Port-au-Prince

Nejméně 53 tisíc lidí uteklo z haitské metropole za poslední tři týdny. Obyvatelé Port-au-Prince prchají před neutichajícími násilnostmi, které tam rozpoutaly zločinecké gangy. Politická a bezpečnostní krize v jedné z nejchudších zemí světa nemá konce. Naposledy ozbrojenci vyrabovali národní knihovnu.

Porušování lidských práv na Haiti dosáhlo podle OSN zcela nebývalé míry. Vinu nese chaos vyprovokovaný zločineckými gangy. Jejich přestřelky s policií tentokrát ohrožovaly lidi v okolí prezidentského paláce. Zůstalo po nich nejméně pět mrtvých civilistů. Zahraniční vlády proto pokračují v evakuaci svých občanů z ostrova. Politické řešení současné krize přitom zůstává v nedohlednu.

Haiti dál zmítá násilí navzdory ohlášené rezignaci premiéra a prezidenta země Ariela Henryho. Dvanáct lidí zemřelo při pondělním útoku gangů v Pétionville, relativně bohaté čtvrti metropole Port-au-Prince. Gangy vyrabovaly domy a zaútočily i na sídlo soudce, což je podle BBC jasný vzkaz elitám bojujícím o moc. Výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová označila situaci na Haiti za „děsivou“ a přirovnala anarchii k postapokalyptickému filmu Šílený Max.

Haitský premiér Ariel Henry oznámil, že rezignuje a předá moc přechodné vládě, která tuto karibskou zemi dovede k volbám. K tomuto kroku přistoupil po pondělním zasedání Karibského společenství (Caricom), jehož se účastnil i americký ministr zahraničí Antony Blinken a které jednalo o krizové situaci na Haiti. V zemi se koncem února proti vládě vzbouřily gangy, které už několik let ovládají její části. Podle televize CNN hodlá Henry zůstat v úřadu až do jmenování přechodné vlády. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že očekává do dvou dnů na Haiti vytvoření dočasné rady, která posléze jmenuje premiéra přechodného kabinetu. Podle agentury Reuters ale není jasné, jak rychle k tomu dojde, jelikož na Haiti je stále nepřehledná situace.

Silná střelba a nepokoje se přiblížily k sídlu haitského prezidenta v samém srdci Port-au-Prince. Násilí rozpoutaly gangy usilující o svržení vlády. Jejich členové také brání premiérovi v návratu do vlasti. I proto, že nesplnil slib o uspořádání voleb a rozdělení moci. K zásadním politickým změnám ho vyzvaly i Spojené státy americké.

Haitská vláda v neděli večer kvůli stále se zhoršující bezpečnostní situaci vyhlásila výjimečný stav v hlavním městě Port-au-Prince a jeho okolí. Platit bude nejméně tři dny. O víkendu gangy zaútočily na dvě věznice, z té největší v haitské metropoli uteklo několik tisíc vězňů. Podle agentury AFP během víkendu zemřelo nejméně deset lidí. Ozbrojenci žádají rezignaci premiéra Ariela Henryho, který minulý týden z Haiti odletěl, aby dojednal vyslání mezinárodních jednotek.

V hlavním městě karibského Haiti vypukly ve čtvrtek protesty, místní ozbrojené gangy chtějí dosáhnout sesazení premiéra Ariela Henryho. Kabinet v Port-au-Prince ovládá sotva vládní čtvrť, ozbrojenci útočí na policejní stanice i mezinárodní letiště. Desítky tisíc lidí se kvůli událostem zapojily do exodu na venkov. O situaci už jednala i OSN.

Vleklá humanitární krize na Haiti se dál prohlubuje. Obyvatelé nejchudšího státu západní polokoule mají stále menší šanci bídě a všudypřítomnému násilí gangů uniknout. Schválené jednotky OSN zatím nedorazily a tamní vláda nově zakázala lety do Nikaraguy, kam od začátku srpna uprchlo přes 31 tisíc Haiťanů.

Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila vyslání mezinárodní mise na Haiti, které čelí nebývalé vlně násilí. Místní bezpečnostní složky si nedokáží poradit s gangy, které už ovládly většinu země. Misi musí schválit ještě keňský parlament, právě Keňa má totiž stát v jejím čele. Vláda v Nairobi předpokládá, že jednotky na Haiti dorazí začátkem příštího roku.

Americká vláda umožní skoro čtvrt milionu Haiťanů zůstat ve Spojených státech. Obává se o jejich bezpečí, pokud by se vrátili do své domoviny. Dvanáctimilionový karibský stát se od zavraždění prezidenta před rokem a půl propadá do stále hlubšího chaosu. Štáb britské BBC na místě odhalil, že brutální gangy už ovládají větší část hlavního města a okolí.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k rozmístění mezinárodních ozbrojených sil na Haiti, které čelí bezpečnostní krizi kvůli aktivitám zločineckých gangů. Ty od září blokují hlavní ropný terminál v zemi, čímž prohlubují nedostatek pohonných hmot. Zdravotnické úřady po několika letech zaznamenaly také nová úmrtí související s cholerou. Země zmítaná dlouholetými problémy je po loňské vraždě prezidenta Jovenela Moïseho navíc v hluboké politické krizi.

