Použití genetických nůžek CRISPR může vést až ke vzniku rakoviny, varuje izraelský výzkum

Vědci z univerzity v Tel Avivu varují, že léčba pomocí biotechnologie CRISPR může poškodit genom. „Metoda úpravy genů CRISPR je velmi účinná, ale ne vždy bezpečná. Někdy se rozštěpené chromozomy neobnoví a dojde k narušení stability genomu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo podpořit vznik rakoviny,“ upozornili autoři nové studie.

Výzkum se pokusil odhalit rizika při používání léčby pomocí CRISPRu. Jde o inovativní metodu, jejíž autoři dostali za tento objev Nobelovu cenu. Umožňuje stříhat a upravovat DNA, takže umí smazat, přemístit, nebo dokonce nahradit špatný gen nebo řadu genů. Už nyní se používá k léčbě onemocnění, jako je rakovina, jaterní a střevní choroby a různé genetické syndromy.

Když ale vědci zkoumali dopady této technologie na T-lymfocyty, tedy bílé krvinky imunitního systému, zjistili, že u významného procenta ošetřených buněk došlo ke ztrátě genetického materiálu. Týkalo se to asi deseti procent buněk. Když se to stane, může to podle autorů vést ke vzniku méně stabilního genomu, který se zase může stát příčinou rakoviny. Výsledky vyšly ve vědeckém časopise Nature Biotechnology.

Vědci vyšli z toho, že příčinou vzniku rakoviny bývá často právě poškození genomu, tedy něco podobného, co cíleně provádí CRISPR. V této studii opakovali úplně první experiment s touto léčbou, při níž rozštěpili genom T-lymfocytů na chromozomech 2, 7 a 14 (z 23 párů chromozomů lidského genomu). Pomocí sekvenování RNA analyzovali každou buňku zvlášť a změřili úroveň exprese každého chromozomu v každé buňce. Ukázalo se, že dochází k jejich poškození – a to tím víc, čím víc chromozomů se štěpilo.

„Sekvenování RNA v jedné buňce a výpočetní analýzy nám umožnily získat velmi přesné výsledky. Zjistili jsme, že příčinou rozdílů v poškození bylo přesné místo štěpení na každém ze tří chromozomů. Celkově naše zjištění ukazují, že více než devět procent T-buněk geneticky upravených technikou CRISPR ztratilo významné množství genetického materiálu. Taková ztráta může vést k destabilizaci genomu, což by mohlo podpořit vznik rakoviny.“

Na základě svých zjištění vědci upozorňují, že při používání terapeutických metod CRISPR je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Navrhují také alternativní, méně rizikové metody pro konkrétní lékařské postupy a doporučují další výzkum dvou druhů možných řešení: snížení produkce poškozených buněk nebo identifikace poškozených buněk a jejich odstranění před podáním léku pacientovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.