Jihočínské moře

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Ministr zahraničí Antony Blinken na Filipínách dohodl užší spolupráci v obraně. Spojené státy tak posilují protičínskou koalici v Indo-Pacifiku. V dubnu se v Bílém domě uskuteční první třístranný summit s Japonskem ve snaze čelit čínské aktivitě ve sporných vodách a Washington se kvůli rozšíření dodavatelských řetězců zajímá také o filipínskou výrobu čipů.

U příležitosti končící návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Vietnamu podepsali představitelé obou zemí desítky dohod o spolupráci. Rozhodnutí posílit vztahy států, které ovládají komunistické strany, označili jejich představitelé za strategické, informovala ve středu agentura Reuters. Vztahy obou zemí zatěžují zejména spory ohledně Jihočínského moře.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Čína a Filipíny se navzájem obvinily z incidentu v Jihočínském moři, při kterém se srazily jejich lodě. Uvádí to agentura AFP. Kontrolu nad téměř celým Jihočínským mořem si nárokuje Peking, s čímž však nesouhlasí Filipíny a další země, jež leží u těchto vod, které jsou klíčovou obchodní trasou.

Neshody Číny a Filipín kvůli sporným vodám v Jihočínském moři pokračují. Přibývá incidentů, při kterých čínské lodě blokují a ohrožují filipínská plavidla. Poslední se odehrál v pátek. Filipíny přitom stále důrazněji vzdorují. Ve snaze připravit se na čínskou hrozbu se v oblasti koná námořní cvičení devíti zemí v čele se Spojenými státy.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Americký prezident Joe Biden se zúčastnil obchodního fóra v Hanoji. Setkal se také s premiérem Pham Minh Chinhem a s prezidentem Vo Van Thuongem. Jednali o významu Vietnamu ve světové produkci čipů. Bílý dům zároveň oznámil, že letecká společnost Vietnam Airlines uzavřela s americkou firmou Boeing smlouvu o nákupu padesáti letounů 737 MAX v hodnotě 7,8 miliardy dolarů (177,7 miliardy korun). Na obchodním fóru v Hanoji Biden řekl, že vztahy mezi Spojenými státy a Vietnamem vstoupily do nové fáze.

Čínský ministr obrany Li Šang-fu v neděli odsoudil vytváření vojenských aliancí „podobných NATO“ v oblasti Asie a Tichomoří. Li ve svém vyjádření na asijském bezpečnostním fóru v Singapuru narážel na Spojené státy, které posilují obrannou spolupráci se zeměmi regionu v reakci na rozpínavost Pekingu, uvedla agentura AFP. Americký šéf obrany Lloyd Austin naopak varoval Čínu před nezodpovědným chováním.

Čína si předvolala japonského velvyslance, aby vyjádřila protest kvůli „humbuku kolem otázek souvisejících s Čínou“ na víkendovém summitu skupiny zemí G7, uvedla v pondělí agentura Reuters. Skupina vyspělých ekonomik na summitu v japonské Hirošimě schválila k Číně kritické prohlášení, které se mimo jiné zaměřilo na stav lidských práv v této zemi nebo čínské ambice v Jihočínském moři.

Spojené státy americké v sobotu podle agentury AFP vyzvaly Čínu, aby přestala s „provokativním a nebezpečným chováním“ v Jihočínském moři. Tam se k sobě v posledních dnech několikrát nebezpečně přiblížila filipínská a čínská plavidla. Manila a Peking se kvůli tomu navzájem obvinily z vyvolávání námořních incidentů.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Podle českého ministerského předsedy bylo předmětem jednání posilování diplomatických a hospodářských vztahů obou zemí i mezinárodní politika. Filipínský prezident na společné tiskové konferenci po setkání uvedl, že s Fialou diskutovali mimo jiné o problematice Západofilipínského moře, o situaci v Tchajwanském průlivu a o válce na Ukrajině.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že do pondělní desáté hodiny místního času (4:00 SELČ) zaregistrovalo v blízkosti ostrova jedenáct čínských válečných plavidel a 59 čínských vojenských letadel. Třicet devět plavidel přitom překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Čínské manévry skončily v pondělí odpoledne SELČ.

