Tbilisi

Tlak na nezávislé advokáty se v Rusku od začátku otevřené invaze Moskvy na Ukrajinu stále stupňuje. Už týden jsou ve vazbě tři právníci vězněného opozičního lídra Alexeje Navalného. Úřady je viní z extremistického spolčení. Desítky nezávislých advokátů se připojily k rostoucí ruské diaspoře.

Značné obavy vzbudil zdravotní stav bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Pětapadesátiletý politik měl v pondělí soudní stání, k němuž se připojil přes video z nemocnice v Tbilisi, kde si pod policejním dozorem odpykává trest vězení. K jeho okamžitému převozu ze země vyzvala Ukrajina, kde Saakašvili několik let působil.

Strategii, kterou nyní Rusko používá proti Ukrajině, si Moskva otestovala už před patnácti lety vůči Gruzii, byť v daleko menším rozsahu. Důsledky války malou kavkazskou zemi destabilizují dodnes. Rusko okupuje pětinu gruzínského území, před etnickými čistkami odtamtud uprchlo 288 tisíc Gruzínců. Šance Tbilisi na to připojit se k Evropské unii zůstává v nedohlednu.

Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.

Ruské bezpečnostní složky pozatýkaly přes sto lidí, kteří v neděli v zemi podpořili, v den jeho 47. narozenin, uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na specializovaný server OVD-Info, který monitoruje zásahy strážců zákona. Navalného podpořili lidé i v dalších městech napříč světem, včetně Prahy. K demonstracím vyzvali opozičníkovi spolupracovníci.

Až milion Rusů loni v září uteklo podle odhadů do Gruzie před částečnou mobilizací. Na tři sta tisíc jich tam zůstává. Připojili se ke krajanům, kteří v této kavkazské zemi našli útočiště před politickým pronásledováním. Prozápadní opozice ale zároveň varuje, že tak velký počet Rusů může pro Gruzii znamenat i bezpečnostní riziko.

Do gruzínského hlavního města utekly před agresivním putinovským režimem i mobilizací desítky až stovky tisíc Rusů, přesné číslo nikdo nezná. Místní s nimi vesměs bez problémů mluví rusky, na zdech jsou ale vidět spousty nápisů s protiruským a proukrajinským vyzněním. „Je to bolavá připomínka toho, jak hrozně na tom naše země je,“ říká Jelena, která do Tbilisi emigrovala s mužem a malým synem. Upozornění: Fotogalerie obsahuje i snímky s vulgarismy.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Gruzínský parlament ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Od sporné normy formálně upustil po několika dnech rozsáhlých protestů v hlavním městě Tbilisi. Informovaly o tom zahraniční agentury.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Gruzínští poslanci v prvním čtení přijali zákon o zahraničních agentech. V úterý večer kvůli němu demonstrovaly před parlamentem tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Protest skončil až ve středu časně ráno a další začal odpoledne. Kritici normu pokládají za posun k autoritářství. Prezidentka slíbila zákon vetovat, protože podle ní ohrožuje naděje země na vstup do Evropské unie.

Česko podporuje snahu Gruzie získat status kandidátské země Evropské unie. Vládu v Tbilisi o tom ujistil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ocenil provedené reformy, upozornil ale také na problémy země. Jihokavkazský stát se teď zároveň potýká s velkou imigrací z Ruska, která s sebou přináší jak ekonomické impulsy, tak bezpečnostní výzvy.

V reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku svolali aktivisté na středeční večer celonárodní protesty. Po celé zemi už večer zatkla policie víc než 1200 demonstrantů. Letenky ze země se po projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém svůj krok ohlásil, během dne zcela vyprodaly. Ruské aerolinie následně nařídily zastavit prodej letenek mužům ve věku od 18 do 65 let bez souhlasu ministerstva obrany.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Vězněný gruzínský exprezident Michail Saakašvili nemůže dostat milost. Ve středu to podle agentury Interfax řekla současná gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Zdraví Saakašviliho, který ve vězení drží hladovku, se podle ní nemůže stát příčinou pro politický chaos.

V Gruzii zemřel kameraman, kterého minulý týden v Tbilisi napadli odpůrci sexuálních menšin (LGBT). Alexandra Laškaravu našla v neděli matka mrtvého v jeho bytě, oznámila televize Pirveli, pro kterou novinář pracoval. Příčinu smrti úřady zatím neurčily, policie podle ruské služby BBC smrt vyšetřuje jako pokus o sebevraždu. Kvůli úmrtí novináře protestovaly v neděli večer v Tbilisi tisíce lidí, kteří požadovali demisi premiéra. V parlamentu také v pondělí vypukla potyčka mezi opozičními a vládními poslanci.

Většina zemí Evropské unie vyjádřila solidaritu s protestujícími za práva sexuálních menšin (LGBT) v Gruzii. Ke společnému prohlášení ambasád západních zemí, které odsuzuje pondělní násilí v gruzínském hlavním městě, se připojilo mimo jiné velvyslanectví České republiky. Mezi signatáři je také Maďarsko, a to navzdory nedávno schválenému vlastnímu zákonu zaměřenému proti homosexuálům a faktu, že v minulosti podobná prohlášení EU Budapešť blokovala, poznamenal web EUobserver. Iniciativu podpořilo také Slovensko.

Organizátoři pondělního pochodu hrdosti sexuálních menšin v Tbilisi akci kvůli násilnostem odvolali. Skupiny oponentů totiž napadly a vyplenily jejich kancelář. Podle serveru Gruzia Online agresivní účastníci shromáždění proti homosexuálům v centru hlavního města fyzicky napadli asi dvě desítky novinářů a kameramanů a poškodili i televizní a rozhlasovou techniku.

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.

Bouřlivou reakci v Kremlu vyvolal moderátor nedělního pořadu gruzínské televize Rustavi-2, který v přímém přenosu sprostě nadával Vladimiru Putinovi. Ruského prezidenta nazval mimo jiné „zrůdou“ či „nebohým stvořením“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to označil za nepřijatelné a ostudné. Výroky moderátora odsoudila i gruzínská diplomacie. Ředitel televize se omluvil, moderátora však vyhodit nechce.

Na protivládní demonstraci před sídlo parlamentu v gruzínském hlavním městě dorazily tisíce lidí. Ruská agentura Interfax odhaduje počet účastníků protestu na pět až osm tisíc, podle německé agentury DPA je v centru Tbilisi až deset tisíc lidí. Putin v reakci na krizi v Tbilisi zakázal ruským aerolinkám od 8. července létat do Gruzie. Turistické kanceláře mají doporučeno zrušit zájezdy.

Gruzínské údolí Pankisi vyvolává silné emoce. Proslulo totiž jako zázemí čečenských bojovníků, nezkrotné hnízdo organizovaného zločinu a kolébka bojovníků takzvaného Islámského státu. Skupina studentů Ostravské univerzity a Univerzity Karlovy vedená pedagogy Vincencem Kopečkem a Slavomírem Horákem se tam v září 2018 vydala, aby tamní obyvatele potkala na vlastní oči. Dvacítku z nich teď představuje na výstavě v knihovně pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Mezi nimi i rodačku z Valašska, která říká, že rytmus života po přestěhování do Pankisi skoro nemusela měnit.