Buzz Aldrin

Američtí vědci pracují na botách, do nichž se obují nohy astronautů, kteří se projdou po Měsíci. Tato obuv musí vydržet extrémy a musí mít vlastnosti, jež je velmi obtížné zkombinovat.

Ve věku devadesáti let zemřel americký „zapomenutý“ astronaut Michael Collins. Jeho rodina podle agentury Reuters sdělila, že ve středu podlehl rakovině. Astronaut byl členem památné výpravy Apolla 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins však musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se Armstrong a Buzz Aldrin z „procházky“ na Měsíci vrátí.

Před pěti desetiletími se poprvé v historii kosmonautiky po povrchu Měsíce rozjela robotická kola. Sovětskému kosmickému vozítku Lunochod 1 trvala cesta k zemské družici necelých sedm dní, svého cíle dosáhlo 17. listopadu 1970. Dálkově řízený robot na Měsíci zkoumal terén, sbíral vzorky hornin a pořizoval snímky.

Američtí astronauti by při první misi s přistáním na Měsíci po více než 50 letech měli v roce 2024 strávit na lunárním povrchu šest a půl dne. To je téměř dvojnásobek nejdelších pobytů astronautů při někdejších výpravách v rámci programu Apollo. Podle serveru Space.com to během virtuálního semináře věnovaného návratu člověka na Měsíc řekla Lindsay Aitchisonová, inženýrka americké vesmírné agentury NASA pracující na vývoji nových skafandrů.

Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.

Astronauti mise Apollo 11 měli dva základní úkoly: dostat se na Měsíc a přivézt z něj na Zemi vzorky. Aby na ně měli v návratovém modulu dost místa, museli po sobě zanechat spoustu odpadu. Další mise v tom pokračovaly – v nezmenšené míře.

Když lidé před 50 lety poprvé přistáli na Měsíci, byla to pro mnohé Američany jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách – ve velkém výzkumu Pew Research Center se přistání umístilo jako sedmá největší věc v dějinách. Není divu, že se tolikrát objevuje v kulturních i popkulturních odkazech.

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.

Za 1,82 milionu dolarů (asi 41,5 milionu korun) se vydražily tři originální nahrávky zachycující první kroky člověka na Měsíci v roce 1969, oznámila to v sobotu aukční síň Sotheby's. Nahrávky pořízené americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) patřily dosud tehdejšímu stážistovi NASA, který je v 70. letech koupil za 218 dolarů, informovala americká televize CNN. V USA i v jiných zemích světa si v sobotu připomněli 50. výročí prvního přistání na Měsíci řadou akcí.

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.

Přesně před padesáti lety lidé poprvé vystoupili na povrch Měsíce. Byli to Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Ještě předtím ale museli při sestupu z oběžné dráhy řešit řadu nečekaně velkých problémů, s nimiž při plánování mise nepočítali.

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

Americký astronaut Neil Armstrong před půlstoletím jako první člověk stanul na povrchu Měsíce. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 po čtyřdenním letu úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. Armstrong pak udělal pověstný „velký skok pro lidstvo“, při němž mu asistoval kolega Buzz Aldrin.

Prezident Nixon byl připravený i na situaci, kdyby první přistání na Měsíci neuspělo a posádka by před ním, během něj nebo po něm zahynula. Měl pro tento scénář dokonce napsaný speciální projev, který naštěstí nemusel nikdy pronést.

Šlo o největší mírový projekt, se kterým se do té doby člověk potýkal. Bylo to jako vytvořit deset Panamských kanálů nebo tři Projekty Manhattan: Přistání člověka na Měsíci je příběh mnoha. Je to příběh nejen Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse, ale i statisíců dalších lidí.

Kdo byli muži, kteří jako první v dějinách chodili po měsíčním povrchu? Stát se v šedesátých letech dvacátého století astronautem bylo nesmírně náročné. Šanci měli jen nejlepší z nejlepších a museli mít reálnou zkušenost s válkou.

Před 50 lety vyrazili lidé k Měsíci. V 9:32 východoamerického letního času vystartovalo Apollo 11. Astronauty vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější raketa historie – obří Saturn V.

Před půl stoletím se poprvé člověk vydal na Měsíc a také tam přistál. Šlo o jeden z nejdůležitějších symbolických kroků, které se lidstvu podařily. Co všechno o výjimečné misi Apolla 11 víte a nevíte? Otestujte se:

„Generace snily o tom, že se člověk vydá na procházku neznámým Měsícem. Byl jsem u toho, když se tento sen začal naplňovat,“ vzpomíná publicista Karel Pacner.

Washington – Zatím poslední stopy v měsíčním prachu zanechala lidská noha 11. prosince 1972, kdy zde úspěšně přistála mise Apolla 17 pod vedením astronauta s českými předky Eugena Cernana. Plány na další cesty na jedinou přirozenou družici Země ale velmoci neopustily. V hledáčku má vesmírné expedice na Měsíc kromě Spojených států i Čína.

New York - Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který se prošel po Měsíci. Armstrong na povrch Měsíce vstoupil v červenci 1969 jako velitel mise Apollo 11 a udělal tak pověstný „velký skok pro lidstvo“. Někdejší vojenský pilot poslední čtvrtstoletí strávil v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. O jeho úmrtí informoval americký server nbcnews.com, který připomíná, že Armstrong nedávno prodělal operaci srdce.

Washington - Spojené státy americké i zbytek světa si dnes připomínají start mise Apollo 11. Ten proběhl 16. července 1969 z Mysu Canaveral v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě a k Měsíci vynesl trojčlennou posádku - Neila Armstronga, Edwina Aldrina a Michaela Collinse. Když Američané o čtyři dny později na Měsíci skutečně přistáli a Armstrong pronesl slavnou větu „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“, zapsala se trojice astronautů nejen do dějin dobývání kosmu, ale i učebnic světové historie. Vedle vědeckého a technického rozměru totiž mise Apollo 11 splnila v době studené války i funkci politickou.

Washington - Spojené státy si dnes připomínají výročí vylodění amerických kosmonautů na Měsíci. Díky posádce mise na Měsíc z vesmírné lodě Apollo 11 velitele Neila Armstronga, kterou dále tvořili Michael Collins a Edwin Aldrin, přesně 20. července 1969 USA ukázaly světu, kdo hraje ve výzkumu vesmíru prim. „Orel přistál“, zaznělo ve chvíli, kdy po čtyřech dnech letu kosmická loď dosedla úspěšně na Měsíc. Trojici astronautů se tak otevřela cesta k prvním krokům po jediné přirozené družici Země.