Neposílejte už materiální pomoc, vyzývá hejtman Grolich. Lidé na pomoc obcím věnovali už 850 milionů

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Počet domů, které po tornádu na jihu Moravy musí k zemi, stoupl na 115
Zdroj: ČT24

Jihomoravský kraj vyhlásil stop stav materiální pomoci pro obce postižené tornádem. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) řekl, že obce mají všeho dost, týká se to jídla, vody, oblečení i dalších věcí. Starostové obcí podle něj zatím potřebují jen stavební materiál, kterého je nedostatek. Po železniční trati mezi Břeclaví a Hodonínem v úterý ráno projel první vlak, provoz železničáři obnovili v omezeném režimu s dieselovými lokomotivami. Lidé z celého Česka už na pomoc postiženým obcím věnovali prostřednictvím sbírek 850 milionů korun.

On-line přenos

Následky bouřek

  • 13:32

    Tradiční Cyrilometodějská pouť se letos v Mikulčicích neuskuteční. Organizátoři ji zrušili kvůli následkům bouřek. Jezdívalo tam i několik tisíc lidí.

  • 11:59

    Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vyzval lidi, aby v souvislosti s bouřkami a tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku nešířili na sociálních sítích dezinformace. Viděl například informaci, že kraj odmítá pomoc vojáků, což označil za lež. Podle hejtmana by lidé měli číst informace, které kraj, policisté a hasiči vydají prostřednictvím médií. 

  • 11:25

    Po bouřkách a tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku se musí strhnout 150 domů. Po jednání krizového štábu v Podivíně to řekl ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán. Podle něj není číslo konečné, protože se zatím nepodařilo projít všechny domy.

Vedení kraje nyní žádá všechny dobrovolníky, aby už materiální pomoc neposílali. Nyní je prý potřeba hlavně stavební materiál, aby si lidé mohli své poškozené domy opravit.  V tuto chvíli by starostové obcí uvítali spíše finanční pomoc. 

Materiální pomoc se do postiženého regionu sešla ze všech koutů republiky. „Máme narvané obrovské haly a už není potřeba žádná drogerie, jídlo ani oblečení. Je to velké množství a krizové štáby jsou zatížené tím, že pro to hledají nové haly,“ řekl Grolich.

Pokud budeme něco potřebovat, ozveme se. Nyní je poptávka po stavebním materiálu. Jsou to věci na střechy, protože většina domů má poškozenou střechu. Některé jsou ale poškozené více, takže budou potřebovat stavební materiál.
Jan Grolich
hejtman Jihomoravského kraje

Hejtman uvedl, že po čtvrtečním tornádu bude nutné zdemolovat 115 domů v postiženém regionu. Hasiči řízená demolice by měla začít příští týden. Někteří lidé ale budou demolovat domy dříve na vlastní pěst. Ředitel jihomoravských hasičů Jiří Pelikán ujistil, že je to v pořádku. „Majitel se může starat o svůj majetek,“ zdůraznil.

Donedávna se mluvilo o demolici asi 70 domů, stále je ale procházejí statici. „Číslo se zvyšuje. Nyní je jich 115, ale domy se budou procházet do konce týdne, takže se to může zvýšit,“ upozornil hejtman.

Provizorně zakryté plachtou již je podle ředitele hasičů 98 procent poškozených domů. Zbytek půjde buď k zemi, nebo se majitelé dosud hasičům nenahlásili. 

Peníze na demolice domů

V případě, že demolici provedou řízeně hasiči, uhradí náklady. Těm, kteří budou své domy bourat sami, poskytne ministerstvo pro místní rozvoj půl milionu jak na demolici, tak na přípravu nových domů. Půl milionu pak odečte od dvoumilionové dotace na nový dům. Tu dostanou majitelé všech poškozených domů, i když neměli nemovitost pojištěnou.

„Podporujeme, aby lidé měli nemovitosti pojištěné. Na druhou stranu vláda přihlédla k tomu, že to není záplavová oblast a lidé tam neočekávají zásah počasí a tornádo tady nečekal už vůbec nikdo. Proto jsme k tomu přistoupili benevolentněji,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Lidé, kteří peníze dostanou, budou muset svou nemovitost pojistit. „Není možné, aby šla podpora státu do nepojištěného majetku,“ zdůraznila. 

Vyjel první vlak

V úterý vyjel na trati mezi Břeclaví a Hodonínem první vlak, šlo o mezinárodní rychlík, který ale v úseku táhla dieselová lokomotiva, protože vlaky poháněné elektřinou v úseku ještě jezdit nemohou. Do Hodonína dorazila před 7:00.

Na trati zůstaly po bouři zdemolované sloupy a další části trakčního vedení, poškozený byl také svršek trati. Železničáři už o víkendu úsek v jedné traťové koleji zprůjezdnili, následně ale museli opravit i svršek trati.

Škody způsobené tornádem na železniční infrastruktuře v úseku Hrušky – Hodonín jsou vyčísleny na 320 milionů korun. Převážná část, zhruba 200 milionů, připadá na zničené trakční vedení. Mohou se ještě upřesňovat.

Místo vlaků jezdily v úseku autobusy. Omezena taky byla autobusová linka 572, která jezdila pouze v úseku Břeclav – Lanžhot – Kostice – Tvrdonice – Týnec.

