Stromy

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Na vrcholcích hor bývá chladněji než v údolích pod nimi. To je věc, kterou ví asi každý. Vědci z Vermontské univerzity teď ale popsali proces, který to narušuje a obrací – a současně přináší naději pro lesy zasažené klimatickými změnami.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Pupeny ovocným stromům vyrašily letos o měsíc dřív i v horských oblastech. Než stromy půjdou do květu, sadaři musí roubovat. Spěchají i zahrádkáři, koupené stromy je potřeba co nejdříve zasadit do země. V Bojkovicích, v podhůří Bílých Karpat, nabízí ovocná školka výhradně staré odrůdy. Co odrůda, to zajímavé jméno a příběh. Například jabloň Gdaňský hranáč rozšířili na severu Polska exulanti vyhnaní z Čech po bitvě na Bílé hoře.

Lidstvo se nikdy nespoléhalo na lesy tolik jako dnes. Stále častěji se o nich totiž mluví jako o nejlepší obraně proti klimatické krizi – protože mohou pohlcovat obrovské množství oxidu uhličitého. Jenže to není tak jednoduché.

Lesy v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovují neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu Akademie věd tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Podle nové studie vědců z Pensylvánské státní univerzity se stromy v teplejším a sušším podnebí potýkají s problémy při zachycování oxidu uhličitého (CO2), který zadržuje teplo, což znamená, že s pokračujícím oteplováním planety už nemusí sloužit jako řešení pro kompenzaci uhlíkové stopy lidstva.

Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře. Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Vyplývá to z nové studie vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Experti vytvořili mapy současných a budoucích přírodních příčin problémů dopadajících na lesy, aby bylo možné se na ně adaptovat.

Soud požaduje přesné vyčíslení škody způsobené požárem stromů v Českém Švýcarsku. Spis s obžalobou muže, který měl park zapálit, proto vrátil státnímu zástupci. Správa parku začala s počítáním dřeva podle map. Jeho cenu ale vyčíslit odmítá.

Až 120kilometrovou rychlostí vál dopoledne vítr na Sněžce. Dosáhl tedy síly orkánu. Vítr pak zeslábl, přestala také platit výstraha meteorologů. Následky prudkých poryvů ale ještě trvají. Větru leckde neodolaly stromy, některé popadaly na elektrické vedení. Jsou proto téměř čtyři tisíce domácností bez proudu. Vážné potíže byly na železnici zejména v okolí Jihlavy a Havlíčkova Brodu, kde byly kvůli padlým stromům a poškozenému trakčnímu vedení některé tratě od Štědrého dne neprůjezdné. Situace se ale zlepšila, kvůli počasí zůstával přerušený provoz už pouze na dvou železničních úsecích.

Na řadě míst v Česku navíc Štědrý den provázely problémy s dodávkami elektřiny způsobené větrem a těžkým sněhem. Brzy ráno bylo bez proudu skoro sto tisíc odběratelů, odpoledne kolem 16. hodiny se pak jejich počet snížil na posledních zhruba osm tisíc, hlavně na Vysočině. Energetici odhadují, že většinu poruch odstraní ještě během neděle. V souvislosti s počasím byly také velké potíže na železnici. Několik tratí hlavně kolem Jihlavy a Havlíčkova Brodu stojí kvůli popadaným stromům. Již v sobotu večer se podařilo zprůjezdnit dálnici D1, kterou blokovaly kamiony uvázlé ve stoupání na Vysočině.

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.

V předvánočním čase jsou lidé nejvíce štědří. Podle Fóra dárců podporují hlavně zavedené charitativní sbírky. Loni na veřejně prospěšné účely darovali přes patnáct miliard korun. Menší zájem teď evidují organizace v regionech.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Listnaté stromy mohou znečišťovat vzduch. Je to známo už delší dobu, nový výzkum ale ukázal, jak moc a za jakých okolností – zejména s ohledem na stále se zrychlující klimatické změny.

Lesníci v rokycanských lesích řeší problémy s cyklisty na horských kolech, kteří si na svazích staví nelegální tratě s překážkami. Kvůli tomu někdy i kácí malé stromy. Problémy mají i dřevaři, kteří pak v některých místech nemůžou projet s těžkou technikou a les musejí dávat do pořádku. Škody na malých sazenicích dosahují desítek tisíc korun.

Po deštích a bouřkách, které prošly v pondělí odpoledne a v noci na úterý Českem, byly ještě ráno některé potoky a menší řeky rozvodněné. Na první povodňový stupeň dosáhlo několik toků, ráno se všechny hladiny začaly stabilizovat a poté klesly. Kvůli bouřkám v noci na pondělí vyjížděli hasiči k popadaným stromům nebo kvůli odčerpávání vody. Kvůli neustávajícímu vydatnému dešti vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) výstrahu, hladina některých toků se podle ní může opět zvednout.

Stromy normálně pohlcují a účinně odstraňují přízemní ozon, v období sucha ho ale zvládnou pohltit méně. Výzkum vědců z Czech Globe ukázal, že i přesto v době extrémního sucha v roce 2018 zůstaly toky ozonu stejné, podle expertů je to dobrá zpráva. Znamená to, že si příroda s přízemním ozonem poradí i v období such.

Dřevorubci začali zkušebně kácet ohořelé stromy nad dolním přístavištěm Edmundovy soutěsky v národním parku České Švýcarsko. Turisty vyhledávaná soutěska, jež obvykle nabízí plavbu na lodičkách, je kvůli loňskému požáru uzavřená. Poničil nejen stromy, ale i skály. Skupina dřevorubců zhruba na hektarovém úseku ve velmi náročném terénu kácí a klády pak zabezpečuje.

V metropolích bývá mnohem větší horko než na venkově. Je to způsobené efektem takzvaných tepelných ostrovů, které na oteplující se planetě způsobují obyvatelům měst hlavně v létě spoustu nepohody, zejména kvůli nesnesitelně teplým nocím.

Silný vítr, který zasáhl Česko, působil od noci problémy v dopravě a energetice. Bez elektřiny bylo dopoledne kolem sedmi tisíc odběratelů.  Většinu poruch energetici do šesté hodiny večer odstranili. Hasiči v krajích museli vyjíždět k desítkám případů zlomených větví a popadaných stromů. Vítr provázený sněžením působil problémy i na železnici a na silnicích. Varování meteorologů před silným větrem platilo až do sobotních 19:00. V Krkonoších pak platí třetí stupeň lavinového nebezpečí.

Lesníci na Šumavě sčítají škody, které tam napáchala jelení zvěř. Ta kvůli slabé vrstvě sněhu stále přezimuje mimo obory, protože má snadný přístup k potravě. Okusuje i mladé stromky. Škodám se správci parku snaží předcházet odstřelem. A letos spoléhají i na vlky.

Kvůli závadám souvisejícím s počasím nejezdí vlaky na dvou tratích v jižních Čechách. Je to ale již jen ozvěna toho, co se dělo přes den. Kvůli množství mokrého sněhu, který lámal stromy a elektrické vedení, byly velké potíže na silnicích a železnici. Velmi složité bylo dostat se z Prahy do jižních Čech, nejezdily vlaky po koridoru ani auta po dálnici D3. Kromě jižních Čech byly velké potíže i na Vysočině. V Libereckém kraji byla kvůli sněžení pro nákladní vozy zavřená silnice 10 z Tanvaldu na Harrachov a dál do Polska. Přerušeny byly také dodávky elektřiny. Na jihu Čech a částečně na Vysočině zůstává večer bez elektřiny 4 600 odběrných míst.