Severní moře strana 2 z 2

Není větší než lidský ukazováček, takže by se mohlo zdát, že v moři nehraje důležitou roli. Jenže na pobřeží Baltského moře dokázala drobná koljuška tříostná vytlačit většinu svých vlastních predátorů – zejména štiky a okouny, což jsou ryby delší než lidské předloktí.

Na dně evropských moří dodnes leží miliony tun nevybuchlé munice z obou světových válek. Její likvidace stojí miliardy eur, je však nezbytná. Kdyby se munice ponechala svému osudu, mohla by způsobit ekologickou katastrofu. Hrozí, že se z ní začne uvolňovat nebývalé množství jedovatých látek.

Dánsko zrušilo povolení pro plánovaný plynovod Baltic Pipe, který má přepravovat norský plyn do Polska. Rozhodnutí zdůvodnilo potřebou posoudit dopady projektu na místa výskytu některých druhů myší a netopýrů. Polsko doufalo, že mu nový plynovod pomůže snížit závislost na dodávkách energie z Ruska. Dánsko povolení vydalo v roce 2019.

Zbloudilé velrybí mládě, které se angličtí záchranáři od nedělního večera snažili z řeky Temže nasměrovat zpět k moři, muselo být utraceno. Zdravotní stav čtyřapůlmetrového plejtváka malého se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

V Dánsku vznikne první umělý ostrov na světě, který bude získávat a uchovávat větrnou energii ze Severního moře. Rozsáhlý projekt bude stát 210 miliard dánských korun (731 miliard českých korun), a stane se tak nejdražší stavbou v dějinách země, uvedl dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen. Dánsko díky projektu zvýší podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů a přiblíží se tak cíli Evropské unie, kterým je stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Příliš teplý duben s malým množstvím srážek zesiluje riziko výskytu půdního sucha v letních měsících. Souvislost popsal česko-německý tým vědců, který zkoumal okolnosti výskytů vln sucha za více než století. Za Česko se na studii podílel Oldřich Rakovec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU).

Kvůli příchodu bouře Sabine se Německé dráhy (DB) rozhodly v zemi zastavit veškerou dálkovou dopravu. Vlaky zůstávají z bezpečnostních důvodů stát na nejbližším nádraží na své trase. Meteorologové vyhlásili v zemi druhý nejvyšší stupeň výstrahy, na jihozápadě Německa platí dokonce nejvyšší stupeň. Stovky spojů už zrušily i aerolinky. Ve Velké Británii byla kvůli orkánu omezena doprava, na některých místech Anglie způsobila bouře doprovázená prudkými lijáky záplavy. Pařížské úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli ven. Varování před extrémně silným větrem platí také v Česku.

Lídři států, byznysu i občanských hnutí na konferenci v New Yorku hledají způsoby, jak zmírnit globální klimatickou změnu. Debata se zaměřuje na konkrétní závazky, které by dokázaly minimalizovat příčiny změn klimatu. Některé země už ale musí řešit jejich důsledky. Například Nizozemsko posiluje hráze, které chrání jeho území. Jinde však ani podobná opatření nepomohou.

Biologové londýnské zoo sčítají tuleně v ústí Temže. Největší anglická řeka byla v padesátých letech dvacátého století prohlášena za mrtvou stoku. Od té doby ale dosáhli ochránci přírody mnoha změn a ústí je životně důležitou líhní mořské fauny. Výsledky sčítání zoologové zveřejní v září. Čísla z předchozích let jsou velmi povzbudivá.

Vybudováním průplavu Dunaj–Odra–Labe spojíme Baltské, Černé a Severní moře. Nepůvodní organismy se tak budou jednodušeji šířit Evropou, míní v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic. Kanál podle něj ohrožuje rozmanitost přírody a ohrožuje zásobník podzemních vod.

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.