Dauhá

Katar přehodnocuje svou roli prostředníka v rozhovorech o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Dauhá signalizovalo obavy, že snahy o klid zbraní podrývají někteří politici kvůli vlastnímu politickému prospěchu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolil k novému kolu jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří. Netanjahu se předtím setkal s šéfy izraelských tajných služeb. Izraelská delegace tak může znovu odjet do Kataru či Káhiry k rozhovorům, které byly přerušeny před několika dny, informoval deník Ha'arec.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Katar patří k umírněným zemím v regionu, a s takovými je zapotřebí vést dialog, řekl prezident Petr Pavel po jednání s tamním emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. „Shodli jsme se, že bezpečnostní situaci v Gaze je nutné řešit v komplexnějším balíku, který má konkrétní cíl – a tím je forma státnosti pro Palestince,“ konstatoval český prezident.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Teroristické hnutí Hamás propustilo z Pásma Gazy dvě americká rukojmí – matku s dcerou, které drželo od útoku na Izrael 7. října. Podle agentury Reuters to oznámilo ozbrojené křídlo palestinského Hamásu. Informaci následně potvrdila izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Podle Reuters jde o výsledek katarského vyjednávání s Hamásem.

Na fotbalovém hřišti se v úterý setkali diplomatičtí nepřátelé USA a Írán, Spojené státy zvítězily 1:0. Atmosféra před utkáním byla zjitřená. Íránský režim podle CNN vyhrožoval rodinám reprezentantů vězením a mučením, pokud se hráči „nezachovají správně“. Kapitán národního týmu Ehsán Hadžsáfí se ještě před šampionátem vyslovil za podporu protirežimních demonstrací a celý tým před prvním zápasem nezpíval státní hymnu. Na začátku zápasu s USA ale hráči hymnu zpívali, napsal na Twitteru novinář Jerusalem Post Tzvi Joffre.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

Už za necelé dva týdny začne možná nejkontroverznější fotbalový šampionát všech dob. Před jeho začátkem se řeší stav lidských práv v Kataru, špatné pracovní podmínky tamních dělníků i fakt, že se mistrovství koná v zemi bez sportovní historie. Už od počátku se ale mluví především o tom, že si Katar měl pořádaní zajistit korupcí. Nedávné vyjádření bývalého šéfa světové fotbalové asociace Seppa Blattera, během jehož předsednictví byl Katar zvolen jako hostitel šampionátu, situaci ještě vyhrotilo. Blatter totiž veřejně přiznal, že udělit pořadatelství této zemi bylo chybou.

V Kataru vrcholí přípravy na mistrovství světa ve fotbale. V uplynulých týdnech se objevily další zprávy o špatných podmínkách, ve kterých v zemi žijí, pracují a umírají zahraniční dělníci. Vedení země kritiku odmítá. Kontroverzní šampionát startuje 20. listopadu a potrvá do 18. prosince.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve středu v Kataru slavnostně otevřel nové velvyslanectví. Podtrhuje to podle něj rostoucí tendenci vzájemných vztahů. Ministr novinářům v Dauhá řekl, že za hlavní úkol považuje ekonomickou diplomacii. S katarskou stranou se zároveň diskutuje o vzniku ambasády v Praze.

Zástupce světové fotbalové asociace FIFA v principu souhlasí se zřízením mezinárodního fondu pro zahraniční dělníky v Kataru. Měsíc před vypuknutím prvního mistrovství světa v arabské zemi čelí organizace kritice Rady Evropy i lidskoprávních agentur. Dle britského tisku zahynulo na stavbě stadionů v bohatém emirátu za posledních jedenáct let šest a půl tisíce dělníků, desítky tisíc utrpěly zranění. Odškodňovací fond by měl mít 440 milionů dolarů.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu vyzval země produkující ropu a zemní plyn, aby zvýšily těžbu, a Rusko tak nemohlo své nerostné bohatství využívat k „vydírání“ ostatních. Ve svém projevu na mezinárodní konferenci Fórum v Dauhá Zelenskyj během videopřenosu uvedl, že země jako Katar by mohly přispět ke stabilizaci Evropy. Ukrajinský prezident rovněž upozornil na narušení dodávek potravin způsobené invazí.

