Práce

Se zavedením výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce souhlasí vládní ODS, TOP 09 a také část hnutí STAN. Od změny si slibují pružnější trh práce, který pomůže celé ekonomice. Piráti jsou ochotní o věci jednat. Jednoznačně proti je ale KDU-ČSL, podle které by opatření poškodilo zaměstnance.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Evropská unie nabídla Britům dohodu, která by umožnila mladým lidem Spojeného království ve věku 18 až 30 let pracovat a studovat v Unii po dobu až čtyř let, a podobná možnost by se otevřela také v obráceném směru. Labouristé se k návrhu staví skepticky, konzervativci o něm chtějí vědět víc. Informoval o tom deník The Financial Times.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil novelu zákoníku práce. Ta mimo jiné počítá s prodloužením zkušební lhůty u řadových zaměstnanců ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze šesti na osm měsíců. Výpovědní lhůta by se naopak měla zkrátit z dosavadních dvou měsíců na jeden v případě důvodů spojených s pochybením zaměstnance. Součástí novely je i podpora dřívějšího návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, kdy do dvou let dítěte bude mít rodič nárok na stejné místo. Změny by mohly začít platit v roce 2025.

Odstraňovat rozdíly mezi příjmy žen a mužů v Česku se příliš nedaří. Podle dat Eurostatu muži vydělávají v průměru skoro o osmnáct procent více než ženy – Česká republika je tak třetí nejhorší mezi zeměmi Evropské unie. Řada firem se proto na tuto oblast snaží zaměřit a rozdíly zmenšovat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) jednali s majitelem Liberty Ostrava Sanjeevem Guptou o aktuální situaci v ostravském hutním podniku. Síkela dal najevo zklamaní. Otázek je teď podle něj ještě víc. Vláda podle ministrů nebude poskytovat huti žádné prostředky daňových poplatníků, dokud se do ní nevrátí peníze vyvedené do zahraničí. Většina provozů v huti Liberty od prosince stojí, a značná část zaměstnanců je tak doma. Problém nastal poté, co dodavatel energií Tameh Czeh zastavil huti dodávky elektřiny kvůli tomu, že za ně podnik neplatil.

Skokově roste zájem o rekvalifikace ze strany zaměstnanců, řekl v pořadu Interview ČT24 generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Podle něj jde o dobrý signál toho, že lidé zhodnocují, co umí, o co je zájem a co by se mohli naučit, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Už v minulosti zmínil, že o práci přijde v budoucnu až 300 tisíc lidí, pozitivní je ale podle něj to, že dalších 500 tisíc pracovních míst vznikne.

Někteří ukrajinští uprchlíci v Česku by v příštím roce mohli získat dlouhodobá víza. Nárok vznikne při splnění řady podmínek, včetně ekonomické soběstačnosti. Podle Ministerstva vnitra je v Česku skoro 339 tisíc běženců z Ukrajiny.

Česká pošta od září navýší mzdy provozních a administrativních pracovníků v průměru o deset procent. Vynaloží na to 320 milionů korun. V současnosti pošťáci berou v průměru 31 012 korun, což je o 12 tisíc korun méně, než byla průměrná mzda v České republice v loňském roce.

Většina zaměstnanců Liberty Ostrava ani tento týden nebude pracovat. Podnik jejich návrat odložil, další postup oznámí opět za týden, informoval odborový předák Petr Slanina. Většina zaměstnanců huti a jejího dodavatele energií Tameh Czech byla v práci naposledy před čtvrt rokem, 21. prosince. Mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková sdělila, že podnik už spustil většinu válcovacích tratí.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Žádosti o zapsání do evidence uchazečů o práci a o podporu v nezaměstnanosti bude od podzimu možné podávat elektronicky. Ministerstvo práce se chystá po trojici dávek digitalizovat i agendu zaměstnanosti. Úřad začne také využívat získané údaje k lepšímu zacílení opatření na podporu uplatnění na trhu práce. Záměr v pátek představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vrchní ředitel resortní sekce informačních technologií Karel Trpkoš.

