Washington - Spojené státy si dnes připomínají výročí vylodění amerických kosmonautů na Měsíci. Díky posádce mise na Měsíc z vesmírné lodě Apollo 11 velitele Neila Armstronga, kterou dále tvořili Michael Collins a Edwin Aldrin, přesně 20. července 1969 USA ukázaly světu, kdo hraje ve výzkumu vesmíru prim. „Orel přistál“, zaznělo ve chvíli, kdy po čtyřech dnech letu kosmická loď dosedla úspěšně na Měsíc. Trojici astronautů se tak otevřela cesta k prvním krokům po jediné přirozené družici Země.
Američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli na Měsíci 20. července 1969 ve 21 hodin, 17 minut a 39 sekund středoevropského času. Armstrongovo oznámení: „Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!“ se všeobecně považuje za první slova z povrchu Měsíce, ačkoli fakticky to byla Aldrinova slova „hladké přistání“, která vyslovil poté, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu tohoto satelitu Země.
Při přistání v oblasti s názvem Moře klidu posádka musela zvládnout přetížený počítač, který nečekaně zpracovával více dat, než se čekalo. „Odhadoval jsem, že šance na přistání a úspěšný návrat na Zemi nebyly o moc lepší než 50:50,“ přiznal člen posádky Michael Collins. Zpátky na Zemi přistáli astronauti 24. července na hladině Tichého oceánu.
Hnacím motorem byla studená válka i touha po poznání
Přistání Američanů na Měsíci bylo uprostřed studené války důležitým a prestižním úspěchem vůči tehdejšímu Sovětskému svazu. „Studená válka byla jedním z důležitých hnacích motorů, ale myslím, že to nebyl jediný hnací motor, byly tam jiné, například legitimní touha po rozšíření lidského horizontu, přirozený vývoj vědy a konečně pak také normální lidská soutěživost,“ komentuje to Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů.
Start raketoplánu i první kroky astronautů sledoval přímo v americkém Houstonu český publicista Karel Pacner. „Nejvíce asi zapůsobilo, když Armstrong vstoupil na povrch Měsíce a řekl tu památnou větu. To se nedá popsat,“ vzpomíná. Když se lidská noha poprvé otiskla do povrchu Měsíce, pronesl tehdy velitel posádky legendární větu: „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“.
"Mě zajímala psychologie lidí, to obrovské nadšení. Protože (Američané) měli trauma z toho, že Rusové je předběhli s Gagarinem a se vším. A teď je konečně nejen dohnali, ale předhonili," vzpomíná na událost senátor a novinář Jiří Dienstbier, který byl v Houstonu taktéž přítomen.
Projekt přistání člověka na Měsíci v roce 1961 vyhlásil prezident John Fitzgerald Kennedy, stál kolem 25 miliard dolarů a zaměstnával 400 tisíc lidí. Lety na Měsíc NASA ukončil o tři roky později. Za tu dobu zemský satelit navštívilo dvanáct kosmonautů.
K výročí 40 let od odstartování mise Apollo 11 uvolnil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) záběry mapující celou misi americké posádky k Měsíci. Zájemci tak budou moci díky internetové rekonstrukci na webových stránkách v reálném čase (jen o 40 let později) a v původním znění sledovat průběh jednoho z největších momentů dobývání vesmíru.