Čínská armáda tvrdí, že monitorovala a následně „odehnala“ americký torpédoborec, který podle ní nelegálně vplul do vod u Paracelských ostrovů v Jihočínském moři. Spojené státy však popřely, že by Čína torpédoborec vyhnala. Informuje o tom agentura Reuters. Na ostrovy si dělají nárok Čína, Tchaj-wan i Vietnam.

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Letošní sezona hurikánů v Atlantiku byla sice do začátku září značně podprůměrná, v posledních týdnech ale vývoj nabral na obrátkách. V minulém týdnu se o to postarala Fiona, která se stala prvním silným hurikánem letošní sezony a následně jako už mimořádně silná mimotropická cyklóna zasáhla východní Kanadu, kde způsobila značné škody. Aktuálně pak v Karibiku sílí hurikán Ian, který je na třetí kategorii z pěti.

Podle nového mezinárodního výzkumu jsou mírumilovní býložraví savci dugongové v Číně už funkčně vyhubení. Příčinou je rozsáhlé ničení jejich životního prostředí i jejich lov.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přiletěla na Tchaj-wan navzdory čínským hrozbám, že takový krok bude mít vážné následky. Peking v reakci oznámil, že bez odkladu zahájí námořní a letecké cvičení v okolí ostrova. Uvedl také, že cesta Pelosiové podkopává mír a stabilitu v Tchajwanské úžině a narušuje svrchovanost Číny. Spojené státy už dříve varovaly před přehnanou reakcí.

Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu se sešli americký a čínský ministr zahraničí. Schůzka na indonéském ostrově Bali má uvolnit napětí mezi oběma zeměmi. Antony Blinken a Wang I se setkali po skončení zasedání skupiny největších světových ekonomik G20. Americký ministr požádal svůj protějšek, aby Peking ruskou agresi odsoudil.

Dvěma velkým výzvám podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena čelí současný světový řád. Jedním z nich je ruská invaze na Ukrajinu, druhým je čínská snaha o odklon světa od západních hodnot. Spojené státy a jejich spojenci tak podle něj musí investovat do konkurenceschopnosti. Nelze totiž spoléhat na to, že Čína svou trajektorii změní, uvedl Blinken v projevu.

Ruský útok proti Ukrajině zásadním způsobem mění mocenské poměry i pravidla vztahů mezi státy, a to i na druhé straně planety. Postup Moskvy a kroky Západu proti ní s napětím sleduje Peking. Naposledy ho rozčílilo americké schválení prodeje protiraketového systému Patriot Tchaj-wanu. Čína proto zatím agresivně posiluje své postavení v asijském regionu.

Australská rozvědka zmařila pokus o vměšování nejmenované zahraniční vlády do parlamentních voleb, které jsou plánovány na první polovinu letošního roku. Informoval o tom šéf australské zpravodajské služby ASIO Mike Burgess.

Dvě světové supervelmoci zřejmě závodí o to, která jako první najde a vyloví ze dna Jihočínského moře vrak stíhačky s utajovanými technologiemi. Po nehodě při přistání na letadlové lodi se ve sporných vodách potopil nejmodernější letoun americké armády F-35C. Podle některých expertů je lákadlem, které si Peking nemůže nechat ujít.

Spojené státy striktně odmítají teritoriální nároky Číny v Jihočínském moři. Podle Washingtonu jsou nezákonné a Peking se jimi podvodně pokouší získat kontrolu nad mimořádně důležitými námořními cestami. Podle nejnovější americké analýzy tím Peking hrubě porušuje mezinárodní právo. Čína tento výklad námořních zákonů odmítá a naopak obviňuje Ameriku, že jí právoplatné vlastnictví upírá.