Pořadatelé listopadového fotbalového mistrovství světa v Kataru čelí kritice kvůli podmínkám stavebních dělníků z chudších zemí, kteří umírají na následky těžké práce v celodenním horku. Nuzné podmínky pracovníků vyznívají o to tristněji, že nesrovnatelnou péči věnuje bohatá pouštní země pěstovanému fotbalovému trávníku. Ochlazuje ho studeným vzduchem a zavlažuje odsolenou mořskou vodou.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Z mezinárodního letiště v Kábulu odletělo několik vnitrostátních spojů státní letecké společnosti Ariana Afghan Airlines. Agentuře AP to řekl zástupce letiště, skrz které byly v posledních týdnech evakuovány desítky tisíc lidí. V polovině srpna ovládlo většinu Afghánistánu islamistické hnutí Taliban. V posledních dnech se bojuje o údolí Pandžšír. Tamní vůdce odboje Ahmad Masúd podle agentury Reuters uvedl, že je ochoten jednat o ukončení bojů. Hovořit s islamisty chce i německá kancléřka Angela Merkelová o evakuacích svých spolupracovníků.

Nový Zéland stáhne do května své poslední vojáky z Afghánistánu, oznámila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová. Země počet armádních příslušníků na místě v posledních letech neustále snižovala.

Vojáci mezinárodní aliance z Afghánistánu zřejmě neodejdou do konce dubna a nedodrží tak termín, na němž se domluvilo povstalecké hnutí Tálibán se Spojenými státy. Informovala o tom v neděli agentura Reuters s odvoláním na čtyři vysoce postavené představitele NATO. Zároveň upozornila, že takový krok by mohl vyvolat napjaté vztahy s povstalci.

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších 31 utrpělo zranění při sobotním raketovém útoku v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury AP o tom informovalo afghánské ministerstvo vnitra. Zasaženy byly převážně obytné čtvrti. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Afghánská vláda v pondělí odsouhlasila propuštění čtyř stovek vězněných příslušníků Talibanu, které si hnutí klade jako jednu z podmínek pro zahájení mírových jednání. Ta by měla začít v katarském Dauhá týden poté, co bude poslední skupina vězňů propuštěna na svobodu. S odvoláním na afghánskou vládu o tom informovala agentura Reuters.

Zástupci islamistického hnutí Taliban se v pátek sešli v katarské metropoli Dauhá s velitelem aliančních jednotek v Afghánistánu. S odvoláním na mluvčího Talibanu o tom informovala agentura Reuters. Vyzvali Spojené státy, aby přestaly s útoky v afghánských regionech, které nejsou bojovými oblastmi. USA, jež s Talibanem na konci února podepsaly mírovou dohodu, popřely, že by útočily na civilisty.

Americké síly poprvé od víkendového podpisu klíčové mírové dohody v Dauhá zaútočily ze vzduchu na bojovníky Talibanu na jihu Afghánistánu. Podle USA šlo o reakci na útoky na afghánské síly, při kterých zemřelo nejméně dvacet vojáků a policistů. Zástupci Spojených států vyzvali Taliban, aby podobné útoky ukončil.

Svět s napětím očekává historický podpis první fáze mírové dohody mezi Američany a hnutím Taliban. Postupně by tak mohla skončit osmnáctiletá afghánská občanská válka. Taliban slibuje, že země nebude základnou pro teroristy, USA zase nabídly odchod cizích vojsk. V čele amerických vyjednavačů stojí od roku 2018 zkušený diplomat Zalmay Khalilzad, který z administrativy Bílého domu rozumí Afghánistánu nejlépe. Sám z něj totiž pochází.