Bajkonur

Před 35 lety se do vesmíru s velkou slávou vydal sovětský raketoplán Buran. Měl být odpovědí na americký program Space Shuttle, jeho první let se ale současně stal i jeho posledním.

Je to příběh odvahy, technického důvtipu a obratné diplomacie. A také příběh, který přivedl dvě největší světové velmoci o krok blíž k otevřenému konfliktu. Když 1. května 1960 sestřelil Sovětský svaz americké špionážní letadlo U-2 a zajal jeho pilota Garyho Powerse, studená válka se přes noc vystupňovala na do té doby neznámou intenzitu. Tato událost ukončila krátké období uvolňování napětí mezi USA a SSSR.

Před padesáti lety, 22. července 1972, na Venuši měkce přistál přistávací modul Veněra 8. Sonda se úspěšně dostala k planetě a na její povrch vysadila přistávací pouzdro s vědeckými přístroji. Pro měření úrovně osvětlení na povrchu Venuše byl přistávací modul vybaven fotometrem IOV-72. Modul přistál na osvětlené straně planety.

Rusko přestane dodávat do Spojených států raketové motory v odplatě za sankce, které Washington uvalil na Moskvu kvůli útoku na Ukrajinu. Ve čtvrtek to oznámil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Rusko se také nebude starat o servis raketových motorů, které už dříve Američanům prodalo.

Vesmírná loď s ruským kosmonautem a dvěma japonskými turisty přistála ve středu odpoledne u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Tam má posádka strávit 12 dnů.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistála loď Sojuz MS-19 s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem a ruským filmařským týmem, který tvoří herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko. Dopolední odlet z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu prakticky znamenal start natáčení prvního hraného filmu ve vesmíru. Pracovat se sice bude hlavně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), Šipenko ale nevyloučil, že první kosmické záběry filmu Výzva pořídí už při letu na ISS.

Ve čtvrtek kolem 15.30 se úspěšně připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruský modul Nauka, který se během svého vývoje i letu potýkal s řadou problémů.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu v podvečer úspěšně odstartovala raketa Proton-M s ruským modulem Nauka pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Umožní rozšíření výzkumu a poskytne další spojovací uzel pro přistávající lodě, další toaletu, kajutu pro jednoho člena posádky i robotické rameno. Na oběžnou dráhu se modul vydal se čtrnáctiletým zpožděním.

Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program hlavně na dlouhodobý pobyt člověka v kosmu a na vyslání orbitální stanice. První takové zařízení na světě Saljut 1 vypustil na oběžnou dráhu v dubnu 1971, jeho fungování ale dopadlo tragicky. Úvodní a jediná posádka, která stanici obývala, zahynula 30. června 1971 při návratu do atmosféry.

Dvanáctého dubna je to šedesát let od chvíle, kdy člověk poprvé obletěl Zemi. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin otevřel lidstvu úplně nové možnosti, sám za to ale zaplatil nejvyšší cenu.

Na oběžné dráze modré planety se rozbíhá závod vesmírných popelářů. Čerstvě tam zaparkoval nový satelit, který má pomoct najít nejefektivnější způsob, jak orbitu zbavit smetí, jež tam zůstává po lidech. Pokud mise uspěje, chce japonská firma nabídnout své služby vládám i soukromníkům.

Na oběžnou dráhu Země o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Sovětský svaz si 3. února 1966 připsal další dílčí vítězství nad Spojenými státy v souboji o nadvládu ve vesmíru. Sovětská automatická meziplanetární stanice Luna 9 totiž tehdy jako první sonda vyslaná ze Země hladce přistála na povrchu Měsíce.

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin odmítá jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) po roce 2025. Dal to najevo na Facebooku poté, co se v ruských médiích rozvinuly spekulace o blížícím se konci orbitálního komplexu vyvolané výroky vysokého představitele ruské kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimira Solovjova.

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v noci na pondělí (1:27 SEČ) odstartovala raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Na palubě vesmírné lodi Crew Dragon jsou čtyři astronauti, kteří by po 27hodinovém letu měli dorazit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu úspěšně podle plánu v 7:45 SELČ odstartovala nosná raketa Sojuz 2.1a s lodí Sojuz MS-17, na jejíž palubě byli tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Internetový přenos ze startu vysílala ruská kosmická agentura Roskosmos. Let k orbitálnímu komplexu trval rekordně krátkou dobu, přes tři hodiny.

Přesně před šedesáti lety se na oběžnou dráhu Země vydala dvojice sovětských psů Belka a Strelka. Na rozdíl od slavné Lajky, která ve vesmíru zemřela, dopadla cesta Belky a Strelky dobře – ze svého letu se vrátily na Zemi živé.

Před 70 lety se na východním pobřeží Floridy začala psát kapitola dobývání vesmíru – 24. července 1950 byla ze střelnice Eastern Test Range úspěšně vypuštěna raketa Bumper s pořadovým číslem 8 a dokázala uletět přes 300 kilometrů. Z vojenské střelnice se postupem let stal středobod amerického vesmírného programu a celý svět si tuto oblast zapamatoval pod názvem Mys Canaveral.

Start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon, ve které měli astronauti z NASA vycestovat k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se odkládá kvůli špatnému počasí. Loď měla původně odstartovat v 22:33 SELČ z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, na její palubě byli připraveni astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley. Crew Dragon měla jako první americká loď po devíti letech dopravit astronauty na ISS. Stále ještě existuje šance, že se raketa odstartuje v sobotu, konkrétně ve 21:22 SELČ.

Tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) odletěli dnes dopoledne SELČ s lodí Sojuz MS-16 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a americký astronaut Christopher Cassidy mají k orbitálnímu komplexu dorazit po několikahodinovém letu.Tři noví členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) odletěli dnes dopoledne SELČ s lodí Sojuz MS-16 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a americký astronaut Christopher Cassidy mají k orbitálnímu komplexu dorazit po několikahodinovém letu.

Start druhé etapy společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu s vysláním robotického vozítka se kvůli situaci kolem koronaviru v Evropě o dva roky odkládá. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na čtvrteční prohlášení Roskosmosu.

Na Zemi se ve čtvrtek po jedenáctiměsíčním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrátila americká astronautka Christina Kochová, Ital Luca Parmitano z Evropské kosmické agentury (ESA) a ruský kosmonaut Alexandr Skvorcov. Vesmírná loď Sojuz MS-13 se třemi členy posádky ISS přistála v kazašské stepi, oznámila agentura TASS s odvoláním na řídicí středisko vesmírného letu v Koroljovu u Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin si na pondělním zasedání vlády postěžoval, že se ještě stále nepodařilo nastolit pořádek na stavbě nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Na místě se podle něj rozkrádají obrovské peníze, ačkoliv justice už stačila některé pachatele poslat za mříže. Informují o tom ruská média.

Ruská vesmírná loď Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě v noci na druhý pokus úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Sobotní pokus o připojení k orbitálnímu komplexu se nezdařil kvůli závadě na naváděcím systému stanice.