senát v úterý při příležitosti Dne české státnosti rozdal stříbrné medaile významným českým osobnostem. Ocenění si převzali například pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná nebo dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý. Stříbrné medaile, které Senát uděloval už podesáté, jim předal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

„Svět je teď ve velmi složitém stavu a bylo by potřeba, aby několik nejsilnějších zemí světa spolu méně soutěžilo a více spolupracovalo,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v pořadu Interview ČT24. V budoucnu podle něj hrozí konflikty způsobené klimatickou krizí. Kromě aktuálních hrozeb mluvil také o činnosti Člověka v tísni v době koronavirové krize.

Jihomoravský kraj vyhlásil stop stav materiální pomoci pro obce postižené tornádem. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) řekl, že obce mají všeho dost, týká se to jídla, vody, oblečení i dalších věcí. Starostové obcí podle něj zatím potřebují jen stavební materiál, kterého je nedostatek. Po železniční trati mezi Břeclaví a Hodonínem v úterý ráno projel první vlak, provoz železničáři obnovili v omezeném režimu s dieselovými lokomotivami. Lidé z celého Česka už na pomoc postiženým obcím věnovali prostřednictvím sbírek 850 milionů korun.

Člověk v tísni zkoumal podobu a dopady on-line výuky na jaře a závěr zněl, že delší absence prezence ve školách rozevírá nůžky mezi žáky. Ani teď však není leckdy situace jiná, nedá se tak podle výkonného ředitele organizace Šimona Pánka říct, že by se plošně zlepšila. „Pořád jsou i teď školy, které fungují tak, že se překopírované materiály předávají někde v tašce ve vestibulu mezi učiteli a rodiči,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Východní Evropa, střední Afrika, Blízký východ nebo jihovýchodní Asie. Člověk v tísni pomáhá ve dvaceti zemích světa. Koronavirus jejich práci nezastavil – právě naopak, v dobách krize je třeba pracovat ještě víc, říká šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se mohly postupně začít otevírat školy. Jako první by přišly na řadu mateřské a první stupeň základních. Šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že Česko bude více nakupovat ochranné pomůcky u tuzemských firem, některým už vláda dodávky nařídila. Pro stát by tak měly pomůcky vyrábět například Sigma Lutín nebo Gumárny Zubří.

„Je to voják v první linii,“ říká o funkci veřejného ochránce práv poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Zvolení Stanislava Křečka na tuto pozici respektuje, i když podle ní by byl lepším kandidátem Vít Schorm. Neprokázané výroky jejího spolustraníka, poslance Jaroslava Foldyny do volby podle Valachové nepatřily. „Měl by se přestat chovat nefér,“ řekla v Interview ČT24. V pořadu mluvila i o vzniku Národní sportovní agentury a změnách DPH u piva.

Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) serveru iRozhlas.cz řekl, že plánuje odchod ze strany, pokud ji neopustí místopředsedové. Vedení sociální demokracie se chce znovu zabývat jeho chováním. Důvodem jsou jeho středeční výroky na adresu organizace Člověk v tísni a jejího ředitele Šimona Pánka. Předseda ČSSD Jan Hamáček na Foldynův úmysl opustit stranu reagoval slovy, že nejsou kriminál a odejít může každý.

Organizace Člověk v tísni připravuje každý rok charitativní projekt Skutečný dárek. Ten pomáhá v chudých zemích, třeba v Africe nebo v Asii, ze sbírky se však hradily třeba i tábory pro sociálně slabé v Česku. „Lidé v Česku certifikáty kupují a má to smysl. Vždy máte někoho, komu nevíte, co koupit k Vánocům,“ uvedl šéf organizace Šimon Pánek v Interview ČT24. Podle něj tento projekt využívají rodiče, kteří chtějí svým ratolestem vedle drahých darů pořídit i dárek, o němž se dá mluvit.

Čeští vládní politici se zastali humanitární organizace Člověk tísni, kterou v úterý zařadilo Rusko na seznam nežádoucích organizací. Kromě ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který vzápětí avizoval, že si kvůli kroku Moskvy předvolá ruského velvyslance, vyjádřil organizaci podporu také premiér Andrej Babiš (ANO). Člověk v tísni ovšem zdaleka není první nevládní organizací, které Rusko zakázalo působit na svém území. Od anexe Krymu je již devatenáctá.

Rusko v úterý zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v zemi nežádoucí. Podle státní agentury TASS to oznámilo ruské ministerstvo spravedlnosti. Vedle Člověka v tísni (ČvT) je na seznamu i dalších 18 zahraničních či mezinárodních uskupení. Organizace uvedla, že ji krok ruských úřadů nepřekvapil, doufala ale, že přijde později. Ministr zahraničí Tomáš Petříček označil důvody zařazení na seznam za absurdní a bude ruského velvyslance žádat o vysvětlení.