Aleksandar Vučić

Srbská policie se v noci v Bělehradě znovu střetla s protivládními demonstranty. Největší nepokoje se odehrály ve čtvrti Vračar, kde bylo podle agentury AP zadrženo na osmdesát lidí. Více než osm měsíců trvající vlna odporu proti vládě prezidenta Aleksandra Vučiče pokračuje v nové podobě – protestující staví v Bělehradě i dalších městech barikády. Prezident už v úterý večer zdůraznil, že blokování důležitých objektů není povoleno. „Všichni budete zatčeni,“ pohrozil.

Desítky protivládních demonstrantů byly v sobotu zadrženy při střetech s pořádkovou policií v srbském hlavním městě Bělehradu při masovém shromáždění proti prezidentovi Aleksandaru Vučičovi, jehož účastníci požadovali předčasné parlamentní volby, informovala agentura AP. Protest desítek tisíc demonstrantů se konal po téměř osmi měsících vytrvalých projevů nesouhlasu vedených srbskými vysokoškolskými studenty.

V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum. Třídenní program zahájil projev prezidenta Petra Pavla, podle něhož na sebe musí vzít Evropa větší zodpovědnost. On-line se připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na důležitost posílení obranných kapacit a zintenzivnění výroby dronů. Vystoupil rovněž premiér Petr Fiala (ODS). Ten bezpečnostní krizi označil za „test evropské politiky“.

Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se konal regionální summit jihovýchodní Evropy. Ujistil, že jeho země zůstane věrná mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda. Za dvanáct let, co je Vučić u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik Ukrajinu navštívil. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.

Srbská vláda zákonem omezila množství času, které mohou univerzitní profesoři věnovat výzkumu, čímž je připravila o značnou část příjmů a podkopává tak i jejich budoucí kariérní vyhlídky. Krok vnímají jako odplatu za svou podporu rozsáhlých protivládních protestů, do jejichž čela se postavily právě univerzity, a zejména studenti, píše server Balkan Insight.

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.

Právě před půl rokem pád přístřešku na nádraží v srbském Novém Sadu usmrtil šestnáct lidí. Tragédie v zemi spustila vlnu nebývalých protestů. Podle jejich účastníků je neštěstí důsledkem korupce a nepotismu systému, v jehož čele stojí prezident Aleksandar Vučić. Dlouholetý lídr země demonstranty viní ze snahy svrhnout vládu.

Srbský parlament ve středu vyslovil důvěru nové vládě premiéra Djura Macuta, která krátce poté složila i přísahu. Macut chce uklidnit situaci v Srbsku, kde se konají silné protesty proti vládě a korupci. Podle kritiků je však jedno, kdo premiérský post zastává, protože ve skutečnosti vládne prezident Aleksandar Vučić.

V několika slovenských městech opět vyšli do ulic lidé na protest proti současné vládě premiéra Roberta Fica (Smer). Podle demonstrantů kabinet „likviduje právní stát, kulturu, životní prostředí i demokratické principy a hodnoty“. Zástupci občanského sektoru v Bratislavě kritizovali také připravované změny ve fungování nevládních organizací. Účast na akci v hlavním městě podle odhadu sice dosáhla úrovně srovnatelné s předchozími dvěma demonstracemi, byla ale výrazně nižší než například na začátku února.

Srbský prezident Aleksandar Vučić po sobotním masivním protestu v Bělehradě bez bližších detailů slíbil změny. Pamětníci popisují demonstraci jako největší od pádu Slobodana Miloševiče před čtvrt stoletím. Protesty spuštěné vysokoškolskými studenty mají podporu napříč celou společností. Volají po vládě práva a odpovědnosti veřejných činitelů. Pomyslnou rozbuškou se stalo neštěstí na nádraží v Novém Sadu.

Desítky tisíc lidí vedených vysokoškolskými studenty vyšly do ulic Bělehradu protestovat proti vládě. Viní ji z korupce a nedostatečného prošetření loňského neštěstí v Novém Sadu. Kabinet pochybení odmítá. Do ulic vyšli i zastánci vlády a stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče, který čelí kritice za stav země. Ke konci protestu policie zaznamenala potyčky mezi příznivci obou táborů.

Stovky demonstrantů v noci zablokovaly budovu srbské státní televize a rozhlasu RTS v Bělehradě. Protestují tak proti způsobu, jakým médium informuje o studentském protivládním hnutí, napsala agentura AFP. Jedna z moderátorek dříve označila demonstrující studenty za „hordu“.