Hutní společnost Liberty Ostrava zprovoznila kotelnu v koksovně, která teď dodává páru pro její chemický závod. Od úterý se na pracoviště vrátí zaměstnanci ředitelství a středojemné válcovny, dohromady asi tři sta lidí, oznámila v pondělí mluvčí podniku Kateřina Zajíčková. Potvrdila, že firma bude žádat soud o prodloužení všeobecného moratoria. Návrat většiny zaměstnanců do práce podnik opět o týden odložil, od 2. ledna už podvanácté.

Zhruba 300 tisícům lidí podle ředitele Úřadu práce (ÚP) Daniela Krištofa v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Hutní společnost Liberty Ostrava opět odložila nástup většiny zaměstnanců do práce. Zaměstnanci jsou doma od 22. prosince 2023, společnost v pondělí návrat pracovníků odložila už pojedenácté. V podniku se podle jeho mluvčí znovu rozjíždějí válcovací tratě, většina provozů ale nadále stojí, protože se Liberty ještě nedohodla s dodavatelem Tameh Czech na dodávkách energií. Hospodářské noviny uvedly, že restrukturalizační plán, který věřitelům Liberty předložila, počítá s poklesem výroby o šedesát procent. Věřitelů, kteří budou mít právo o plánu hlasovat, je podle soudu více než třináct set.

Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Opozici se změna příliš nelíbí. Chtěla by zachovat současný model s výraznějším trvalým zvyšováním penze za výdělečnou činnost. Podle ministerstva je to ale méně výhodné a navíc složitější. V Česku si přivydělává zhruba půl milionu seniorů, chystané změny by se měly dotknout více než poloviny z nich.

Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296 107, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně stoupl o 1796 na 268 579. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru byla nezaměstnanost o desetinu procentního bodu nižší, činila 3,9 procenta.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Podle analytiků reálná mzda klesla na úroveň roku 2017, letos má ale začít růst.

Kyberzločinů v Česku přibývá a podvodníci vymýšlejí stále nové způsoby, jak důvěřivé lidi připravit o peníze. Třeba v Moravskoslezském kraji takových případů loni policisté řešili na patnáct set. Řadu dalších případů ale lidé na policii ani nenahlásili. Může se jednat i o podvodné nabídky práce.

Tuto sobotu jsou to přesně dva roky, co ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Od té doby přišlo do Česka víc než 360 tisíc ukrajinských uprchlíků. Tři čtvrtiny z nich v tuzemsku našly také práci. A pro zdejší firmy už jsou často nepostradatelnými členy pracovních týmů, mnohdy totiž zastávají pozice, které jsou na českém trhu dlouhodobě nedostatkové.

Před hutním podnikem Liberty Ostrava se ve čtvrtek sešli lidé na odborový protestní mítink za zachování výroby oceli. Někteří přinesli transparenty s hesly jako „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“. Protest začal čtvrt hodiny po poledni a trval asi hodinu. Generální ředitel pro hutní výrobu v Evropě společnosti Liberty Theuns Victor tvrdí, že bez dohody mezi Liberty a firmou Tameh Czech se výroba nerozjede. Předseda OS KOVO Roman Ďurčo pokládá situaci za kritickou. Není podle něj vůbec jisté, že zaměstnanci dostanou následující mzdy.

O rekvalifikační kurzy je největší zájem za posledních pět let. Loni hlásil Úřad práce přes 23 tisíc úspěšných absolventů, to je skoro dvojnásobek oproti roku předchozímu. Zájemci často navštěvují kurzy informačních technologií nebo třeba kosmetiky. Přibývá ale i těch, kteří se učí řemeslu.

Do provozu ostravské huti Liberty se vrátilo několik zaměstnanců. Firma se rozhodla zprovoznit linky vyrábějící svodidla. Vstupní materiál má zatím ze svých zásob, může ho ale i nakupovat od externích dodavatelů. Není tak závislá na prvovýrobě – tedy vysoké peci a koksárenských bateriích. Ty jsou totiž stále drženy v teplém útlumu. Všichni zaměstnanci dostali také výplaty za leden, Liberty na ně vynaložila tři sta milionů korun. Do Česka mezitím přijel majitel Liberty Sanjeev Gupta, aby jednal se společností Tameh Czech o obnovení dodávek elektřiny do ocelárny, píší Seznam Zprávy.