Severní moře strana 2 z 2

Německo dokončuje svůj první plovoucí terminál na překládku zkapalněného plynu. Ve Wilhelmshavenu v Severním moři by tankery s LNG mohly kotvit už za měsíc. Terminál zbývá už jen napojit na distribuční síť. S jeho stavbou začalo Německo letos v květnu, aby zmírnilo svou závislost na ruském plynu. A během prací bylo třeba i improvizovat.

U britského pobřeží byla spuštěna nová větrná elektrárna Hornsea Two, kterou tvoří až 165 větrných turbín. Dokáží napájet více než 1,3 milionu domácností. Větrný park se tak stal největším na světě. Toto prvenství mu ale zřejmě moc dlouho nevydrží, protože už za rok má začít fungovat mnohem větší elektrárna v Severním moři, která by měla zvládnout napájet až šest milionů domácností.

Ruská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním obchodníkem se surovinou. Odmítla totiž platit za dodávky v rublech. Problémy vyplývající z odklonu od ruského plynu řeší i v Německu, kde plánují nové terminály schopné přijímat dodávky z lodí.

Od začátku března počasí ve střední Evropě s malými přestávkami ovlivňují tlakové výše. To je hlavní důvod, proč v Česku až na ojedinělé výjimky neprší, a půda se tak stále víc vysušuje. Při slunečných dnech, kdy registrujeme poměrně velké rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou, byla další komplikací pro jarní přírodu i velmi nízká vzdušná vlhkost.

Sto tisíc malých lososů se každý rok vypouští do řek v národním parku České Švýcarsko. Zpátky rozmnožit se jich však ze Severního moře vrací jenom zlomek, momentálně i kvůli poničenému rybímu přechodu u Hamburku, který je největší na řece Labi. Ročně přes něj přeplulo na půl milionu ryb. Nefungují žlaby, které ryby navádějí. Migrovat sice mohou, ovšem cestu hledají mnohem obtížněji. Problém se nyní v Německu řeší i na vládní úrovni.

Ministři energetiky Evropské unie jednali neformálně ve Slovinsku o prudkém zvýšení velkoobchodních cen energií. Od loňska se téměř ztrojnásobily. Itálie a Řecko zvažují dotace pro nejzranitelnější spotřebitele, Španělsko už opatření přijalo. Potíže má i Velká Británie stojící mimo EU.

Není větší než lidský ukazováček, takže by se mohlo zdát, že v moři nehraje důležitou roli. Jenže na pobřeží Baltského moře dokázala drobná koljuška tříostná vytlačit většinu svých vlastních predátorů – zejména štiky a okouny, což jsou ryby delší než lidské předloktí.

Na dně evropských moří dodnes leží miliony tun nevybuchlé munice z obou světových válek. Její likvidace stojí miliardy eur, je však nezbytná. Kdyby se munice ponechala svému osudu, mohla by způsobit ekologickou katastrofu. Hrozí, že se z ní začne uvolňovat nebývalé množství jedovatých látek.

Dánsko zrušilo povolení pro plánovaný plynovod Baltic Pipe, který má přepravovat norský plyn do Polska. Rozhodnutí zdůvodnilo potřebou posoudit dopady projektu na místa výskytu některých druhů myší a netopýrů. Polsko doufalo, že mu nový plynovod pomůže snížit závislost na dodávkách energie z Ruska. Dánsko povolení vydalo v roce 2019.

Zbloudilé velrybí mládě, které se angličtí záchranáři od nedělního večera snažili z řeky Temže nasměrovat zpět k moři, muselo být utraceno. Zdravotní stav čtyřapůlmetrového plejtváka malého se rychle zhoršoval a nebyla naděje, že se mu v řece protékající Londýnem podaří přežít, napsala agentura Reuters.

V Dánsku vznikne první umělý ostrov na světě, který bude získávat a uchovávat větrnou energii ze Severního moře. Rozsáhlý projekt bude stát 210 miliard dánských korun (731 miliard českých korun), a stane se tak nejdražší stavbou v dějinách země, uvedl dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen. Dánsko díky projektu zvýší podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů a přiblíží se tak cíli Evropské unie, kterým je stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Příliš teplý duben s malým množstvím srážek zesiluje riziko výskytu půdního sucha v letních měsících. Souvislost popsal česko-německý tým vědců, který zkoumal okolnosti výskytů vln sucha za více než století. Za Česko se na studii podílel Oldřich Rakovec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU).

Kvůli příchodu bouře Sabine se Německé dráhy (DB) rozhodly v zemi zastavit veškerou dálkovou dopravu. Vlaky zůstávají z bezpečnostních důvodů stát na nejbližším nádraží na své trase. Meteorologové vyhlásili v zemi druhý nejvyšší stupeň výstrahy, na jihozápadě Německa platí dokonce nejvyšší stupeň. Stovky spojů už zrušily i aerolinky. Ve Velké Británii byla kvůli orkánu omezena doprava, na některých místech Anglie způsobila bouře doprovázená prudkými lijáky záplavy. Pařížské úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli ven. Varování před extrémně silným větrem platí také v Česku.

Lídři států, byznysu i občanských hnutí na konferenci v New Yorku hledají způsoby, jak zmírnit globální klimatickou změnu. Debata se zaměřuje na konkrétní závazky, které by dokázaly minimalizovat příčiny změn klimatu. Některé země už ale musí řešit jejich důsledky. Například Nizozemsko posiluje hráze, které chrání jeho území. Jinde však ani podobná opatření nepomohou.

Biologové londýnské zoo sčítají tuleně v ústí Temže. Největší anglická řeka byla v padesátých letech dvacátého století prohlášena za mrtvou stoku. Od té doby ale dosáhli ochránci přírody mnoha změn a ústí je životně důležitou líhní mořské fauny. Výsledky sčítání zoologové zveřejní v září. Čísla z předchozích let jsou velmi povzbudivá.

Vybudováním průplavu Dunaj–Odra–Labe spojíme Baltské, Černé a Severní moře. Nepůvodní organismy se tak budou jednodušeji šířit Evropou, míní v rozhovoru s redaktorkou ČT Barborou Měchurovou hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic. Kanál podle něj ohrožuje rozmanitost přírody a ohrožuje zásobník podzemních vod.

Stále více vědeckých projektů zkoumá, jak udržet oxid uhličitý, aby neunikal do atmosféry, kde prohlubuje ničivou klimatickou změnu. Jeden z těch nejnadějnějších probíhá na Papui-Nové Guineji.