Použití genetických nůžek CRISPR může vést až ke vzniku rakoviny, varuje izraelský výzkum

Vědci z univerzity v Tel Avivu varují, že léčba pomocí biotechnologie CRISPR může poškodit genom. „Metoda úpravy genů CRISPR je velmi účinná, ale ne vždy bezpečná. Někdy se rozštěpené chromozomy neobnoví a dojde k narušení stability genomu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo podpořit vznik rakoviny,“ upozornili autoři nové studie.

Výzkum se pokusil odhalit rizika při používání léčby pomocí CRISPRu. Jde o inovativní metodu, jejíž autoři dostali za tento objev Nobelovu cenu. Umožňuje stříhat a upravovat DNA, takže umí smazat, přemístit, nebo dokonce nahradit špatný gen nebo řadu genů. Už nyní se používá k léčbě onemocnění, jako je rakovina, jaterní a střevní choroby a různé genetické syndromy.

Když ale vědci zkoumali dopady této technologie na T-lymfocyty, tedy bílé krvinky imunitního systému, zjistili, že u významného procenta ošetřených buněk došlo ke ztrátě genetického materiálu. Týkalo se to asi deseti procent buněk. Když se to stane, může to podle autorů vést ke vzniku méně stabilního genomu, který se zase může stát příčinou rakoviny. Výsledky vyšly ve vědeckém časopise Nature Biotechnology.

Vědci vyšli z toho, že příčinou vzniku rakoviny bývá často právě poškození genomu, tedy něco podobného, co cíleně provádí CRISPR. V této studii opakovali úplně první experiment s touto léčbou, při níž rozštěpili genom T-lymfocytů na chromozomech 2, 7 a 14 (z 23 párů chromozomů lidského genomu). Pomocí sekvenování RNA analyzovali každou buňku zvlášť a změřili úroveň exprese každého chromozomu v každé buňce. Ukázalo se, že dochází k jejich poškození – a to tím víc, čím víc chromozomů se štěpilo.

„Sekvenování RNA v jedné buňce a výpočetní analýzy nám umožnily získat velmi přesné výsledky. Zjistili jsme, že příčinou rozdílů v poškození bylo přesné místo štěpení na každém ze tří chromozomů. Celkově naše zjištění ukazují, že více než devět procent T-buněk geneticky upravených technikou CRISPR ztratilo významné množství genetického materiálu. Taková ztráta může vést k destabilizaci genomu, což by mohlo podpořit vznik rakoviny.“

Na základě svých zjištění vědci upozorňují, že při používání terapeutických metod CRISPR je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Navrhují také alternativní, méně rizikové metody pro konkrétní lékařské postupy a doporučují další výzkum dvou druhů možných řešení: snížení produkce poškozených buněk nebo identifikace poškozených buněk a jejich odstranění před podáním léku pacientovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 16 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 18 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 23 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...