Práce

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.

Ve dvacetitisícovém Náchodě v úterý druhým dnem pokračuje oprava klíčové okružní křižovatky Slávie, která je součástí hlavního průtahu městem. Ve směru od polských hranic i od Hradce Králové se tvořily kolony. Mezi druhou a třetí hodinou odpoledne pak stavbaři křižovatku plánovaně otevřeli naplno, což mělo podle radnice situaci zlepšit.

Někteří mladí lidé do osmnácti let mají problém sehnat na léto brigádu. Vyplývá to z vyjádření personálních agentur i samotných zájemců o přivýdělek. Poptávka i nabídka přitom jsou. Jenže zatímco zaměstnavatele odrazují omezení spojená s věkem, kdy nezletilí nemůžou například pracovat s penězi, uchazečům o brigády se zase nelíbí nabízené pozice. Někteří kvůli tomu volí raději práci načerno.

Český hydrometeorologický ústav varuje, že tento týden mohou teploty vystoupat až ke 37 stupňům Celsia. Takové počasí představuje značnou zátěž pro lidský organismus. Zaměstnavatel musí v těchto případech vytvořit pro své zaměstnance podmínky, které neohrožují jejich zdraví a nevznikají tak třeba na pracovišti spory ohledně klimatizace.

Je krátce před prázdninami a na řadě pracovišť už řešili to, kdo a kdy si vezme dovolenou, aby nedošlo k narušení provozu. Zaměstnanci mají zaručené volno nejméně ve výši čtyř týdnů za rok, většina firem v Česku však poskytuje dovolenou v délce pěti a více týdnů. Pokud si pracovník chce vzít dovolenou, zaměstnavatel hraje zásadní roli.

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) dokončili první studii skenování lidí, kteří používají pro svou práci umělou inteligenci. Výsledky výzkumu sice ještě neprošly recenzním řízením, ale už nyní se kolem nich vede rozsáhlé diskuze. Naznačují totiž velké množství negativních dopadů.

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.

Až do nástupu na základní školu jsou matematické schopnosti dívek a chlapců v podstatě podobné. Ale stačí čtyři měsíce ve vzdělávacím systému, aby dívky za chlapci začaly v tomto oboru zaostávat. A po roce je dokonáno. Vědci nyní zjišťují, jak to řešit.

V červnu vstoupila v platnost flexinovela zákoníku práce, která přináší nejen změny ve výpovědní době nebo práci mladistvých během prázdnin, ale i v pravidlech pro čerpání volna v práci. Jde zejména o situace spojené se svatbami, pohřby a hledáním nového zaměstnání. Co se změnilo a na co máte od 1. června 2025 nárok?

České školy čelí dalšímu zhoršení nedostatku kvalifikovaných učitelů. O tom, jak trend zvrátit, co by se mělo zlepšit či co už Česko pro zatraktivnění oboru dělá, diskutovali účastníci z řad odborné veřejnosti na debatě s názvem Kdo bude učit naše děti aneb inventura sboroven, kterou pořádala iniciativa Začni učit! Diskutující se shodli, že společnost vnímá učitelství jako vážené povolání, ale nikoliv příliš atraktivní. V této rychle se měnící době jsou navíc na učitele kladeny vysoké nároky.

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Druhá světová válka přinesla ženám nové pracovní příležitosti a finanční nezávislost v době, kdy se dělníci či mechanici ze dne na den stali vojáky. S koncem konfliktu však přišel rychlý návrat do starých kolejí a z většiny žen se pod tlakem společnosti opět staly pečovatelky o domácnost. Výraznou změnu přinesla na Západě až sexuální revoluce a hnutí za práva žen v šedesátých a sedmdesátých letech.

Zaměstnávání bez smlouvy i zdravotního a sociálního pojištění – tak v Česku funguje část pracovních agentur. Často míří na ty nejzranitelnější, tedy na lidi ve finanční tísni. Na to, kdo v šedé zóně podniká a proč se problémy úřadům nedaří řešit, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Vyžadované schopnosti a dovednosti na trhu práce se výrazně proměňují. Například podle aktualizované studie pro ministerstvo práce a sociálních věcí ovlivní více než dvě pětiny pracovních míst v Česku do deseti let generativní umělá inteligence. Řada pozic zanikne a u dalších se významně změní náplň práce. I proto jsou potřeba rekvalifikace, které může za určitých podmínek hradit Úřad práce (ÚP). Kdo takovou možnost má a jak v případě zájmu postupovat?

Od začátku roku už nelze umisťovat děti mladší tří let do kojeneckých ústavů. A byl nejvyšší čas. Za velký počet dětí v ústavech sklízelo Česko kritiku domácích i zahraničních institucí. Podle Asociace Dítě a rodina bylo v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Přechod na nový režim byl dle zástupců krajů hladký. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo o krok správným směrem, další výzvy ale čekají.

Čím vyšší je požadovaná kvalifikace pracovníka, tím je v Česku větší rozdíl ve finančním ohodnocení ve veřejném a soukromém sektoru. Zvlášť v hlavním městě nedokáže státní správa komerčním firmám konkurovat, vyplývá z nové studie. Obecně ale neplatí, že by mzdy, tedy výdělek v soukromé sféře, převyšovaly platy, tedy gáži ve státním sektoru. Závisí to na pozici, zkušenostech i regionu.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek v Česku za minulý rok dosáhla 45 865 korun hrubého. Meziročně se částka, která má pokrýt potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, zvedla asi o 300 korun. Pod ní bylo třiašedesát procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl hrubý důstojný příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu (PMDM).

Podle ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Štěpánkové pracuje v Česku 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. K nedělní půlnoci mělo v zemi podle údajů resortu vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z válkou zmítané země.

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců, vyplývá ze studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 cizinců mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.