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.

V Srbsku uspořádali u příležitosti Dne státnosti další demonstraci odpůrci vlády prezidenta Aleksandara Vučiče. Série protestů přišla po loňské tragédii u nádraží v Novém Sadu. Na jiném místě bylo setkání příznivců Vučiče.

V nedělních parlamentních volbách v Kosovu zvítězila strana Sebeurčení (Vetevendosje) současného premiéra Albina Kurtiho. Po sečtení více než 93 procent hlasů má jeho levicové uskupení nakročeno k získání relativní, ale ne absolutní většiny. Bude tak muset hledat spojence. Kurtiho kritici namítají, že premiér nesplnil sliby ohledně zlepšení stavu školství a zdravotnictví, jeho politika prý zemi „oddálila od tradičních západních spojenců“. S jeho zvolením není spokojená ani řada kosovských Srbů, kteří žijí na severu země.

Srbsko má za sebou další velké protesty proti vedení země, které se z Bělehradu přesunuly do města Novi Sad, kde došlo k neštěstí, které masivní demonstrace spustilo. V listopadu 2024 se tam zřítila část čerstvě renovované nádražní haly a zahynulo patnáct lidí. Tři měsíce stará tragédie podle protestujících odráží dění v zemi, kterému už jedenáctým rokem dominuje současný prezident Aleksandar Vučić.

Srbský premiér Miloš Vučević oznámil, že odstupuje. Demisi podal po týdnech protestů, které začaly po listopadovém neštěstí v Novém Sadu, kde zhroucení betonového přístřešku u vchodu na nádraží nepřežilo patnáct lidí. Demonstranti míní, že za tragédií stojí korupce, nepotismus a odbyté práce při rekonstrukci za účasti čínských firem. Prezident Aleksandar Vučić po večerním jednání vlády oznámil, že se do deseti dní rozhodne, jestli se budou konat volby, nebo bude sestaven nový kabinet.

Soud v Bělehradu vynesl rozsudek nad Vladimirem a Miljanou Kecmanovičovými, rodiči chlapce, který loni na jaře zastřelil deset lidí na základní škole. Otec útočníka má strávit 14,5 roku za mřížemi, jeho manželka pak tři roky. Odsouzeni byli za trestný čin obecného ohrožení a nedovolené držení zbraní, uvedla srbská televize B92. Rozsudek je zatím nepravomocný. Státní zástupce uvedl, že se proti němu odvolá.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijal slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který je v Rusku na pracovní návštěvě. Slovenský předseda vlády po jednání sdělil, že s Putinem hovořil o dodávkách plynu na Slovensko. O cestě prý předem informoval představitele EU. Fico je třetím premiérem členské země Evropské unie, který od začátku plnohodnotné invaze ruských vojsk na Ukrajinu z února 2022 jednal s Putinem osobně v Rusku. Slovenská opozice Ficovu návštěvu tvrdě odsoudila.

Srbský prezident Aleksandar Vučić odmítá tlak z ulic po pokračujících protestech. Demonstranti požadují systémové změny, které by bojovaly proti korupci. Prezidenta a jemu blízkou vládu viní mimo jiné také z havárie v Novém Sadu, kde při pádu střechy zemřelo patnáct lidí. Hlava státu si kritiku veřejnosti nepřipouští a z destabilizace viní cizí mocnosti.

Policie v Kosovu zatkla osm lidí v souvislosti s explozí, která v pátek večer poškodila kanál přivádějící vodu ke dvěma hlavním elektrárnám v zemi. O zatýkání v sobotu informoval kosovský ministr vnitra Xhelal Sveçla. Kosovští představitelé už v pátek uvedli, že jde o teroristický čin, za kterým stojí Srbsko. Bělehrad ale takové tvrzení odmítl jako nepodložené obvinění.

Ruská armáda podle serveru Meduza po dobytí města Selydove postupuje na západ s cílem obklíčit důležité ukrajinské logistické centrum v Kurachove. Ukrajinské síly se naopak pokoušejí o postup v ruské Kurské oblasti. Šéf americké diplomacie Antony Blinken očekává, že v postupu jim v následujících dnech budou bránit i severokorejští vojáci. Ruský vůdce Vladimir Putin mezitím znovu avizoval odhodlání dosáhnout všech válečných cílů.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.