OSVČ

Svou datovou schránku dosud nezačalo aktivně využívat přes 450 tisíc z více než dvou milionů živnostníků a dalších lidí, kterým ji stát loni povinně zřídil. V každé druhé schránce je přitom psaní od finančního úřadu nebo exekutora. Vyplývá to z aktuálních údajů České pošty a Digitální informační agentury.

Zájem živnostníků o platbu státního nemocenského pojištění klesl. Loni si ho hradilo zhruba 99 tisíc samostatně vydělávajících, tedy asi o tři tisíce méně než v roce předchozím. Celkově přitom živnostníků přibylo, vyplývá z dat České správy sociálního zabezpečení.

Začínající podnikatelé by v prvních měsících nemuseli platit zálohy na sociální pojistné. Počítá s tím koaliční návrh, který má živnostníkům při startu ulevit od vysokých nákladů. Úplně se ale odvodu nevyhnou, doplatit ho budou muset zpětně. Podle části opozice se tak o žádnou pomoc nejedná.

Do středy 10. ledna včetně se můžou živnostníci přihlásit k takzvané paušální dani. Možné je to elektronicky, osobně nebo poštou. Měsíční zálohy proti loňsku vzrostly o sedm set až tisíc pět set korun v závislosti na pásmu daně.

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ.

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.

Tři čtvrtiny české veřejnosti se shodují v tom, že je třeba šetřit s veřejnými penězi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK, která ho provedla od 15. do 17. května mezi 800 lidmi staršími 18 let.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) je přesvědčena, že vládní konsolidační balíček se nejvíce dotkne těch nejchudších obyvatel. ANO se navíc podle ní obává, že škrty budou mít za následek ekonomický kolaps. Podle místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) dopadnou úspory nějakým způsobem na každého, nicméně vláda balíček připravila se sociální citlivostí. „Předchozí vláda se dopustila rozpočtového obžerství. Museli jsme reagovat,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Podle premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) zatím není žádná dohoda ohledně možného zvýšení sociálních odvodů živnostníků. Podle Fialy je ale namístě o tom mluvit. Stanjura zase uvedl, že rozhodnutí o nižší valorizaci penzí je zodpovědné. Opozice chce případné jednání o nižší valorizaci ve sněmovně blokovat.

Jak stát může pomoci živnostníkům, kteří se dostanou do finančních potíží? V dalším díle pořadu Drahé Česko hovořila Ludmila Navrátilová z oddělení nepojistných sociálních dávek Generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

S povinností, aby měly všechny právnické osoby a živostníci datovou schránku, vzroste jejich počet začátkem příštího roku více než dvojnásobně. Nyní jich je necelých 1,7 milionu, přibýt by podle ministerstva vnitra mělo dalších 2,2 milionu schránek. Živnostníci a právnické osoby, kteří datovou schránku zatím nemají – například společenství vlastníků – ji automaticky dostanou v prvním čtvrtletí roku 2023. Náklady na jejich zavedení vyčíslilo ministerstvo na 21 milionů korun.

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

Rozhodnutí o mimořádném příspěvku pro rodiny vláda odložila o týden. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) jsou známy detaily, akorát se nyní řeší, jak bude vyplácení dávky technicky fungovat. S tím ale nesouhlasí šéfka opozičních poslanců ANO Alena Schillerová, podle ní řada věcí dořešena není, a proto navrhuje vyplatit peníze všem rodinám. O jednorázové pomoci debatovali politici v Událostech, komentářích.

Příspěvek pět tisíc korun by měl stát vyplatit na děti, kterým letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu hrubého o ni budou muset požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v CzechPointech. U zaměstnaných se bude příjem zjišťovat ze základu pro odvody a u živnostníků a podnikatelů z daňových přiznání. Při dalším zdražování by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku ještě zopakovat. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo ministerstvo práce.

Od začátku epidemie se v Česku covidem-19 prokazatelně nakazily dva miliony lidí. V neděli testy odhalily 8244 případů, což je dosud nejvyšší nedělní počet. Za posledních šest dní přibylo sto tisíc nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Od pondělí se v Česku až na výjimky už neuznávají testy na koronavirus jako covidový certifikát. Na základních a středních školách probíhá plošné testování. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) na večerním jednání navrhne vládě, aby kvůli epidemii koronaviru vyhlásila nouzový stav.

Stát letos dostává méně peněz z výdělků lidí. Inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo oproti loňsku o víc než čtvrtinu. Projevilo se zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení odvodů, navíc vzrostla i sleva na poplatníka.

Počet nových případů koronaviru v Česku dál roste. Reprodukční číslo ve středu poprvé od půlky dubna překročilo hodnotu jedna, která ukazuje na zrychlování šíření epidemie. V úterý testy v Česku odhalily 160 případů nemoci covid-19, téměř o polovinu víc než před týdnem. Nejhorší situace je v Praze. Firmám i živnostníkům končí plošná povinnost pravidelného testování. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce vládě ale navrhnout, aby lidé po návratu z dovolené předložili zaměstnavateli negativní test na koronavirus. Podstupovat testy nebude nadále nutné ani ve školách, což se může týkat například letních termínů zkoušek na univerzitách. Živnostníci mají také poslední možnost požádat o ošetřovné za duben a květen.

Dlouhou uzávěru ekonomiky kvůli opatřením proti koronaviru letos v maloobchodu nepřežilo více než dva tisíce firem a deset tisíc živnostníků. Aktuálně je podle statistik poradenské a analytické společnosti Dun & Bradstreet v Česku registrováno 34 tisíc společností a přes 173 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které podnikají v maloobchodu. Je to nejméně od roku 2016.

Regulaci provozu restaurací, heren a kasin v aktuálním opatření ministerstva zdravotnictví zrušil v pátek Nejvyšší správní soud. Zásah vstoupí v platnost dnem právní moci rozsudku, tedy po jeho doručení. Ve čtvrtek mezitím klesl počet nových případů covidu v Česku na 672. Bylo to o stovku méně než ve středu a nejmenší čtvrteční přírůstek od konce loňského srpna. Vláda rozhodla, že jako potvrzení o bezinfekčnosti bude podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu, po prodělání nemoci 180 dní. Z neděle na pondělí  se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) otevře registrace k očkování proti covidu pro lidi mezi 35 a 39 lety, od středy pro lidi nad 30 let.