Nizozemci staví hráze proti vzdouvajícímu se moři. Investují 18 miliard eur, aby zůstali na suchu

3 minuty
Nizozemci se snaží bránit stoupající hladině oceánů
Zdroj: ČT24

Lídři států, byznysu i občanských hnutí na konferenci v New Yorku hledají způsoby, jak zmírnit globální klimatickou změnu. Debata se zaměřuje na konkrétní závazky, které by dokázaly minimalizovat příčiny změn klimatu. Některé země už ale musí řešit jejich důsledky. Například Nizozemsko posiluje hráze, které chrání jeho území. Jinde však ani podobná opatření nepomohou.

Řidiči po dvaatřicetikilometrovém pásu umělé pevniny pohodlně a rychle přejedou mezi dvěma provinciemi. Hráz dostavěli v roce 1931. Z někdejšího zálivu Severního moře je od té doby umělé jezero bez kontaktu se světovým oceánem, a tedy nezávislé na jeho hladině.

Hlavním úkolem hráze je udržet Nizozemsko na suchu. Úřady ale vědí, že navěky vystaráno nemají. „Podívejte se, jak se hladina zvedá. Od začátku 21. století stoupá prakticky konstantně a máme obavu, že to bude zrychlovat,“ uvedl Boris Teunis z nizozemského ředitelství vodního hospodářství.

Odborníci nezahálí a na budoucnost se připravují. Hráze a valy po celé zemi zpevňují a v laboratořích simulují obrovské vlny, aby ozkoušeli odolnost několika vrstev kamene a betonu. „Bloky jsou vyvinuté speciálně pro hráz Afsluitdijk. Jsou otevřené, takže se vlny lámou a ztratí hodně energie,“ vysvětlil projektový manažer Mark Klein Breteler.

Práce na přehradě mají být hotové za čtyři roky a vyjdou na 550 milionů eur. Na inovace a údržbu všech konstrukcí, které Nizozemcům zajišťují suchou půdu pod nohama, vláda do roku 2033 vyčlenila 18 miliard eur. Rostoucí výdaje pomáhají zmírnit nervozitu: místní se nebojí, že by o svou zemi v dohledné době přišli.

Kde hráz nepomůže

Podobný klid si nemohou dovolit národy z pacifických atolů, kterým vymazání z mapy světa v blízkých dekádách eminentně hrozí. Úřady jednoho z Marshallových ostrovů letos koupily 115 hektarů půdy na Havaji, aby měly své lidi kam převézt, až o vlastní zemi nadobro přijdou.

Na poplach bije i ostrov Tuvalu, Kiribati už teď nabízí stěhování občanů třeba do Austrálie. Pokud bude hladina oceánu dál stoupat, hráze ani za miliardy dolarů na rozdíl od Nizozemska nepomůžou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
13:06Aktualizovánopřed 41 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Armáda už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty. Izrael a Írán osmým dnem pokračují ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly minulý pátek izraelským útokem na íránskou jadernou a vojenskou infrastrukturu a další cíle.
16:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí.
06:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 2 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 3 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 5 hhodinami

Rusové podnikli masivní útok na Oděsu, zasáhli i Charkov a Sumy

Masivní noční nálet ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny zabil jednoho člověka a dalších čtrnáct zranil, uvedli ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Terčem ruských dronů se stalo i město Sumy.
06:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...