CRISPR

CRISPR je genetická metoda, která může přetvořit lidstvo. A to bez nadsázky, protože změny, které způsobí u jednoho člověka, se zapisují přímo do genů a přenesou se i na další generace. Klíčovou roli v jejím vývoji sehrál Martin Jínek, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.

Nemocnice v americkém Bostonu propustila 62letého muže, kterému lékaři jako prvnímu živému pacientovi na světe transplantovali ledvinu z geneticky modifikovaného prasete. Rick Slayman v prohlášení zveřejněném na webu Massachusetts General Hospital (MGH) uvedl, že více než dva týdny po zákroku se mu daří dobře, a hovořil o „novém začátku“ pro lidi s nemocnými ledvinami. Při předchozích experimentech lékaři pracovali s pacienty, kteří se nacházeli ve stavu mozkové smrti.

Přesto, že jeho výzkum byl neetický a porušil všechna psaná i nepsaná pravidla, vrátil se kontroverzní vědec zpět k tomu, co dělal v minulosti. Pokračuje v genetické úpravě lidských embryí, tentokrát už ale údajně eticky.

Týmu lékařů z nemocnice v americkém Bostonu se jako prvnímu na světě podařila úspěšná transplantace ledviny z geneticky modifikovaného prasete živému člověku. Nemocnice Massachusetts General Hospital (MGH) to oznámila s tím, že 62letému pacientovi se po operaci daří dobře a brzy by mohl být propuštěn. Podle deníku The New York Times (NYT) dává průlom naději statisícům Američanů s nemocnými ledvinami.

Takzvaná nemoc modrých oušek poškozuje už desítky let chovatele prasat a ani v dnešní době se stále nedá dobře léčit. Vědci ale teď našli řešení, které spočívá v úpravě genomu vepřů.

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.

Evropská unie podle špičkových vědců podceňuje výzkum geneticky modifikovaných plodin, které by ji mohly ochránit před mnoha riziky klimatické změny. Místo věcné diskuse podle nich dochází k vyvolávání strachu.

Britské a americké úřady oznámily, že jako první na světě povolily genovou terapii, která může vyléčit srpkovitou anémii a ještě další dědičnou nemoc, která způsobuje poruchy krve. Jako první tento krok na konci listopadu udělal britský regulátor, teď na začátku prosince se připojil i americký.

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.

Český biochemik z Univerzity v Curychu Martin Jínek byl u objevu, který má potenciál změnit samotnou podstatu lidstva a evoluce. Díky metodě genetických nůžek CRISPR-Cas9 je možné cíleně a relativně jednodušeji než dříve měnit DNA rostlin, zvířat a také lidí. Souvislosti této genetické revoluce komentuje Jínek v novém dílu pořadu Bilance s podtitulem Jak se tvoří člověk 2.0. Televizní premiéru má v pondělí ve 21:55 na ČT1.

Vědci z univerzity v Tel Avivu varují, že léčba pomocí biotechnologie CRISPR může poškodit genom. „Metoda úpravy genů CRISPR je velmi účinná, ale ne vždy bezpečná. Někdy se rozštěpené chromozomy neobnoví a dojde k narušení stability genomu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo podpořit vznik rakoviny,“ upozornili autoři nové studie.

Kompletně zveřejněná mapa lidského genomu nově neukazuje jen jednotlivé geny, ale i jejich funkce. Podle jejich autorů, kteří využili „genetické nůžky“ CRISPR, by mohla pomoci vědcům napříč obory.

Vědci ze Georgijské státní univerzity upravili genetiku křečků zlatých ve snaze zasáhnout do toho, jak hlodavci reagují. Při experimentu zjistili, že biologie sociálního chování může být výrazně složitější, než se předpokládalo.

Pokud by se podařilo kočkám odstranit z těla geny, které vyrábí určitý protein, přestaly by u lidí tato domácí zvířata vyvolávat alergie. Týmu amerických genetiků se to teď v laboratorních podmínkách podařilo, k reálnému užití je ale ještě daleko.

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Vědci opravili mutace způsobující cystickou fibrózu v lidských kmenových buňkách. Využili na to novou biotechnologii, která umí měnit, mazat a přesouvat části DNA. V tomto případě nahradili vadný kus DNA zdravým kouskem.

Vědci, kteří zkoumali biologické vzorky z bažin na západě USA, tam našli doposud neznámé struktury DNA. Jsou velmi pozoruhodné, protože umí asimilovat geny mikroorganismů v jejich okolí. Autorům výzkumu tím natolik připomínaly rasu Borgů ze sci-fi seriálu Star Trek, že je tak začali nazývat.

První laboratorní pokusy ukazují, že by se proti viru SARS-CoV-2 dala použít biotechnologie CRISPR – tedy takzvané genetické nůžky. Podle studie v odborném časopise Nature Communications by se tímto způsobem dalo zabránit viru v množení.

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu.

Experti z Telavivské univerzity představili své úspěchy v boji proti rakovině. Ukázali, že genetický nástroj CRISPR/Cas9 je velmi účinný při léčbě rakovinných metastáz. Jedná se podle nich o velmi povzbudivé zjištění při hledání obecného léku proti rakovině.

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.