Americké úřady vzaly do vazby bývalého kolumbijského vojáka Maria Antonia Palaciose podezřelého z podílu na vraždě haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Palacios stanul před federálním soudem v Miami. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je obviněný „ze spiknutí za účelem spáchání vraždy nebo únosu mimo území USA a z poskytnutí materiální podpory, jež vedla k vraždě, přičemž mu bylo známo, že materiál bude použit k zavraždění nebo únosu“.

Nejvyšší prokurátor Haiti požádal vyšetřujícího soudce, aby obžaloval premiéra země Ariela Henryho v souvislosti s červencovou vraždou prezidenta Jovenela Moïseho. Předseda vlády by podle prokuratury neměl opustit zemi.

Na Haiti roste nespokojenost kvůli nedostatečné vládní pomoci oblastem, které v sobotu zasáhlo silné zemětřesení. Podle agentury Reuters tam vláda nebyla schopná dopravit dostatečné množství jídla, pitné vody či stanů. Poskytnutí pomoci ztěžují ozbrojené gangy, které kontrolují významné komunikace. Situaci zhoršily i silné deště, jež doprovázely tropickou bouři Grace. Podle posledních údajů na Haiti kvůli zemětřesení zahynuly zhruba dva tisíce lidí, počet ale zřejmě není konečný.

Počet mrtvých po sobotním zemětřesení na Haiti stoupl na 1941, oznámily podle agentury Reuters místní úřady. Bilance se od pondělí zvýšila o pět stovek obětí, záchranáři ale dál pokračují v prohledávání trosek budov. Poškozených nebo zničených domů jsou přitom až desítky tisíc. Na Haiti začal třídenní národní smutek za oběti přírodní katastrofy, zároveň ale ostrov zasáhla tropická bouře Grace, což může situaci výrazně zhoršit.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Za přísných bezpečnostních opatření na Haiti pohřbili zavražděného prezidenta Jovenela Moïseho. Američtí agenti dělají ochranku vdově po prezidentovi, která při atentátu utrpěla zranění. Americká delegace z ceremonie ve spěchu odjela poté, co se z ulic v okolí ozývaly zvuky připomínající střelbu. Lidé na demonstracích ve městě žádali objasnění prezidentovy vraždy.

Haitský prezident Jovenel Moïse několik minut před tím, než byl v noci na sedmého července zavražděn, naléhavě žádal velitele místní policie a známého policistu o pomoc, která ale nedorazila včas. Informoval o tom v neděli deník Miami Herald. Několik minut po posledním telefonátu byl Moïse zastřelen, zatím ale není jasné, kdo za vraždou stojí. Na Haiti, které je nejchudší americkou zemí a léta je zmítáno sociálními nepokoji, protivládními protesty a násilím ozbrojených gangů, se v úterý ujme úřadu nový premiér Ariel Henry.

Vdova po zavražděném haitském prezidentovi Jovenelu Moïsem se po hospitalizaci na americké Floridě vrátila do vlasti, informovala stanice BBC. Tam se Martine Moïseová léčila ze zranění, která utrpěla při smrtelném útoku na manžela sedmého července.

Haitská policie identifikovala 28 členů komanda, které zavraždilo haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Má jít o 26 Kolumbijců a dva Američany haitského původu, uvedl podle tiskových agentur náčelník haitské policie Léon Charles. Přinejmenším osm útočníků je stále na útěku a úřady po nich pátrají, dodal.

Bezpečnostní složky na Haiti zastřelily čtyři členy komanda, které podezírají ze středeční vraždy prezidenta Jovenela Moïseho. Další dvě osoby pak zadržely. Podle zahraničních médií to oznámil šéf místní policie. Ten později zvýšil počet zadržených podezřelých na šest a počet zabitých na sedm. Mezi zadrženými je podle jednoho z haitských ministrů přinejmenším jeden Američan. Pozadí vražedného útoku zůstává podle tiskových agentur nejasné a nejchudší země na západní polokouli se ocitla na pokraji chaosu.

Na Haiti opět dramaticky narůstá počet únosů kvůli výkupnému. Za útoky gangů stojí hlavně zcela nefunkční státní aparát a ekonomická mizérie, kterou v zemi prohlubuje ještě pandemie koronaviru. Oběťmi únosů přitom nejsou nejčastěji bohatí, ale hlavně lidé ze střední třídy. Kromě drobných podnikatelů nebo učitelů také například zástupci církve.

Přesně před deseti lety, 12. ledna 2010 zasáhlo karibské Haiti mohutné zemětřesení. Zemřelo tehdy přes 200 tisíc lidí, dalších 300 tisíc bylo zraněno. O domovy přišly dva miliony lidí. Kvůli zoufalým hygienickým podmínkám navíc v zemi vypukla nejhorší epidemie cholery v novodobé historii. S následky zemětřesení Haiti bojuje dodnes. Miliony obyvatel jsou závislé na mezinárodní potravinové pomoci a tisíce lidí přežívají v provizorních podmínkách.

Na Haiti v pátek vyšly do ulic tisíce lidí na protest proti prezidentovi Jovenelu Moiseovi. Nespokojenci vyrabovali několik obchodů a policejní stanici v hlavním městě Port-au-Prince. Bezpečnostní složky dav rozháněly slzným plynem a střelbou s ostrými náboji, informoval zpravodajský web BBC.