Lékaři ošetřují i lidi, kteří se zranili při opravách

Nemocnice Břeclav stále ošetřuje další pomocníky, kteří se zranili při odstraňování následků škod po bouři. Jen za pondělí jich bylo patnáct, uvedl ředitel nemocnice Petr Baťka. Celkově od čtvrtečního večera zařízení ošetřilo 213 zraněných v souvislosti s bouřkami nebo kvůli odstraňování následků. V Hodoníně ošetřili v pondělí a v noci na úterý 26 lidí. 

První rozsáhlejší demolice, do kterých se pustili lidé svépomocí, případně s podporou dobrovolných hasičů, i opravy domů, které zůstanou stát, komplikovalo i počasí. Teploty se přes den pohybovaly kolem 30 stupňů, pod plachtami, které nahradily zničené střechy, ještě více. Podle záchranářů přibylo kolapsů z horka. „Lidé pracují s obrovským nadšením, tím pádem kolikrát zapomínají sami na sebe,“ varoval záchranář Ondřej Šedivka.

V břeclavské nemocnici aktuálně leží 19 zraněných. „Byla tam například tepenná krvácení, otevřené zlomeniny a podobně. U dvaceti lidí bylo zranění těžké a středně těžké, u deseti lehké,“ řekl Baťka, podle kterého by měli být lidé při pracích opatrní.  

V hodonínské nemocnici je hospitalizovaných 24 pacientů. „Žádný nový případ z terénu nevznikl. Na chirurgické jednotce intenzivní péče zůstávají tři pacienti v těžkém stavu, ale jsou stabilizovaní a mimo nebezpečí. Za poslední 24 hodin jsme ošetřili 19 pacientů na chirurgické ambulanci, což bylo především drobné šití, pohmožděniny nebo podvrtnutí. Na interní ambulanci jsme ošetřili sedm pacientů, často to byly dehydratace, popáleniny od slunce či vyčerpání,“ sdělil ředitel nemocnice Antonín Tesařík.

Vybralo se víc než při povodních v roce 1997

Obyvatelé vsí zasažených tornádem by do dvou týdnů měli ze sbírek pořádaných devíti organizacemi a nadacemi dostat 150 tisíc korun. Poměrnou částku dostanou i obce. Dárci na zmírnění následků čtvrteční bouře věnovali už kolem 850 milionů korun, což je více než při záplavách vroce 1997, kdy lidé věnovali 800 milionů.

Nejvíce vybrala Diecézní charita Brno, která měla v pondělí na svém účtu téměř 198 milionů korun. Nadace Via doposud vybrala 184 milionů korun. Iniciovala také schůzky s organizátory dalších sbírek. Mezi nimi je organizace Člověk v tísni, kam lidé přispěli 108 miliony, nebo nadace Karel Komárek Family Foundation, která věnovala 150 milionů korun.

V první fázi by měly peníze posloužit na opravy poničených domů a zajištění základních potřeb domácností. Poté bude nutný hlubší a podrobný průzkum, který zohlední nákladnost oprav či potřebu nových staveb, pojistky, úspory, pomoc rodiny, sociální situaci a další faktory.

Organizátoři sbírek se shodli na tom, že sběr informací v terénu budou mít na starosti ADRA, Diakonie a Člověk v tísni, které mají zkušenosti v poskytování humanitární i psychosociální pomoci.

Policie ale také vyšetřuje pokusy solidaritu zneužít. Nově oznámila tři případy, celkem jich je již pět. Podvodníci se pokoušejí přesvědčit dárce, aby posílali peníze na účty, které nemají se sbírkami nic společného. Krajský policejní ředitel Leoš Tržil vyzval dárce, „ať si zkontrolují účty, případně finanční částky posílají na renomované sbírky“.

Podle ředitelky Fóra dárců Kláry Šplíchalové jsou na transparentních stránkách charitativních organizací uvedené výroční a finanční zprávy.

Nadace Via: Pomoc má být rychlá, plošná a spravedlivá

Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka je koordinace společného postupu při humanitární katastrofě takového rozsahu nutnost. „Potřebujeme nejdříve dopravit rychlou první finanční pomoc všem postiženým a v další fázi ji pak navyšovat podle individuálních potřeb. Nechceme dávat kompenzace za škody, ale přispívat na obnovu a nasměrovat tu pomoc jako investici do budoucna,“ uvedl.

„Naším cílem je ve spolupráci s ostatními organizacemi odeslat většinu získaných prostředků přímo postiženým lidem, a to rychle, plošně a spravedlivě,“ řekl ředitel Nadace Via Zdenek Mihalco.

Na serveru Donio přispívají lidé konkrétním rodinám, které tam zveřejní svůj příběh. „Za posledních pět dnů jsme obdrželi zhruba 150 žádostí o pomoc. Potřeba je opravdu velká, na druhé straně je tu obrovské množství lidí, kteří pomoci mohou a chtějí. Jen za víkend se do darování na platformě Donio v rámci iniciativy #SpolecneProMoravu zapojilo přes patnáct tisíc dárců,“ uvedl zakladatel Donia David Procházka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 15 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 15 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 16 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
včera v 20:19

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánovčera v 19:44
Načítání...