Severní moře

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

Tuleni obecní v Severním moři dodržují bezpečné rozestupy – podobně jako to museli za pandemie covidu-19 dělat lidé. S pomocí leteckých průzkumů to zjistili vědci mapující počty tuleňů kuželozubých a obecných. Studii, podle které mohou tito mořští savci takovým chováním reagovat na předchozí ničivé virové epidemie, zveřejnila britská Královská společnost.

Norská ropná a plynárenská společnost DNO registruje u Norska významný objev plynu a kondenzátu v lokalitě Carmen. Nález je podle sdělení firmy největším v norském kontinentálním šelfu za posledních deset let. Akcie firmy díky zprávě vzrostly o více než 18 procent.

Souostroví Orkneje by mohlo opustit Spojené království a stát se samosprávným územím Norska. Píše o tom BBC nebo The Guardian poté, co se tamní rada rozhodla prozkoumat „alternativní formy správy“, které by ostrovům u severního pobřeží Skotska umožnily získat více ekonomických příležitostí. Jednou z možností je i změna právního postavení v rámci Británie.

Bezprecedentní vlna mořských veder u pobřeží Spojeného království a Irska představuje vážnou hrozbu pro živočišné druhy. Přetrvávající vysoké teploty by v létě mohly vést k masovému úhynu ryb a ústřic, varují vědci.

V blízkosti plynovodů Nord Stream se v období před výbuchy pohybovala ruská plavidla schopná provádět podmořské operace. Podle zpravodajského serveru BBC News to na základě společného pátrání uvedla dánská, norská, švédská a finská veřejnoprávní média. Oficiální vyšetřování útoku na plynovody, které vedou země ležící v blízkosti místa výbuchů, stále pokračuje. Vyšetřovatelé se zatím shodli pouze na tom, že exploze s největší pravděpodobností nebyly nehoda, ale důsledek sabotáže.

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

U nizozemského pobřeží vznikne první komerční farma, kde se budou pěstovat řasy mezi větrnými turbínami na moři.

Německo dokončuje svůj první plovoucí terminál na překládku zkapalněného plynu. Ve Wilhelmshavenu v Severním moři by tankery s LNG mohly kotvit už za měsíc. Terminál zbývá už jen napojit na distribuční síť. S jeho stavbou začalo Německo letos v květnu, aby zmírnilo svou závislost na ruském plynu. A během prací bylo třeba i improvizovat.

U britského pobřeží byla spuštěna nová větrná elektrárna Hornsea Two, kterou tvoří až 165 větrných turbín. Dokáží napájet více než 1,3 milionu domácností. Větrný park se tak stal největším na světě. Toto prvenství mu ale zřejmě moc dlouho nevydrží, protože už za rok má začít fungovat mnohem větší elektrárna v Severním moři, která by měla zvládnout napájet až šest milionů domácností.

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.

Od začátku března počasí ve střední Evropě s malými přestávkami ovlivňují tlakové výše. To je hlavní důvod, proč v Česku až na ojedinělé výjimky neprší, a půda se tak stále víc vysušuje. Při slunečných dnech, kdy registrujeme poměrně velké rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou, byla další komplikací pro jarní přírodu i velmi nízká vzdušná vlhkost.

Sto tisíc malých lososů se každý rok vypouští do řek v národním parku České Švýcarsko. Zpátky rozmnožit se jich však ze Severního moře vrací jenom zlomek, momentálně i kvůli poničenému rybímu přechodu u Hamburku, který je největší na řece Labi. Ročně přes něj přeplulo na půl milionu ryb. Nefungují žlaby, které ryby navádějí. Migrovat sice mohou, ovšem cestu hledají mnohem obtížněji. Problém se nyní v Německu řeší i na vládní úrovni.

Ministři energetiky Evropské unie jednali neformálně ve Slovinsku o prudkém zvýšení velkoobchodních cen energií. Od loňska se téměř ztrojnásobily. Itálie a Řecko zvažují dotace pro nejzranitelnější spotřebitele, Španělsko už opatření přijalo. Potíže má i Velká Británie stojící mimo EU.

Není větší než lidský ukazováček, takže by se mohlo zdát, že v moři nehraje důležitou roli. Jenže na pobřeží Baltského moře dokázala drobná koljuška tříostná vytlačit většinu svých vlastních predátorů – zejména štiky a okouny, což jsou ryby delší než lidské předloktí.

Na dně evropských moří dodnes leží miliony tun nevybuchlé munice z obou světových válek. Její likvidace stojí miliardy eur, je však nezbytná. Kdyby se munice ponechala svému osudu, mohla by způsobit ekologickou katastrofu. Hrozí, že se z ní začne uvolňovat nebývalé množství jedovatých látek.

Dánsko zrušilo povolení pro plánovaný plynovod Baltic Pipe, který má přepravovat norský plyn do Polska. Rozhodnutí zdůvodnilo potřebou posoudit dopady projektu na místa výskytu některých druhů myší a netopýrů. Polsko doufalo, že mu nový plynovod pomůže snížit závislost na dodávkách energie z Ruska. Dánsko povolení vydalo v roce 2019.

Zbloudilé velrybí mládě, které se angličtí záchranáři od nedělního večera snažili z řeky Temže nasměrovat zpět k moři, muselo být utraceno. Zdravotní stav čtyřapůlmetrového plejtváka malého se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

V Dánsku vznikne první umělý ostrov na světě, který bude získávat a uchovávat větrnou energii ze Severního moře. Rozsáhlý projekt bude stát 210 miliard dánských korun (731 miliard českých korun), a stane se tak nejdražší stavbou v dějinách země, uvedl dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen. Dánsko díky projektu zvýší podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů a přiblíží se tak cíli Evropské unie, kterým je stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Příliš teplý duben s malým množstvím srážek zesiluje riziko výskytu půdního sucha v letních měsících. Souvislost popsal česko-německý tým vědců, který zkoumal okolnosti výskytů vln sucha za více než století. Za Česko se na studii podílel Oldřich Rakovec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU).

Kvůli příchodu bouře Sabine se Německé dráhy (DB) rozhodly v zemi zastavit veškerou dálkovou dopravu. Vlaky zůstávají z bezpečnostních důvodů stát na nejbližším nádraží na své trase. Meteorologové vyhlásili v zemi druhý nejvyšší stupeň výstrahy, na jihozápadě Německa platí dokonce nejvyšší stupeň. Stovky spojů už zrušily i aerolinky. Ve Velké Británii byla kvůli orkánu omezena doprava, na některých místech Anglie způsobila bouře doprovázená prudkými lijáky záplavy. Pařížské úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli ven. Varování před extrémně silným větrem platí také v Česku.

Lídři států, byznysu i občanských hnutí na konferenci v New Yorku hledají způsoby, jak zmírnit globální klimatickou změnu. Debata se zaměřuje na konkrétní závazky, které by dokázaly minimalizovat příčiny změn klimatu. Některé země už ale musí řešit jejich důsledky. Například Nizozemsko posiluje hráze, které chrání jeho území. Jinde však ani podobná opatření nepomohou.