Použití genetických nůžek CRISPR může vést až ke vzniku rakoviny, varuje izraelský výzkum

Vědci z univerzity v Tel Avivu varují, že léčba pomocí biotechnologie CRISPR může poškodit genom. „Metoda úpravy genů CRISPR je velmi účinná, ale ne vždy bezpečná. Někdy se rozštěpené chromozomy neobnoví a dojde k narušení stability genomu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo podpořit vznik rakoviny,“ upozornili autoři nové studie.

Výzkum se pokusil odhalit rizika při používání léčby pomocí CRISPRu. Jde o inovativní metodu, jejíž autoři dostali za tento objev Nobelovu cenu. Umožňuje stříhat a upravovat DNA, takže umí smazat, přemístit, nebo dokonce nahradit špatný gen nebo řadu genů. Už nyní se používá k léčbě onemocnění, jako je rakovina, jaterní a střevní choroby a různé genetické syndromy.

Když ale vědci zkoumali dopady této technologie na T-lymfocyty, tedy bílé krvinky imunitního systému, zjistili, že u významného procenta ošetřených buněk došlo ke ztrátě genetického materiálu. Týkalo se to asi deseti procent buněk. Když se to stane, může to podle autorů vést ke vzniku méně stabilního genomu, který se zase může stát příčinou rakoviny. Výsledky vyšly ve vědeckém časopise Nature Biotechnology.

Vědci vyšli z toho, že příčinou vzniku rakoviny bývá často právě poškození genomu, tedy něco podobného, co cíleně provádí CRISPR. V této studii opakovali úplně první experiment s touto léčbou, při níž rozštěpili genom T-lymfocytů na chromozomech 2, 7 a 14 (z 23 párů chromozomů lidského genomu). Pomocí sekvenování RNA analyzovali každou buňku zvlášť a změřili úroveň exprese každého chromozomu v každé buňce. Ukázalo se, že dochází k jejich poškození – a to tím víc, čím víc chromozomů se štěpilo.

„Sekvenování RNA v jedné buňce a výpočetní analýzy nám umožnily získat velmi přesné výsledky. Zjistili jsme, že příčinou rozdílů v poškození bylo přesné místo štěpení na každém ze tří chromozomů. Celkově naše zjištění ukazují, že více než devět procent T-buněk geneticky upravených technikou CRISPR ztratilo významné množství genetického materiálu. Taková ztráta může vést k destabilizaci genomu, což by mohlo podpořit vznik rakoviny.“

Na základě svých zjištění vědci upozorňují, že při používání terapeutických metod CRISPR je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Navrhují také alternativní, méně rizikové metody pro konkrétní lékařské postupy a doporučují další výzkum dvou druhů možných řešení: snížení produkce poškozených buněk nebo identifikace poškozených buněk a jejich odstranění před podáním léku pacientovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...